Nekonvenční love story dvou odlišně zmrzačených lidí: stárnoucího finančního ředitele jatek, jemuž tělesný handicap brání v navázání bližšího vztahu a mladé uzavřené kvalitářky masa s dokonalou pamětí, ale nepřekonatelnou fobií z tělesného kontaktu i potenciálního citového vzplanutí. Oba hrdinové, postupně ohromováni zjištěním, že sdílejí totožné sny (v nichž jsou laní a jelenem uprostřed zasněženého lesa), se je následně pokoušejí společně naplnit. Lehce excentrická, taktilní i odtažitá romance s prvky všednodenního dramatu a černé komedie sugestivně tematizuje dualitu bdělosti a snění, zvířeckosti a humanity, duše a těla.(Film Europe)
Neobvyklá jateční romance lyricky i syrově vypráví o nalézání lidského pouta na těch nejméně pravděpodobných místech. V jádru jde o nekonvenční love story dvou odlišně zmrzačených lidí – stárnoucího finančního ředitele jatek, jemuž tělesný handicap brání v navázání bližšího vztahu, a mladé uzavřené kvalitářky masa s dokonalou pamětí, ale nepřekonatelnou fóbií z tělesného kontaktu i potenciálního citového vzplanutí. Oba hrdiny postupně ohromuje zjištění, že sdílejí totožné sny (v nichž jsou laní a jelenem uprostřed zasněženého lesa), které se následně pokoušejí společně naplnit. Lehce excentrická, taktilní i odtažitá romance s prvky všednodenního dramatu a černé komedie sugestivně tematizuje dualitu bdělosti a snění, zvířeckosti a humanity, duše a těla. Snímek obratně kloubící chladné pozorovatelství a niternou emocionalitu těží z výrazného vizuálního pojetí – z precizních geometrických kompozic, neokázalého prolnutí lyričnosti a brutality, symbolického využití barev i soustředěné práce s herci. Promyšlený koncept a formální důslednost se tu potkávají s citlivou režií, která pozvolna vnáší křehkou citovost do prostředí, kde vládne spíše cynický humor.(Letní filmová škola)
Endre a Mária pracují na jatkách a z různých důvodů s okolním světem téměř nekomunikují. Jednoho dne shodou okolností zjistí, že každou noc sdílejí stejný sen. Oba jsou zmatení, trochu vyděšení a zpočátku si příliš vzájemně nevěří. Když se jim ale podaří překonat prvotní rozpaky, s podivnou náhodou se smíří. V bdělém stavu se pak znovu snaží vytvořit to, co zažívají ve svých snech. Křehké mysteriózní drama získalo Zlatého medvěda na Berlinale.(Febiofest)
O tele a duši je nekonvenčná lovestory dvoch odlišne zmrzačených ľudí: starnúceho finančného riaditeľa bitúnku a mladej uzavretej kvalitárky mäsa. Obaja hrdinovia, ohromení zistením, že majú rovnaké sny, sa ich postupne pokúšajú spoločne plniť. Ľahko excentrická, taktilná i odťažitá romanca s prvkami každodennej drámy a čiernej komédie sugestívne tematizuje dualitu bdelosti a snenia, beštiality a humanity, duše a tela. Film, ktorý nenásilne spája chladné pozorovanie a nezvyčajnú emocionalitu, ťaží z výraznej vizuálnosti: z precíznych geometrických kompozícií, neokázalého prelínania lyrickosti a brutality, symbolického využitia farieb i sústredenej práce s hercami.(Film Europe)
O tele a duši je nekonvenčný príbeh lásky dvoch odlišne zmrzačených ľudí: starnúceho finančného riaditeľa bitúnku a mladej uzavretej kvalitárky mäsa. Obaja hrdinovia, postupne ohromení zistením, že majú rovnaké sny, sa ich postupne pokúšajú spoločne plniť. Ľahko excentrická, taktilná i odťažitá romanca s prvkami každodennej drámy a čiernej komédie sugestívne tematizuje dualitu bdelosti a snenia, beštiality a humanity, duše a tela.(MFF Cinematik Piešťany)
