Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (více)Obsahy(1)
Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)
(více)Recenze (259)
Vítězslav Nezval byl zaručeně jedním z našich největších básníků (ne-li vůbec tím největším). Filmový přepis jeho surrealistické knihy Valerie a týden divů vznikl pod vedením Jaromila Jireše a Ester Krumbachové, dvou klíčových osobností československé nové vlny, jejíž je film v podstatě uzávěrkou (rok 1970). Po zhlédnutí na mě dopadly rozpačité pocity. Na jednu stranu mi zdejší surreálno není zrovna dvakrát po chuti a výsledek působí jako přestylizovaný blábol pro hrst zasvěcených. Na stranu druhou jsou všechny vnitřní i vnější složky utkány dohromady tak mistrně, že v celku utváří obraz opojné multižánrové podívané, v níž se spojuje fantaskní horor s upířím pornem, upíří porno s pohádkovými prvky a pohádkové prvky s existenciálním vyprávěním o dospívání, sexualitě a ztrátě nevinnosti třináctileté dívky. Mísí se zde nízké (doslova pokleslé) žánry s těmi vysokými, a přesto, že alegorický význam (dá-li se vůbec o významu hovořit) může být ledajaký, přesvědčivost a údernost Valerie a týden divů zajisté má (viz. inspirace Tima Burtona, místo na seznamu "101 hororů, které musíte vidět než zemřete"). Její účinek vidím předně v úchvatné výtvarné stylizaci (Krumbachová), magické hudbě Luboše Fišera a také v nestrojeném výkonu představitelky Valerie. ()
Napíšu sem komentář a už nikdy, opravdu nikdy nechci ten film vidět (ani o něm slyšet). Zamyšlení nad ním bylo náplní mojí první slohové práce na střední škole. Nenašel se jediný spolužák, který by film pochopil. Smáli jsme se a zároveň jsme přemýšleli, jestli se náš češtinář nezbláznil. Hnus. ()
Jireše mám docela rád a tenhle jeho film (já vím že to napsal Nezval, ale nemůžu si pomoci,-furt jsem měl při sledování tohoto snímku pocit ,že to napsal permanentně ožralej Vančura:-)) ze všech jeho snímků nejvíc.(....ale ať mi někdo vysvětlí ty dvě debility na konci jeho kariéry -Učitel tance, a Dvojrole,-to byla od Jireše brigáda k důchodu, nebo to někdo jinej posral, nebo co?) Užil bych si to asi ještě víc ,kdybych měl dívčí sny v rozpuku puberty, nebo byl alespoň děvčetem. (....nechali si Nezval a Jireš při vzniku románu a filmu na chvíli změnit pohlaví, nebo byli TAK vnímaví, jak já asi nikdy nebudu?,-se asi nedozvím) ()
sice natočeno podle Nezvalovy "pohádky", ale dětem bych to teda nepouštěl. Docela hororovité ztvárnění by je mohlo ještě pár dnů strašit ;-). Sice je tam i kus erotiky, ale ta ještě nikdy nikomu neuškodila. Výtvarná stránka je určitě hodně působivá a surrealistická, ale příběhu to k lepšímu chápání nepomáhá. Navíc střih byl na můj vkus dost šílený a kazil mi chvilkami aspoň poetický zážitek. Doporučuji hlavně estétům. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Já tak nějak nevím, jaké hodnocení dát. Nutno uznat, že zde máme spousty okouzlujících až magických záběrů, dostalo se mi i spousty divných záběrů. Jenže pak tu taky máme části, které z tohoto filmu dělají ujetou erotickou záležitost, kde se objeví i incest nebo pedofilie a to celé bohužel tvoří dojem, že to není horor ale něčí sexuální sen. 3* ()
Velmi atmosferický film s podivným nádechem, který jsem osobně bral jako pozitivum, ale kdo ví... Rozhodně se nejdná o běžnou filmařinu a tak asi každému nesedne... Pokud srovnám s knihou, tak film prohrává, přesto se její ztvárnění vcelku zadařilo... ()
mym otcem je tchor! :-) solidni kaleidoskop plny transformaci, upiru a jinych vyjevu. ()
Dětské, ale zároveň ženské, okořeněné špetkou milé pornografie. Kostýmy, make-up herců a prostředí jsou hotovou pastvou pro oči. Dialogy jsou pitomoučké, a na mnoha místech by se film obešel bez nich. Vulgárně nevinné s nádechem klasických hororů a červené knihovny. Doporučuji si to pustit pozdě večer, do hranice mezi bděním a sněním je to snímek ideální. ()
Musím uznat, že na svou dobu hodně odvážný snímek! I dnes běhá mráz po zádech. Na to, že současnou českou kinematografii nemusím, tak ke starším snímkům se velmi rád vracím. A když náhodou narazím na nějaký klenot, tak to srdce jen potěší a duši pohladí. 80% ()
