O těle a duši

Hodně těžký romantický příběh. Do hlavy obou hrdinů vůbec nevidíte. Jen pozorujete, jak se k sobě snaží dostat a jak jim to vůbec nejde. Do toho tvůrci nešetřili záběry z jatek, které bych si klidně odpustil. Chápu ale, že to představuje určitý odraz toho, v čem hlavní postavy žijí, a kde notně postrádají trošku toho lidského cítění. Závěr nicméně dokázal, že nemít tento film Alexandru Borbély, tak je minimálně poloviční. Ta se do své melancholicky smutné role vysloveně převtělila a udělala filmu velkou službu. (11.02.2018)

Sladce unikavá i bolestně fyzická jateční romance, které dominuje plachá kreace Alexandry Borbély, klidná, úhledná kamera Máté Herbaie a schopnost vytvořit v prostředí, kde se zabíjí zvířata a porcuje maso až překvapivě křehkou a lyrickou atmosféru místa, v němž se potkají dvě duše. Dlouhá tvůrčí pauza Ildikó Enyedi se nejspíš lehce podepsala na lehčím zápolení s rytmem, ale tahle zdrženlivá rozprava o limitech těla a volnosti duše i tak patří k hlubokým zážitkům. (01.08.2017)

Dlouho jsem o tomto filmu přemýšlel, protože na zažívání je poměrně náročný. Filmu musím uznat užasnou citlovost pro jedinečnost člověka a jeho potřeby milovat a být milován. Problém jsem měl trošiku s postavama, hrozně těžko jsem si k nim nacházel cestu. Naštěstí ten film pro mnně dozrál po jeho skončení mnohem více než během projekce, ale sledovat původem Čechoslovačku Alexandra Borbély, to byla učiněná radost. (11.02.2018)

Dokonalý festivalový produkt. Zlejme dokopy kúsok nereálna, synchronicitu snov a zranení, pridajme o vedro viac krvi ako zvyčajne, nejakú tú krádež tvrdolínu (nech sa festivalovo poučený divák trochen bojí, spomenúc si na to, čo sa dialo v Srpskom filme), plachosť a zvláštnosť správania a postupné zbližovanie. Pretrepať, trochu premiešať a medveď na kritikov, ktorí ostanú z tohto PAF, zaručene víťazoslavne vycerí zlaté zubále. (26.10.2020)

„Tak... se zase uvidíme večer.“ Aneb na tom, co se vám zdá, nic moc není. Tedy alespoň do chvíle, než zjistíte, že přesně to stejné se zdá i někomu jinému...O těle a duši je opravdu netradiční romantika a nejen tím nadpřirozeným prvkem (mohli by to „fantasy“ z imdb přepsat i sem, ačkoliv je pravda, že časem se bez něj film dokáže obejít). Snímek si mě získával postupně, ale každou minutou intenzivněji, vlastně jsem to s ním měl podobně jako se samotnými hrdiny, ke kterým si také musíte nalézt cestu. Jejich vzájemné oťukávání bylo humorné, smutné, ale hlavně niterné, k čemuž přispívala i vynikající melancholická atmosféra. Nejde totiž o klasickou romantickou komedii, ačkoliv takové otázky u psycholožky, předehrávání vs. držení se plánu za každou cenu, hraní karet a další situace pobaví. A poučí, od teď k pornu už jen želatinové medvídky…pochopitelně z čistě „studijních“ důvodů, ehm. A konec je možná prostinký, ale ve své jednoduchosti krásný a pasující. Tak zas jednou nadhodnotím a těch slabších 5* přiklepnu. A moc rád. (14.09.2018)