The Phantom of the Opera
Fantóm opery
VOD (1)
Obsahy(2)
V tomto klasickém němém hororu zjistí mladá ctižádostivá operní pěvkyně Christine Daaé, že má tajemného ctitele, který jí chce pomoci stát se přední umělkyní. Tímto tajemným maskovaným mužem je Erik, známý také jako Fantom, ošklivě znetvořený samotář, který žije pod pařížskou operou. Když Fantom Christine zajme a vyžaduje její oddanost a náklonnost, vydává se ji zachránit její nápadník, vikomt Raoul de Chagny. Tento film se nejvíce podobá Lerouxovu románu a většina fanoušků jej považuje za jeho dosud nejlepší filmovou verzi. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Lon Chaney! Fantom! Opera! Gaston Leroux! Podzemní kobky! Baletky! Christina Daaé! Strach! Zhrzený milenec! Padající lustr! Znetvoření! Odmaskování! Tajné chodby! Strach! Úchvatná hudba! Erik! Maškarní bál! Maska rudé smrti! Na střeše opery! Romantika! Napětí! Varhany! Lon Chaney! Potápěč! Hrůza! Lítost! Protivní policajti! Teatrální přehrávání! Paříž! LON CHANEY!!! ()
Protože mám s čím srovnávat (verze 1962 od Hammerů), musím napsat, že i v žánru němého filmu je tohle slabota. Hlavně dramatická část jim tehdy ještě asi moc nešla. Že horroru z počátků filmografie by se dnešní dítě jen smálo, je pochopitelné, oceňuju masku, kterou si Lon Chaney prý sám vyrobil, ale všechno to máchání rukama je tak akorát pro kočku, pokud u toho neusne. Možná za to mohla i ta živá hudba, sice kvalitní, ale přeci jen na drama měkká. Viděno na projekci ve vile Tugendhat. ()
Viděl jsem jakousi 75min. verzi která ale dle vnitrosítě očividně neexistuje, ale díky té délce to vůbec nenudilo. A tak mi ani nepřišlo vzhledem k ději, že tam chybí 15-30 min. Na rozdíl od té barevné ze 43, kterou si již moc nepamatuji, ale vím že jsem se u ní 3 roky po 1. čtení předlohy v 1991 nudil k smrti a jelikož jsem při revizi zjistil, že ji zde nemám ohodnocenou, tak si počkám až na shlédnutí v souč. době, které bude nezatížené přihlouplým mládím a navíc ovlivněné mou láskou k dokonalému technicoloru, byť jako mnozí jiní říkám, že Phantóm Opery vynikne nejlépe monochromatický. Když vezmu v potaz, že jde o jednu z mých oblíbeností, přečtených/zakoupených před 15.rokem věku, tak se dá říci, že ze všech verzí (ne, neviděl jsem všech 32, nejsem blázen, včetně 8 tv v. z nichž některé pocházejí z Argentiny nebo Číny, což je bez komentáře) které jsem dosud viděl a z nichž (až na tuto vyjímku) mě žádná neuspokojila, spíše nudila, jsem považoval tento ultraclassický román z r.1909-10 (knižně 1911) za prokletý či nesfilmovatelný. Buď se z toho stala přemrštěně opuletní kostýmněvýpravná podívaná, nemaje ovšem s atmosphérou a předlohou jako takovou skoro nic společného, nebo se z toho stal přiblblý muzikál a nebo ještě lépe... italský krvák. Píši to proto, že mě mělo už dávno napadnouti, že ta nej verze bude s velkou pravděpodobností ta 1. či v tomto př. hnedle 2., pocházející ještě z pradávných časů, kdy filmy byly mladé a nezkažené.;-) Pokud by to např. točil Whale v těch zvukových 30.letech se stejným obsazením, jsem si jist, že by to byl stejný flák, jako Neviditelný. Pochváliti musím hudbu, která mi přišla na němý film dosti moderní a co je hl. nerušila (jak se to občas stává) děj, alébrž ho dokonale doplňovala. U mě překonává Metropolis a staví se po boku démonických varhan z Murnauova klenotu jm. Nosferatu. Legendární Lon Chaney (kterého znám již spíše poněkud oteklého z let 60tých) se svým vzhledem, se neztratí ani dnes v době digipříšer apod. Co mě ale hodně přequapillo, tak Mary Philbinová, neb její výkon byl jako hudba dosti napřed a až na pár theatrálních vyjímek, které jsou prostě copyright této éry obecně, mě po velmi dlouhé době, nějaká herečka zaujala v němém filmu. A oněch nepřiznaných 8 scénáristů si očividně knihu přečetlo a bez větší devalvace (jasně, že i zde jsou změny, ale dle mého nikterak velké či zásadní) ji přenesli (aniž by se z toho stal nekoukatelný přeplácáný a dnes jako bonus navíc, hyperkorektně obsazený guláš, který sice ještě nevznikl...asi, ale jistě to časem někoho napadne) na nejprve filmový 16mm pás a posléze na plátna světových kin. Teď si ještě vybrati mezi ´´colorovanou´´ verzí (ta mě moc neláká) a plnou 107min. verzí. Eriku...raď. Má se otočit štír? Má se otočit kobylka? ()
Ztělesněná krása obrazu, hudby a myšlenky zároveň. Fantom opery má díky skvělému ztvárnění podzemí neopakovatelnou atmosféru. Fantomova láska ke krásné Christine vyjádřena v jeho království pod pařížskou operou je jasným vyjádřením citu, jehož podstata byla v němé éře hlavním námětem takřka všech filmů. I proto patří Fantom opery ke špičce své doby, protože to bylo to díváci chtěli a co dostali okořeněné krásnou hudbou. Krásný film. ()
Viděl jsem několik slavných hororů němé éry (Dracula, Upír Nosferatu, Frankenstein, King Kong...) a Fantom opery patří mezi nejlepší především z jednoho důvodu - hlavní příšera je opravdu příšerná! Traduje se, že při premiéře pár lidí při pohledu na něj omdlelo a víte co? Já se nedivím. Když na střeše Opery sedí na soše nebo na konci zběsile řídí kočár s koňmi, je opravdu děsivý a i dnešní divák si musí říkat, že to je dost slušný magor. Jinak herci samozřejmě přehrávají jako o život a scénář je občas víc vtipný než strašidelný (,,Byl to Fantom a ach bože - neměl nos!"), ale to je u filmu z roku 1925 spíš klad než zápor:) ()
Galerie (32)
Zajímavosti (21)
- Pokoj, který Fantom připravil pro Christine ve svém sklepení, se stal inspirací pro ložnici Normy Desmond ve snímku Sunset Boulevard. Postele ve tvaru lodi jsou stejné. (liquido26)
- Jediná část natáčecího setu, která stále stojí je Opera House. (liquido26)
- Film vyděsil devítiletého Gregory Pecka natolik, že mu jeho babička dovolila, aby tu noc spal u ní v posteli. Je to první Peckova filmová vzpomínka. (liquido26)
Reklama