Všichni dobří rodáci

To se těžko hodnotí. Na jednu stranu to je nuda na entou, na druhou zase působivý obraz těžkého života za komančů. Lidé, kteří si bývalý režim prožili, si tohoto díla cenní rozhodně více a působí na ně velmi silně. Mluvím z vlastní zkušenosti. Díval jsem se na to s tátou, který na to koukal s otevřenou pusou a nikdo nesměl ani pípnout. Atmosféra byla napjatá a každý názvak vtipu byl ihned tvrdě potlačen. 75% (01.07.2009)

Kronika moravské vesnice od konce 2. světové války po závěr 50. let je tím nejsilnějším, co u nás nabídla kinematografie konce 60. let. Vojtěch Jasný stavěl na reálných předobrazech ze své rodné Kelče, zbytek je autorská licence. V hlavních rolích výkvět nejlepších herců té doby, ve vedlejších nefalšovaní Valaši. Kamera Jaroslava Kučery je výborná, tenhle film prostě stálo za to vyčistit. Nepřeslechnutelná je i hudební složka – prostě všechny složky jsou výborné, a celek je mistrovské dílo. (26.10.2014)

Klenot československé kinematografie! Jasného mozaika rozmanitých charakterů jedné moravské vísky lze lehce přenést na národní úroveň a nastavuje nám tak ono pomyslné zrcadlo… A navždy bude také působit jako varování před dobou, která se doufám už nikdy nevrátí! Skvělé herecké výkony všech zúčastněných jen umocňují nezapomenutelný zážitek z tohoto snímku! Hrozně moc děkuji za digitální vyčištění a znovuuvedení tohoto českého filmového pokladu do kin, vidět českou hereckou elitu na velkém plátně bylo opravdu nezapomenutelné. „Zlá bylina nevyhnije. Lepší odcházijou, enom my potvory ostáváme.“ (10.08.2013)

Kdybych chtěl napsat alespoň trochu výstižný komentář, složím místo něj báseň. Jasného film je nádherná a krutá báseň, balada. Jen s tím rozdílem, že v baladě je vina a trest, zde jsou trestáni nevinní. Nebo jinak, vinní, ale z pohledu moci, která vládne. Svobodní, nepřizpůsobiví, hrdí, čestní, nezlomní ( zpočátku). Ty je třeba ztrestat, zlomit, zformovat. Neskutečně krásné poetické obrazy české krajiny ( na výtvarné stránce filmu se podílela, jak jinak, Ester Krumbachová) se střídají s výjevy, které svou syrovostí mrazí. Nekonečné vlnící se lány, ptáci v křoviskách, sníh sfoukávaný ledovým větrem z oranice. Přírodní scenérie - jakási intermezza - jsou předzvěstí věcí, které mají přijít. Věcí děsivých a strašlivých. Krutost moci se nezastaví před ničím. Zlomí i nezlomitelné. Důsledná obžaloba poúnorového režimu. Zavřu oči a vidím krajinu plnou bohatství obhospodařovanou milující rukou člověka s půdou srostlého. Zavřu oči podruhé a vidím zničené hospodářství, kdysi prosperující statek v troskách a kopicích hnoje. Radoslav Brzobohatý vzpomíná na roli hlavního hrdiny jako na svoji životní. Mám obavy, že nejmladší generace nejspíše myšlenková hloubka filmu nedokáže plně oslovit. Kdo nezažil socialismus, asi hůře pochopí. Film skončil v trezoru a jako odporný plivanec režimu chápu seriál Rodáci, který natočil na sklonku 80.let prominentní režisér J.Adamec podle knih J.Matějky. Název jako by odkazoval k Jasného filmu, ovšem seriál je naprostým odpadem..... (16.08.2010)

"A pújdem tvrdě...a kdo se nám postaví, toho setnem..." Film je podaný pre mnohých nie príliš stráviteľnou formou. Niektoré scény sa zdajú byť zbytočné, iné možno rozťahané, ale komplexne ide naozaj o kvalitné dielo, ktoré na partii priateľov a ubiehajúcich rokov ukazuje komunistický režim v nelichotivom svetle a to bol dôvod šupnúť ho okamžite na roky do trezoru. R. Brzobohatý má veľmi sympatickú rolu a tie morávácke dialógy som si užíval , rovnako ako tie krásne zábery v ktorých sa zdanlivo nič nedeje iba plynie čas...80%. (27.12.2013)