Nádherná, pocitovo bohatá a hlavne netradičná vzťahová dráma. Láska dokáže vyrásť aj tam, kde by ju jeden nečakal. Len jej treba dať šancu. Stretnutie dvoch telesne či duševne zmrzačených ľudí tu predstavuje pekný poetizmus v podobe snového sveta, kde sú obaja normálni, silní a krásni, aj keď nie sú ľuďmi. Taký útek do niečoho lepšieho, veď predsa nie každý dokáže zapadnúť a udržovať štandardný spoločenský vzťah (na pracovisku napríklad). To ale neznamená, že sú horšími ľuďmi. Žiaľ nie každý ma pochopenie.... Jasný plný zásah.(13.5.2019)
Podle ohlasů jsem čekala trochu silnější zážitek, možná jenom nejsem ta správná romantická duše, kteoru by tento příběh nějak citově zasáhl. Nicméně bylo vtipné sledovat, jak si ty dvě postavy k sobě hledaly cestu. Alexandra Borbély byla ve své roli skvělá, Géza Morcsányi už mě tolik ze židle nezvedl. Scéna z jatek možná zbytečně až moc detailní, protože jsem v tu chvíli musela okamžitě brečet, avšak takový pocit jsem z děje poté už nedostala. Závěr byl ovšem asi druhá nejsilnější věc ze scénáře a vyvolala ve mně smích i lítost. Takže silné momenty to mělo, průměrný dojem ale převládá.(23.2.2018)
„Tak... se zase uvidíme večer.“ Aneb na tom, co se vám zdá, nic moc není. Tedy alespoň do chvíle, než zjistíte, že přesně to stejné se zdá i někomu jinému...O těle a duši je opravdu netradiční romantika a nejen tím nadpřirozeným prvkem (mohli by to „fantasy“ z imdb přepsat i sem, ačkoliv je pravda, že časem se bez něj film dokáže obejít). Snímek si mě získával postupně, ale každou minutou intenzivněji, vlastně jsem to s ním měl podobně jako se samotnými hrdiny, ke kterým si také musíte nalézt cestu. Jejich vzájemné oťukávání bylo humorné, smutné, ale hlavně niterné, k čemuž přispívala i vynikající melancholická atmosféra. Nejde totiž o klasickou romantickou komedii, ačkoliv takové otázky u psycholožky, předehrávání vs. držení se plánu za každou cenu, hraní karet a další situace pobaví. A poučí, od teď k pornu už jen želatinové medvídky…pochopitelně z čistě „studijních“ důvodů, ehm. A konec je možná prostinký, ale ve své jednoduchosti krásný a pasující. Tak zas jednou nadhodnotím a těch slabších 5* přiklepnu. A moc rád.(14.9.2018)
Zábavný příběh plaché zralé lásky. Scény trochu klamou. Například kýč jak z učebnice jeleni v lese nebo děti hrající si na pasece na porcelánové váze od babičky je zde v provedené záběrů jelenů na bílém sněhu. Nehezké rituály porážky zvířat zase připomínají a
agitku ochránců zvířat. Ani jednou však neplatí. Z komorního dramatu se stane bizarní událost.. Chladné sterilní prostředí bílých plášťů. Hrdinové jsou dojemní, aniž by žebrali o soucit. Chytré vystavění příběhu plynule zvyšuje napětí, tempo, vzrušení a dávky smíchu. Měkce samozřejmá nálada trvá až do konce. Minusem je určitá monotónnost. Finále tohoto žánru, který nikdy žádné ceny nesbírá si žádá sladkobolnou romanci, která je zde ale v mezích.(26.11.2018)
Film Ildikó Enyedi presne zodpovedá svojmu názvu - je o krehkosti, zraniteľnosti, potrebe. Jednoducho - o tele a duši. Už som viackrát spomínala, že takýchto citlivých príbehov pribúda. To však Testről és lélekről neuberá na jedinečnosti. Miestami som sa za oboch hrdinov cítila trápne - za ich strnulosť, hanblivosť .. Viackrát ma tí dvaja rozosmiali. No vo výsledku som im hlavne úzkostlivo držala palce ... aby sa ich nádherné sny stali ich realitou. Možno majú Maďari krivé nohy, hnusné malinké kone ... ale s emóciami to sakra vedia, tak sa na to pripravte.(31.3.2018)
-Géza Morcsányi, hrajúci postavu menom Endre, nie je tak celkom hercom. Jedná sa o jedného z popredných a najdôležitejších vydavateľov literatúry v Maďarsku.
