Nekonvenční love story dvou odlišně zmrzačených lidí: stárnoucího finančního ředitele jatek, jemuž tělesný handicap brání v navázání bližšího vztahu a mladé uzavřené kvalitářky masa s dokonalou pamětí, ale nepřekonatelnou fobií z tělesného kontaktu i potenciálního citového vzplanutí. Oba hrdinové, postupně ohromováni zjištěním, že sdílejí totožné sny (v nichž jsou laní a jelenem uprostřed zasněženého lesa), se je následně pokoušejí společně naplnit. Lehce excentrická, taktilní i odtažitá romance s prvky všednodenního dramatu a černé komedie sugestivně tematizuje dualitu bdělosti a snění, zvířeckosti a humanity, duše a těla.(Film Europe)
Neobvyklá jateční romance lyricky i syrově vypráví o nalézání lidského pouta na těch nejméně pravděpodobných místech. V jádru jde o nekonvenční love story dvou odlišně zmrzačených lidí – stárnoucího finančního ředitele jatek, jemuž tělesný handicap brání v navázání bližšího vztahu, a mladé uzavřené kvalitářky masa s dokonalou pamětí, ale nepřekonatelnou fóbií z tělesného kontaktu i potenciálního citového vzplanutí. Oba hrdiny postupně ohromuje zjištění, že sdílejí totožné sny (v nichž jsou laní a jelenem uprostřed zasněženého lesa), které se následně pokoušejí společně naplnit. Lehce excentrická, taktilní i odtažitá romance s prvky všednodenního dramatu a černé komedie sugestivně tematizuje dualitu bdělosti a snění, zvířeckosti a humanity, duše a těla. Snímek obratně kloubící chladné pozorovatelství a niternou emocionalitu těží z výrazného vizuálního pojetí – z precizních geometrických kompozic, neokázalého prolnutí lyričnosti a brutality, symbolického využití barev i soustředěné práce s herci. Promyšlený koncept a formální důslednost se tu potkávají s citlivou režií, která pozvolna vnáší křehkou citovost do prostředí, kde vládne spíše cynický humor.(Letní filmová škola)
O tele a duši je nekonvenčná lovestory dvoch odlišne zmrzačených ľudí: starnúceho finančného riaditeľa bitúnku a mladej uzavretej kvalitárky mäsa. Obaja hrdinovia, ohromení zistením, že majú rovnaké sny, sa ich postupne pokúšajú spoločne plniť. Ľahko excentrická, taktilná i odťažitá romanca s prvkami každodennej drámy a čiernej komédie sugestívne tematizuje dualitu bdelosti a snenia, beštiality a humanity, duše a tela. Film, ktorý nenásilne spája chladné pozorovanie a nezvyčajnú emocionalitu, ťaží z výraznej vizuálnosti: z precíznych geometrických kompozícií, neokázalého prelínania lyrickosti a brutality, symbolického využitia farieb i sústredenej práce s hercami.(Film Europe)
O tele a duši je nekonvenčný príbeh lásky dvoch odlišne zmrzačených ľudí: starnúceho finančného riaditeľa bitúnku a mladej uzavretej kvalitárky mäsa. Obaja hrdinovia, postupne ohromení zistením, že majú rovnaké sny, sa ich postupne pokúšajú spoločne plniť. Ľahko excentrická, taktilná i odťažitá romanca s prvkami každodennej drámy a čiernej komédie sugestívne tematizuje dualitu bdelosti a snenia, beštiality a humanity, duše a tela.(MFF Cinematik Piešťany)
Neměl jsem moc vysoká očekávání, když jsem na letní filmové škole na tenhle film šel. Vlastně jsem ho chtěl dokonce vynechat. Teď jsem rád že jsem to neudělal, protože by to byla strašlivá chyba. Scény s jelenama jsou kouzelné. A i přes svou surovost si tento maďarský snímek udržuje svou odlehčenou atmosféru, která je budována opravdu netradičním a geniálním způsobem.(2.9.2017)
Film, který se Vám dostane nikoliv pod kůži, ale hluboko, hluboko do nitra a už vás nepustí. Působivý příběh,vynikající kamera i herci. Scény s jelenem a laní jsou dokonalé. Námět jako příliš bizarní nevnímám, z racionálního hlediska nevidím důvod, proč by se dvěma lidem nemohl zdát stejný sen. Naopak, až mě překvapilo, jak moc je to civilní. Každopádně je pro mě tohle uherské dílo zatím bezkonkurenčně největším filmovým zážitkem roku.(21.9.2017)
Môj najväčší filmový zážitok na Art Film Feste 2017. Dokonalé zábery prírody a ich plynulá spojitosť s hlavnými hrdinami. Originálne dialógy (rozhovor soľničky s koreničkou), pohľady dvoch ľudí, ktoré sú tak jasné, že každé slovo navyše by bolo zbytočné. Takmer žiadna hudba, tá príde až vo vani a aj to len na chvíľku. Presne v tej scéne, kedy sa v sále začali z kabeliek vyberať vreckovky. Dobrý film dokáže vytvoriť moment, v ktorom si síce uvedomujete, že ide len o film, ale napriek tomu vám v tej chvíli nezáleží na ničom inom na svete. Ste len vy a plátno. Videné na AFF 2017.(1.7.2017)