Surreálný, baladický, hororový, teatrální, lehce naivní, poetický, incestně-pedofilní, snad místy i nechtěně groteskní, nezaměnitelnou a neopakovatelnou krumbachovskou estetikou podmaňující, atmosférický a zejména vizuální film plný... divů. ()
Vizuálně a filmařsky vůbec neobyčejné veledílo. Film působí jako sen a vy budete chtít, aby nikdy neskončil. Dal bych i další hvězdičky ale csfd má omezenou kapacitu. ()
Nádherný dozvuk Nové vlny a film, který asi nejvíce vystihuje Jirešův režisérský styl. Skvělý cit pro symbol, visuální stránku (na podobné úrovni jsou z naší tvorby snad jen Sedmikrásky a Krvavý román) a napětí, stejně tak lehká erotika je příjemným kořením. Milým překvapením jsou herecké výkony, které k mé osobní spokojenosti nepotřebovaly známé tváře. Ze sympatií k tomuto uměleckému směru hodnotím víceméně nekriticky a doufám, že se něčeho podobného dočkám od současných tuzemských mistrů. ()
Pribeh me bohuzel moc nezaujal, coz je skoda, protoze zpracovani je vyborne. Do filmu se podarilo dostat az mysteriozni atmosferu, ze ktere beha mraz po zadech. Slusne masky a dobre herecke vykony, kde musim predne vychvalit Helenu Anyzovou, ta me bavila v kazdem zaberu. ()
Tato lyricko-eroticko-drastická balada mne hluboce zasáhla před pár lety, byl jsem velmi zvědav, jestli osloví i s odstupem času. Hlavní postavy, Valerie i babička jsou perfektně vybrány a je radost se na ně už jen dívat. Valerie je přesně v období mezi dítětem a dívkou, má půvab a lehkost. Obrazy, které Jireš vyloudil na plátno jsou mixem geniality, trapnosti i nadsázky, některé momenty už mi přišly dosti teatrální a místy i malinko směšné, celkový dojem ale nad očekávání dobrý. Nevím o jiném českém filmu tohoto ražení, a pokud ho divák vnímá především jen jako pubertální sen dospívající dívky, je nepochybně hodnotným příspěvkem do zlatého fondu naší kinematografie. 90% ()
Esence smyslnosti a touhy, jakoz i obav a strachu, tentokrat ne za zrcadlem, nybrz po prvni menstruaci. Krasne radikalni pristup k filmovemu vyjadreni, jinak prchaveho pocitu libida. ()
Na český film těžké psycho s nádechem pedofilie, kde se fantaskní rovina příběhu prolíná s tou skutečnou takovým způsobem, že nevíte, kdo jste. I přes to to ale stojí za vidění. Aspoň jednou :) ()
Výjimečná záležitost... ()
Valerie a týden divů je úplně odlišnej film než naprosto všechny československý a český filmy co jsem zatim viděl a myslim si, že v Československu (a možná nejen v něm) to nemělo obdoby.. zároveň však tvůrci předvedli, že hororovej žánr (ne ovšem čistokrevnej horor) šel natočit v Československu kvalitně i v roce 1970.. slabších pět, ale tohle je přesně ten typ filmu na kterej jen tak nezapomenu.. ()
Holt Nezval. Podobně jako u Aničky skřítka a slaměného Huberta je pro plný zážitek potřeba kromě naladění na logiku spíš básnickou (psychedelickou?) než dramatickou trefit ten správný věk, kdy už se v tom člověk-divák úplně neztratí, ale ještě je dost dítě, aby v tom měl co objevovat. Někdo má to štěstí, že mu ten stav vydrží dlouho, já teď bohužel zjistil, že už jsem z toho asi trochu vyrost. Vizuální stránka těžící z kontrastu čistoty a rozkladu je ale pořád parádní. ()
Tomuto filmu jsem moc neporozuměl a mám z něho dost rozporuplné dojmy. Na jednu stranu je tu spousta nádherných poetických záběrů. Zaujme i několik (na dobu svého vzniku) poměrně odvážných erotických scén. Na druhou stranu jsou tu na můj vkus tuctové scény s upíry a jinými příšerami. Co mě jednoznačně uchvátilo byla hudba Luboše Fišera, která mě zejména v oněch poetických scénách přišla téměř andělská. Stejně tak nelze neocenit výtvarnou stránku filmu v podání Ester Krumbachové. Ale co si počít s těžko srozumitelným příběhem, v němž není moc jasné, co je realita a co (místy poněkud zvrácená) fantazie? A jak se vypořádat se scénami, které jako by patřily do úplně jiného filmového žánru (tuctového hororu)? Určitě nepochybuji o tom, že ve své době muset ten film připadat divákům jako zjevení. Ale ač jsem si vědom všech jeho zmiňovaných uměleckých kvalit, nejsem v tuto chvíli schopen dát víc než tři hvězdičky. ()