(Hnacik)
misterz
Nádherná, pocitovo bohatá a hlavne netradičná vzťahová dráma. Láska dokáže vyrásť aj tam, kde by ju jeden nečakal. Len jej treba dať šancu. Stretnutie dvoch telesne či duševne zmrzačených ľudí tu predstavuje pekný poetizmus v podobe snového sveta, kde sú obaja normálni, silní a krásni, aj keď nie sú ľuďmi. Taký útek do niečoho lepšieho, veď predsa nie každý dokáže zapadnúť a udržovať štandardný spoločenský vzťah (na pracovisku napríklad). To ale neznamená, že sú horšími ľuďmi. Žiaľ nie každý ma pochopenie.... Jasný plný zásah.(13.5.2019)
dubinak
Podle ohlasů jsem čekala trochu silnější zážitek, možná jenom nejsem ta správná romantická duše, kteoru by tento příběh nějak citově zasáhl. Nicméně bylo vtipné sledovat, jak si ty dvě postavy k sobě hledaly cestu. Alexandra Borbély byla ve své roli skvělá, Géza Morcsányi už mě tolik ze židle nezvedl. Scéna z jatek možná zbytečně až moc detailní, protože jsem v tu chvíli musela okamžitě brečet, avšak takový pocit jsem z děje poté už nedostala. Závěr byl ovšem asi druhá nejsilnější věc ze scénáře a vyvolala ve mně smích i lítost. Takže silné momenty to mělo, průměrný dojem ale převládá.(23.2.2018)
Sarkastic
„Tak... se zase uvidíme večer.“ Aneb na tom, co se vám zdá, nic moc není. Tedy alespoň do chvíle, než zjistíte, že přesně to stejné se zdá i někomu jinému...O těle a duši je opravdu netradiční romantika a nejen tím nadpřirozeným prvkem (mohli by to „fantasy“ z imdb přepsat i sem, ačkoliv je pravda, že časem se bez něj film dokáže obejít). Snímek si mě získával postupně, ale každou minutou intenzivněji, vlastně jsem to s ním měl podobně jako se samotnými hrdiny, ke kterým si také musíte nalézt cestu. Jejich vzájemné oťukávání bylo humorné, smutné, ale hlavně niterné, k čemuž přispívala i vynikající melancholická atmosféra. Nejde totiž o klasickou romantickou komedii, ačkoliv takové otázky u psycholožky, předehrávání vs. držení se plánu za každou cenu, hraní karet a další situace pobaví. A poučí, od teď k pornu už jen želatinové medvídky…pochopitelně z čistě „studijních“ důvodů, ehm. A konec je možná prostinký, ale ve své jednoduchosti krásný a pasující. Tak zas jednou nadhodnotím a těch slabších 5* přiklepnu. A moc rád.(14.9.2018)
Marze
Zábavný příběh plaché zralé lásky. Scény trochu klamou. Například kýč jak z učebnice jeleni v lese nebo děti hrající si na pasece na porcelánové váze od babičky je zde v provedené záběrů jelenů na bílém sněhu. Nehezké rituály porážky zvířat zase připomínají a agitku ochránců zvířat. Ani jednou však neplatí. Z komorního dramatu se stane bizarní událost.. Chladné sterilní prostředí bílých plášťů. Hrdinové jsou dojemní, aniž by žebrali o soucit. Chytré vystavění příběhu plynule zvyšuje napětí, tempo, vzrušení a dávky smíchu. Měkce samozřejmá nálada trvá až do konce. Minusem je určitá monotónnost. Finále tohoto žánru, který nikdy žádné ceny nesbírá si žádá sladkobolnou romanci, která je zde ale v mezích.(26.11.2018)
Lucjen
Film Ildikó Enyedi presne zodpovedá svojmu názvu - je o krehkosti, zraniteľnosti, potrebe. Jednoducho - o tele a duši. Už som viackrát spomínala, že takýchto citlivých príbehov pribúda. To však Testről és lélekről neuberá na jedinečnosti. Miestami som sa za oboch hrdinov cítila trápne - za ich strnulosť, hanblivosť .. Viackrát ma tí dvaja rozosmiali. No vo výsledku som im hlavne úzkostlivo držala palce ... aby sa ich nádherné sny stali ich realitou. Možno majú Maďari krivé nohy, hnusné malinké kone ... ale s emóciami to sakra vedia, tak sa na to pripravte.(31.3.2018)