Učitel tance

tudle sem v hospodě potkal znamýho a von mi vyprávěl jednu dávnou příhodu....její variace se proflakujou skoro na kazdy druhy skole stylem "kamarad kamarada myho kamarada mi vypravěl,,," pokaždy ale s menší úpravou....jeho verzi sem ale ještě neslyšel...začínala dejdarem.....tak se děti pěkně usaďte a poslouchejte.... příběh se odehrál na jedné středočeské škole....učil tam učitel co prej vypadal přesně jako dejdar...tančit sice moc neuměl...zato ale vynikal mohutnými gesty, při kterých šermoval rukama s takovou elegancí, že jeho hodiny byly dokonce i samým ředitelstvím školy považovány za rizikové,,,,semtam, když vykládal třeba o svých oblíbených komplexních číslech, ji někdo nevědomky chytil....čas od času dokonce některého studenta se zvoněním odvážela sanita....je podivuhodný že všecky tyhle likvidační zákroky zvládal prakticky jenom jednou rukou,,,levačku totiž míval obvykle v kapse...sem tam ji někdo v mlze zahlíd, ale jinak měla pověst sněžného muže... dejdar se za ni totiž styděl.....chyběl mu na ní malíček a dva články prsteníčku.. ...když na to přišla řeč, skromně tvrdil, že mu je uřízli běhěm přepadení jedné dámy, které se zastal a zachránil ji tím život...ale vrátnej zezdola povidal, že mu je ukousla jedna kurva..........noale proč vam tohle všechno povidam ...... na jednu jeho rizikovou hodinu řišel student Mára malinko pozdějc....to se občas stávalo, zvláš na odpoledních hodinách, protože stravovací zařízení pro jejich instituci bylo mimo areál školy, asi 700 m na sever,,,a protože hned vedle byla hospůdka u kohouta,a neměli tam ty smradlavý tácy...školní jídelna zela většinou prádnotou....no a Mára vstoupil do třídy řádně "najeden"...uďál na učitele véčko, povídá mu NAZDAR JARDO a šel si dát dvacet do zadních lavic....jarda měl ale zrovna asi ňákou blbou náladu neboco...tak zamával rukama a přitáh si ho k tabuli...Mára motal nohama a mumlal něco ve smyslu: TO JAKO KTABULI? ALE MĚ BOLÍ BŔÍŠKO, ale dejdar ho ignoroval,,,začal mu dávat jednu otázku za druhou, a to dokonce i z jiných předmětu...mára si toho moc nevšímal...vklidu si dal do pusy malborku a začal se schánět po sirkách.... profesor rudnul vzteky čím dál víc a celý todle představení vyvrcholilo když mára spadnul na zem a lez po čtyrech...náš učitel si v rozčilení stoupnul: TAKŽE NIC? TAKŽE NIC! TAK PANE MAREK, NESKA JE TO ZATOLIK... zařval uplne bez sebe a udělal jedno ze svych oblibených sardelových gest...bohužel si v tom zmatku neuvedomil.....ze to gesto proved svojí legendární levačkou...a tak když to mára viděl, a konečně se postavil zpátky na dvě... šťastnej jak blecha se vobrátil dozadu do třídy a povídá....TY VOLE DOBRÝ, DAL MI TŘI MÍNUS.... (28.01.2009)

Martin Dejdar je podle mě jediný z mladých herců (tady ještě mladý byl), kdo se mohl rovnat staré gardě. Komika i tragika, blbnutí, vypravěčství, všechno mu jde na jedničku. Škoda, že tak zapadl a vynořil se ne jako vynikající herec, ale jako figura Ozák. Nic proti Ozákovi, Comeback docela ujde, ale Dejdar by si určitě zasloužil pořádnou roli. Snad jednou.... (06.05.2010)

Kvalitní psychologické drama s velice kvalitním hereckým výkonem Martina Dejdara. Na filmu je velice vidět typický režiérský rukopis pana Jireše. Učitel tance je malý, komorní film o lásce k životu, jenž v souboji se smrtí nikdy nemůže vyhrát. Ale bojovat se má až do trpkého konce a to je na hlavní postavě Mayera vidět. (25.05.2007)

Možná jeden z nejlepších hereckých výkonů Martina Dejdara. Život v plicním sanatoriu čtyřicátých let plný boogie-woogie. :) Naděje v podobě tance, jenž jako jediný dodává hlavnímu hrdinovi energii, se stává nadějí i ostatním členům ozdravovny..některým i posledním únikem z jejího obyčejného a jednotvárného režimu. (14.05.2007)

70% — Můžeme si o Martinu Dejdarovi myslet, co chceme, faktem je, že když má příležitost, tak opravdu umí. Jeho frajer Richard Majer je asi vedle Antonína Maděry ve Zdivočelé zemi dosud jedna ze dvou jeho životních rolí. Film dokáže obratně balancovat na hranici sentimentu a je dosti uvěřitelný a i přes závažnost tématu a prostředí nakažlivě optimistický. Oceňuji, že konec hlavního hrdiny, ač očekávatelný, není ve filmu explicitně podán a je tu prostor na zázrak. (25.04.2016)