Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (587)
Genialní film ,velice dobře natočený a skvělé herecké obsazení a neuvěřitelné herecké výkony Vladimíra Menšíka Waldemara Matušky a hlavně Radoslava Brzobohátýho ()
Po všech stránkách krásný film včetně výkonů celé plejády nejlepších českých herců i sporadického herce Matušky, který zde zahrál svou životní roli.... ()
Jakožto potomek selského stavu vzdávám hold tomuto filmu, Františkovi, Vojtěchovi, Jořkovi a vůbec všem těm dobrým lidem. ()
Nejlepší československý film všech dob. Víc není třeba dodávat. ()
Strašlivý film! Z českých filmů se mu může rovnat pouze Kladivo na čarodějnice a možná Vyšší princip. ()
Chápu že lidem kterých se dotkla změna režimu, nebo dokonce právě zabavování majetku, může tento film vyvolávat silné emoce. Kdybych byl například automobilový závodník nebo boxer, a někdo o tom natočil film, pravděpodobně bych z toho byl taky paf. Takže chápu že spousta lidí má k tomuto filmu blízko. Ja na něm ale nenašel vážně nic zajímavého a nebo vyjímečného. A to jsem se na něj tak těšil a dlouho chystal. Obrovské zklamání! ()
Snad jako filmové dílo je tento film pro mne zajímavý. Viděl jsem jej celý, ale nenalezl jsem to hlavní což je základní nit - základní děj. Ten je velmi rozbitý tím, že se rychle přeskakuje na jednotlivé roky. Měl jsem zato, že hlavní postavou filmu je R.Brzobohatý. Ale role je až moc stručná. Zejména pak jeho poslední epizody - zvolení do čela obce. Otázka co vlastně po zvolení dělal a proč dopadl špatně (toto se nedovíme ani z vyjadřování sousedů a dcery ve stati poslední). V epilogu se pouze náhodně dozvíme, že již je nějakou dobu mrtev. Film je vysoce hodnoce snad i proto, že je natočen podobně jako Skřivánci .... , Ucho a další v letech 1968 a 1969. A tak hodnocení dvou hvězdiček za výkom pana Brodského. Ještě k poznáce u folmu - drama ani komedie to rozhodně není. Ale ani na Oscara. ()
Tk zajímavé, ne uplně zábavné, chvilkami trochu silné, ale ten způsob rozprávění a la pesimistický Hrabal mi extra nesedí.. ()
Krásný poetický film režiséra klasika, který má dokonalou kameru s vytříbeným citem pro detail. Osudy jednotlivých moravských venkovanů v kruté době padesátých let jsou podávány s lidskostí a citem a jednotlivé postavy představuje naprostá herecká elita, jíž byly role napsány snad přímo "na míru". Když člověk zná to nářečí a každou písničku, která tam zazní, dotýká se jej to ještě víc. I po shlédnutí digitalizované verze v kině hodnocení není kam zlepšovat. Snad opravdu nej z českých filmů. ()
Strašně rád bych dal maximální hodnocení, ale nemůžu. Jasný má svojí poetiku, ale podle mě je přeceňovaný. Film, vznikal v době naděje na lepší časy, ale jaká byla ta naděje? Naděje osmašedesátníků, že se přeci jenom ten socialismus dá dělat tak, aby se všichni měli dobře. Takhle na mě přesně dýchnul konec filmu. Já to nechci zazlívat, kdybych žil v té době, možná bych tu naději měl taky. Herecké obsazení je špičkové, přesto na mě mnoho scén působilo schématicky a ploše. Možná, že kdyby měl film o hodinu víc, tak by se to tam všechno vešlo, kdo ví. Jinak si nedokážu představit takhle měkké rozkulačování, v tom působí osud sedláka Františka vskutku neuvěřitelně. Pro daleko syrovější a věrohodnější pohled doporučuji také trezorovou Smuteční slavnost. ()
