Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (583)
Krásný film měnící se z počátečních lehkých tónu komedie v kakofonický řev obžaloby komunistického jha, "odporná" a přece tak vynikající role Iljy Prachaře přesně vystihuje podstatu povahy většiny komunistických pohlavárů, kteří bažíc po moci, dokázali pod vlajkou své zločinné strany ničit všechny kolem sebe, aby byli sami nakonec převálcováni neúprosným kolesem naší blízké minulosti. ()
Ani ne tak nezřízená bezohlednost znárodňování, ale spíše koncentrát povahových charakterů českého človíčka do podoby beskydské vesničky, se stávají předmětem kritiky (ale i oslavy) této Jasného epické fresky, která ve třetině bere slova, posléze dech a nakonec superlativa. Tak mohutný potlesk od tak skromné návštěvy jsem v kině ještě nezažil. ()
Vojtěch Jasný vytvořil film, který je prostý, jak studánka v lesích a přitom je čirým a průzračným uměním a vrcholným dílem československé kinematografie. Voní jarními květy, lány obilí, podzimním listím i mrazivým větrem. Voní koncem války, úlevou, svobodou, zoranou hlínou a poctivou prací,... mrazí a dusí tísnivou atmosférou kolektivizace a důsledků únorového komunistického puče. Postavy, které lze najít v reálném životě v každé době skoro všude jsou živé, skutečné, z masa a kostí. Snad proto, že je jejich představitelé nehráli, ale opravdu jimi byli.. ()
Film, který vypovídá o odpornostech, které u nás komunisti prováděli v 50. letech. Zestátňování majetků. Příběh se odehrává v Kelči, ale místní na to nechtěli vzpomínat. Takže si to Jasný natočil někde na Vysočině. Film byl pochopitelně trezorová záležitost, takže se na veřejnost dostal asi až po revoluci. Objevuje se tu spousta známých českých herců. Jako například Radek Brzobohatý nebo Vladimír Menšík. Ti lidi o všechno přišli. Soudruzi si všechno vzali do družstva. Vážně hnus! Menšík na konci umře po svém pokusu o zmrzačení, aby se vyhnul vězení. ()
Kdybych chtěl napsat alespoň trochu výstižný komentář, složím místo něj báseň. Jasného film je nádherná a krutá báseň, balada. Jen s tím rozdílem, že v baladě je vina a trest, zde jsou trestáni nevinní. Nebo jinak, vinní, ale z pohledu moci, která vládne. Svobodní, nepřizpůsobiví, hrdí, čestní, nezlomní ( zpočátku). Ty je třeba ztrestat, zlomit, zformovat. Neskutečně krásné poetické obrazy české krajiny ( na výtvarné stránce filmu se podílela, jak jinak, Ester Krumbachová) se střídají s výjevy, které svou syrovostí mrazí. Nekonečné vlnící se lány, ptáci v křoviskách, sníh sfoukávaný ledovým větrem z oranice. Přírodní scenérie - jakási intermezza - jsou předzvěstí věcí, které mají přijít. Věcí děsivých a strašlivých. Krutost moci se nezastaví před ničím. Zlomí i nezlomitelné. Důsledná obžaloba poúnorového režimu. Zavřu oči a vidím krajinu plnou bohatství obhospodařovanou milující rukou člověka s půdou srostlého. Zavřu oči podruhé a vidím zničené hospodářství, kdysi prosperující statek v troskách a kopicích hnoje. Radoslav Brzobohatý vzpomíná na roli hlavního hrdiny jako na svoji životní. Mám obavy, že nejmladší generace nejspíše myšlenková hloubka filmu nedokáže plně oslovit. Kdo nezažil socialismus, asi hůře pochopí. Film skončil v trezoru a jako odporný plivanec režimu chápu seriál Rodáci, který natočil na sklonku 80.let prominentní režisér J.Adamec podle knih J.Matějky. Název jako by odkazoval k Jasného filmu, ovšem seriál je naprostým odpadem..... ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Vlastimilu Brodskému, Václavovi Babkovi a Vladimíru Menšíkovi byly role psány přímo na tělo. (Duoscop)
- Vladimír Menšík měl s režisérem dohodu, že během natáčení vůbec nebude pít alkohol. (cariada)
- Film byl zdigitalizován a v nové podobě poprvé promítán na MFF v Karlových Varech roku 2013. (M.B)
Reklama