Sladce unikavá i bolestně fyzická jateční romance, které dominuje plachá kreace Alexandry Borbély, klidná, úhledná kamera Máté Herbaie a schopnost vytvořit v prostředí, kde se zabíjí zvířata a porcuje maso až překvapivě křehkou a lyrickou atmosféru místa, v němž se potkají dvě duše. Dlouhá tvůrčí pauza Ildikó Enyedi se nejspíš lehce podepsala na lehčím zápolení s rytmem, ale tahle zdrženlivá rozprava o limitech těla a volnosti duše i tak patří k hlubokým zážitkům.(1.8.2017)
Postavy Endre a Mária zůstávají tak trochu rébusy a objevování jejich slabostí v průběhu filmu je samo o sobě radostí. Do klasického plynutí zasahují snové scény, v nichž se z protagonistů stává zvěř v diametrálně odlišném prostředí zimního lesa. Tato rovina se stává metaforou jakéhosi zamilovaného okouzlení přítomného v každém nevinném navazování vztahu. Ačkoli O těle a duši hovoří o poměrně excentrické dvojici, působí v této tematice velmi univerzálně a bere za svou inspiraci romantickými dramediemi. Enyediová ale dokáže každou scénu opatřit rafinovanou lehkostí, které v mainstreamu chybí, a skvělými vizuálními prostředky (časté frontální kompozice a hry s hloubkou ostrosti). Zůstává jen krok od mistrovského kusu – za jediné podstatnější pochybení by se dalo považovat rozhodnutí zobrazit psychický syndrom jako neškodně roztomilou věc a socializaci jako usměvavou hru.(8.8.2017)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Kardio
Neměl jsem moc vysoká očekávání, když jsem na letní filmové škole na tenhle film šel. Vlastně jsem ho chtěl dokonce vynechat. Teď jsem rád že jsem to neudělal, protože by to byla strašlivá chyba. Scény s jelenama jsou kouzelné. A i přes svou surovost si tento maďarský snímek udržuje svou odlehčenou atmosféru, která je budována opravdu netradičním a geniálním způsobem.(2.9.2017)
255085349
Film, který se Vám dostane nikoliv pod kůži, ale hluboko, hluboko do nitra a už vás nepustí. Působivý příběh,vynikající kamera i herci. Scény s jelenem a laní jsou dokonalé. Námět jako příliš bizarní nevnímám, z racionálního hlediska nevidím důvod, proč by se dvěma lidem nemohl zdát stejný sen. Naopak, až mě překvapilo, jak moc je to civilní. Každopádně je pro mě tohle uherské dílo zatím bezkonkurenčně největším filmovým zážitkem roku.(21.9.2017)
leila22
Môj najväčší filmový zážitok na Art Film Feste 2017. Dokonalé zábery prírody a ich plynulá spojitosť s hlavnými hrdinami. Originálne dialógy (rozhovor soľničky s koreničkou), pohľady dvoch ľudí, ktoré sú tak jasné, že každé slovo navyše by bolo zbytočné. Takmer žiadna hudba, tá príde až vo vani a aj to len na chvíľku. Presne v tej scéne, kedy sa v sále začali z kabeliek vyberať vreckovky. Dobrý film dokáže vytvoriť moment, v ktorom si síce uvedomujete, že ide len o film, ale napriek tomu vám v tej chvíli nezáleží na ničom inom na svete. Ste len vy a plátno. Videné na AFF 2017.(1.7.2017)
Marigold
Sladce unikavá i bolestně fyzická jateční romance, které dominuje plachá kreace Alexandry Borbély, klidná, úhledná kamera Máté Herbaie a schopnost vytvořit v prostředí, kde se zabíjí zvířata a porcuje maso až překvapivě křehkou a lyrickou atmosféru místa, v němž se potkají dvě duše. Dlouhá tvůrčí pauza Ildikó Enyedi se nejspíš lehce podepsala na lehčím zápolení s rytmem, ale tahle zdrženlivá rozprava o limitech těla a volnosti duše i tak patří k hlubokým zážitkům.(1.8.2017)
Baxt
Postavy Endre a Mária zůstávají tak trochu rébusy a objevování jejich slabostí v průběhu filmu je samo o sobě radostí. Do klasického plynutí zasahují snové scény, v nichž se z protagonistů stává zvěř v diametrálně odlišném prostředí zimního lesa. Tato rovina se stává metaforou jakéhosi zamilovaného okouzlení přítomného v každém nevinném navazování vztahu. Ačkoli O těle a duši hovoří o poměrně excentrické dvojici, působí v této tematice velmi univerzálně a bere za svou inspiraci romantickými dramediemi. Enyediová ale dokáže každou scénu opatřit rafinovanou lehkostí, které v mainstreamu chybí, a skvělými vizuálními prostředky (časté frontální kompozice a hry s hloubkou ostrosti). Zůstává jen krok od mistrovského kusu – za jediné podstatnější pochybení by se dalo považovat rozhodnutí zobrazit psychický syndrom jako neškodně roztomilou věc a socializaci jako usměvavou hru.(8.8.2017)