Hořké avšak zcela přesné zrcadlo do vlastních řad. Sonda chování aplikovatelná na každou dobu. Neuvěřitelné, že tento film vznikl v roce 1968. Svělé herecké obsazení, vyniká Radoslav Brzobohatý. ()
Film, který je vskutku originální a neobyčejně vyjímečný v českékinematografii. Jakoby sem vůbec nepatřil, měl jsem pocit nadčasového a hrubého snímku, kde si zahráli největší hvězdy místní rezidience. Co třeba takový pan Brzobohatý, který ať dělá cokoliv, tak vždycky přijde na ujmě. Můj děd byl jeden z posledních gulagů na okrese Třebíč a zažil si toho hodně. Je mu 80 a chtěl bych mu tento film ukázat. Hospodařil na nejhorších polích, které mu přidělili komunisté. Odvedli nám koně, na to se slzami v očích vzpomíná otec. Tím se mu zhnusila komunistická strana. A tento film je o tom. Je neuvěřitelné, že mohl být vůbec natočen a naprosto pochopitelné, že zůstal v trezoru. Naposled bych ho zařadil mezi vrcholná díla komunistických časů. Filmově je na stejné úrovni jako mnohonásobně dražší Tmavomodrý svět. Jsem hrdý na to, že jsem si ho po mnoha oklikách sehnal. Dal jsem mu přednost před desítkami dalších filmů. A tak udělejte vy, dobří rodáci. Uvařili jsme si všechno sami, ale co jsme si to vlastně uvařili? Takže závěrem sbohem všichni dobří rodáci a jestli se už neuvidíme, tak ať se naplní osud. Za 5 ()
Přemýšlím, přemýšlím, jak Rodáky ohodnotit, ale nakonec musím přece jenom z původně zamýšlených 4* dát plný počet. On totiž celý film plyne velmi nenápadně a pro mě dokonce i bez výrazných emocí (aspoň většinou), ale teď, po skončení filmu, ve mě Všichni dobří rodáci něco zanechali, jemný pocit melancholie a smutku ze zbytečné ztráty něčeho krásného. Na polích se už nezpívá... Jinak k ději a obsahové výpovědi asi nemá moc smysl něco dodávat, tady mluví film sám za sebe. Vy jste to teda zrychtovali... ()
Film o tom, jak se na Moravě chlastalo, a když přišly ty těžké časy - chlastalo se ještě víc.:D Nádherné přírodní scenérie a ikonické postavy. Největší dojem na mne ale udělala autentičnost Vladimíra Menšíka v roli Jožky. Při zpěvu na vesnických zábavách je neskutečně procítěný. ()
V Kelči, jakožto v celé ČSR, tam sedláci těžké časy měli. Na svou dobu velmi odvážný film, kritizující nejen tehdejší dění, ale hlavně lidský charakter, tak lehce zlákatelný konat špatné skutky. ()
Je to stále na hraně 4 a 5. Nemá cenu tohle nějak moc popisovat a rozebírat. Minimalistické dialogy a děj podávaný filmařskými prostředky za pomoci útržkovité koláže prokládané drobnými komentáři Martina Růžka. Zvláštní na tomto je jak málo tento film stárne. Kdyby mi někdo řekl že ho natočili letos věřil bych tomu. 85% ()
100% — Nepatřím zrovna mezi nekritické obdivovatele pana Vojtěcha Jasného, z rozhovorů s ním mi přijde jako poměrně namyšlený a samolibý člověk, ale jeho Všichni dobří rodáci a Až přijde kocour považuji za klenoty české filmové tvorby. Samozřejmě netuším, jaká byla skutečná realita venkova poválečných let, nebyl jsem tenkrát ještě na světě, ale zdá se mi v tomto filmu vykreslena realisticky a věrohodně. Navíc je to zabaleno do zábavného hávu příběhu několika přátel, kterým ničí životy dílem komunistická kolektivizace a dílem „veselá vdova“. Já si nemohu pomoct, pro mě je tento film geniálním. ()
Za mne jeden z nejlepších filmů z éry uvolnění na konci šedesátých let. Skvělé obsazení, dialogy, scénář, hudba režie, kamera. Poutavý příběh jemuž já osobně dávám plný počet. ()
