Reklama

Reklama

Noc na Zemi

  • USA Night on Earth (více)
Trailer

Obsahy(1)

Ve filmu Noc na Zemi se setkáváme podruhé s mimořádnou tvůrčí osobností amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Od klubového snímku Podivnější než ráj prošla tvůrcova svébytná poetika jistým vývojem a jeho svět se pootevřel širší divácké veřejnosti. Jarmuschovou doménou zůstává žánr černé komedie, prohlubuje se však kontrast mezi "vnější" zábavností a trpkým vyzněním "všedních" příběhů. Režisér se však nevzdává vyprávěcí askeze v podobě minima aktérů, umístěných do několika málo prostředí a prožívajících "nicotné" episody; o to rafinovaněji však s nimi tvůrce nakládá.

Druhý Jarmuschův barevný film je členěn do pěti povídek, odehrávajících se zároveň během noci v různých časových pásmech v pěti velkých městech (Los Angeles, New York, Paříž, Řím, Helsinky) a v odpovídajících jazycích. Aktéry jsou místní taxíkáři a jejich pasažéři. Jarmusch jemně parafrázuje typické postavy, žánry a styly jednotlivých kinematografií (Hollywood, newyorská škola, francouzský neobarokní film, velkohubá italská fraška, seversky zasmušilé filmy Akiho Kaurismäkiho), což se prosazuje ve vyprávěcím rytmu, akcentaci významotvorných motivů, v přesné hudbě Toma Waitse i v samotném hereckém obsazení "typickými" herci té které kinematografie. Kameraman Frederick Elmes (podílel se na filmech Davida Lynche) těží maximum z nutně statické kamery, omezující se na pozorování aktérů v prostředí taxíku a na charakterizaci míjejících velkoměstských ulic. Rafinovaná struktura vyprávění poskytuje v jen zdánlivě "náhodných" situacích obraz světa paradoxů, v němž žijí "vidoucí" slepci i bezdomovci, kteří jsou všude doma, a v němž se všichni musí vyrovnávat s pocity odcizení v prostředí falešných mýtů.

Noc na Zemi je malý, moudrý a zároveň velmi zábavný snímek, zasluhující si svou inteligencí, humorem a myšlenkovou náplní pozornost všech ctitelů dobrého filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (385)

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Kedysi mi to pripadalo zábavné, výborne zahrané a v každej epizódke "o niečom", no po rokoch sa zo zábavnosti stal v mnohých prípadoch kŕč (najviac mi vypáchol Benignino monológ o šukaní ovečiek, celá tá rímska epizóda je pri opakovanom pozretí už len trápna anekdota) a z "myšlienkovej hĺbky" len tradičná nezávislácka póza "riešim a vypovedám, aj keď nie je veľmi o čom" (kritika hollywoodskeho systému, ktorá sa skrýva za prvou poviedkou, je tak okatá a polopatistická, že by sa za ňu hanbil aj Michael Bay - ale Jarmuschovi to klubisti zožerú). Celkovo je to tradičná jarmuschovská schizofrénia v štýle "chcel by som iba normálne baviť, ale som kráľ nezávislákov, tak sa hrám na experimenty a výpovede". Asi som už z tohto umenia pre dredových puberťákov vyrástol. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Božínku, to byla nádhera. Pět minipříběhů, nejlaskavějších z laskavých napříč světem zeměpisným i lidským. Všechny povídky byly tak originální, přitom působily přirozeně, téměř všedně, možná o to víc měly "objímající" účinek. U mě nejvíc zabodovala ta s "helmou" a "stínítkem", povídka s Winonou byla taky parádní, těžko vybírat lepší z toho, co se nejvíc cení ve chvíli, kdy vaše nálada klesne k čárce, pod níž už začíná deprese, a vytáhne vás to opět nahoru. A s Jarmuschem se mi to nestalo poprvé. ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

Nikdy bych neřekl, že mně bude tak moc bavit koukat 2 hodiny do auta. Jenže když je k dispozici vtipný scenář s vyšperkovanými dialogy a ještě lépe - když to všechno napsal Jarmusch a hudbu k tomu stvořil geniální blázen Tom Waits, tak vlastně není divu. Pět povídek z různých prostředí a s lidmi různých mentalit a jedna je lepší, jak ta druhá. Od Los Angeles až po Helsinki, všude lidé zažívají svá minidramata a Jarmusch o tom umí báječně a hřejivě lidsky vyprávět. ()

Anthony 

všechny recenze uživatele

Film se skládá z pěti filmových povídek, podle různých světových velkoměst: pět hvězdiček pro L.A. (Winona Ryder) a především New York (skvělý Mueller-Stahl), čtyři hvězdičky pro Helsinky (přesně ve stylu Kaurismakiho) a Paříž (výborná slepá Béatrice Dalleová) a jen dvě pro Řím (co naplat nemám rád Benigniho a tu jeho ukecanost). ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Jim Jarmusch to asi na po třetí dokázal. Dokázal mě zaujmout. I když, jak se to vezme. Noc na Zemi je totiž opět směsí povidkových příběhů, co se odehrávají v různých taxících po celém světě. Nic výrazného, ale dialogy zaujmou. Problém je spíš v tom, že film dokáže nádherně ukolébat, až uspat. O to víc, když ho dávají v deset večer a Vy se válíte schoulenej pod peřinou. Každopádně mě za to stálo si ten film pak vytipovat v televizi ještě jednou a pořádně na něj mrknout. Konečně mě totiž ty povídky bavili. A nevím čím to je, možná především tím, že všichni ti řidiči těch taxíků byli tak neobvykle zvláštní, až jsem si je dokázal během té chvíle oblíbit. Od teď už tak Jarmuschovi filmy pomlouvat nebudu. Mají svoje kouzlo. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

Reklama

Reklama