Prvně, jde o mistrovské dílo, v člověku rezonuje a zůstane. I přes relativně uvolněnější dobu vzniku je extrémně odvážný. Současně má i jistou umírněnost, z komunistů nedělá jednorozměrné bestie, což jej činí mnohem uvěřitelnější. Spíš napadá komunistickou demagogii jako takovou. Je po všech stránkách vynikající, nemá smysl se bavit o nějakém tempu či hereckých výkonech. Pasáže se zpěvem jsou neuvěřitelně působivé, mimo folklóru zachycují i něco mnohem obecnějšího o lidském přátelství. Mimochodem, jsem rád, že jsem film viděl až ve věku srovnatelném s věkem protagonistů, vidět ho mladší, spoustu přehlédnu. Nicméně, podle mě, k tomu aby byl ze světového pohledu v té uplně nejužší kategorii mu něco chybí. Prvně, pokud je člověk z Valašska, či Moravy obecně, je potřeba trochu odhlédnout od biasu z emocí k vlastnímu regionu. Jasný je geniální pozorovatel a valašskou vesnici dokázal zachytit jako nikdo jiný. Zobrazil také skupinu přátel, kteří vyrostli ve svobodné zemi (přičemž natáčel po dvaceti letech komunismu). V první třetině se nadechuje k něčemu, co by jej mezi lidi jako je Tarkovskij katapultovalo. Tj. viditelně zobrazit onen přerod charakterů skupiny lidí ze svobodné společnosti do mentality lidí žijících v totalitární společnosti. Tím by částečně vykročit z Československa a konkrétní situace do univerzálněji platné roviny. Zajímavé je, že potenciál pro vytvoření takového díla Jasný první třetinou projeví, nicméně v druhé a ani v třetí třetině jej moc nerealizuje. Talent a pozorovací schopnosti k tomu určitě měl. Zaměří se "jen" na (fenomenální) prokreslení vesnice s více měné ne až tak důležitými osudy. I když je snímek primárně pro domácí publikum (což explicitní v epilogu a vlastně i názvu), ke světové špičce by měl být univerzálně srozumitelný, což úplně není. Zkušenost s komunismem vyžaduje relativně hodně. Pro diváka bez zkušenosti s dobou, s věcmi typu rozhlasu na začátku (klobouk dolů za odkaz na devalvaci v 1953, či krev v obličeji), s celou tou komoušskou estetikou, symbolikou slivovice - vodka a spoustou dalších film ztrácí na srozumitelnosti. Znalost kolektivizace v Československu, na kterou film upozorňuje, se taktéž do jisté míry předpokládá, bez ní srozumitelnost děje mizí víc, než by měla. Např. není úplně jasné proč vlastně sedláci nechtějí vstoupit do JZD a další motivace postav. Obecně, filmy mohou vyžadovat pro komplexnější pochopení nějakou zkušenost, ale jádro by mělo být mělo dávat smysl i bez ní. Film má zkušenost zprostředkovávat, nikoliv vyžadovat. Prostě, Jasný naznačí o stupeň hlubší a univerzálnější dílo, ale nakonec jej nerealizuje a zůstane jen u vynikající dechberoucí fresky. Kažopádně, Všichni dobří rodáci jsou hravě v jakémkoliv širším smyslu film světové úrovně a mezi nejlepšími českými filmy jsou nepochybně taky. ()
Všichni dobří rodáci nejsou pěkným filmem a už vůbec nejsou zábavným filmem. Jejich hodnota je ovšem jiná. Jsou názornou ukázkou bezohlednosti znárodňování a zběsilého chování komunistů, kteří jsou chamtiví po cizím majetku. My musíme převážně ocenit odvahu autorů a herců, že se do tak drzého filmu pustili v době totality. Naše generace má ovšem to štěstí, že rodáky může vidět, a tak se může podívat na poměry, o kterých si můžeme přečíst leda v knihách a učebnicích. V době svého vzniku byli totiž rodáci samozřejmě komunismem zamítnuti a schováni do trezoru. [12361. hodnocení, 411. komentář, 86%, 141. nejlepší film, 554. nejoblíbenější film] ()
Reklama