The Scarlet Letter
Šarlátové písmeno
Režie:
Roland JofféScénář:
Douglas Day StewartKamera:
Alex ThomsonHudba:
John BarryHrají:
Demi Moore, Gary Oldman, Robert Duvall, Edward Hardwicke, Robert Prosky, Roy Dotrice, Joan Plowright, Tim Woodward, Joan Gregson, Dana Ivey, Diane Salinger (více)Obsahy(1)
Kolonii puritánů v Massachusetts roku 1666 vede tamější guvernér Bellingham a reverend Arthur Dimmesdale. Mezi novými přistěhovalci je i krásná Hester Prynnová, která společnost šokuje tím, že chce bydlet sama, dokud nepřijede její manžel, lékář Roger Prynn. Krásné ženě se dvoří syn představitele rady starších, Brewster Stonehall, ona ho ale striktně odmítne. Na práce v domě koupí dva otroky a němou mladičkou Mitubu. V místní knihovně se baví s Arthurem, který ji zaujal kázáním o mírovém soužití s domorodci. Později se seznámí s jeho nejlepším přítelem, indiánem Johnnym, učitelem v místní škole, ale i se sousedkou Harriet Hibbonsovou. Svobodomyslná stárnoucí žena žije mimo bigotní komunitu ještě s několika dívkami. Reverend navštíví Hester a vyzná jí lásku. Ani ona k němu není lhostejná, ale včas se vzpamatují. Puritánská společnost totiž smilstvo trestá popravou. Zamilovaní se snaží vzájemně sobě vyhýbat, když však přijde zpráva, že Hesteřin manžel byl zabit při přepadení cestujících, dvojice už nedokáže svoji vášeň zadržet. Jenže netuší, že doktor Prynn nezemřel, ale zůstal v zajetí u indiánů… Hester zjistí, že je těhotná. Rada starších si ji předvolá a chce, aby prozradila jméno otce dítěte. Hrdá žena to odmítne, protože by mu hrozila poprava, a sama je zavřena do vězení. Marně ji Arthur prosí, aby ho prozradila. Hester mu dokonce zakáže, aby se sám přiznal. Ve vězení pak porodí holčičku, kterou Arthur na její přání pokřtí jménem Perla. Hester čeká pranýř, na šatech musí nosit vyšité písmeno „A“ (adultery = cizoložství). Do městečka nečekaně dorazí Prynn, ale přede všemi kromě manželky skrývá svoji totožnost. Rozhodne se pomstít svůdci své ženy. Hester varuje Arthura, pretože Prynn se v zajetí hodně změnil, stal se z něj surovec bez zábran. Při tajných návštěvách svoji ženu trýzní. Roger, ktorý se v městečku usadil jako doktor Chillinworth, úspěšně rozdmýchává v městečku nenávist a rozbroje, které podle něj způsobují síly pekla. Milenci si prostřednictvím Mituby vyměňují dopisy. Roger ji při tom jednou přistihne, ale oddaná služka dopis sní. Rada starších ji na Rogerův popud mučí kvůli čarodějnictví. Další obviněnou je Harriet, která se před vojáky ukryje u Hester. Roger zavraždí Mitubu a z tohoto zločinu obviní Harriet. Vzápětí obviní i Hester a ukáže údajné ďáblovo znamení na těle její čtyřleté dcerky. Hester s Perlou se sejdou s Arthurem na břehu řeky. Roger je sleduje a chystá se k rituální vraždě... (TV Prima)
(více)Recenze (87)
Šarlatové písmeno je jeden z tých filmov 90.rokov, na ktorý som narazila vďaka televíznym kanálom a od detstva k nemu prechovávam silný citový vzťah. Poburujúca puritánska ťažkopádnosť, príjemne kontrastujúca s krásami divokej prírody či osídľovania a najmä vášnivá romantická línia môžu za to, že tento film v mojej zbierke "citlivých, pohladzujúcich" unikátov zastáva osobité miesto. Vynikajúci Gary Oldman, na ktorého je v jeho dobových postavách (Beethoven, Dracula,...) radosť pozerať a melancholická dojímavá hudba Johna Barryho mi natoľko utkvela v pamäti, že Šarlatovému písmenu vďaka nej pripisujem väčší význam než v skutočnosti možno zasluhuje. ()
Přestože se tento film nedrží striktně předlohy, což je patrné především na konci, je tu to hlavní, na co Hawthorne ve své knize poukazuje. Lidská zloba, závist a strach z neznámého jsou v puritánských postavách ztvárněny velice dobře. Ovšem je to i příběh lidí toužících po svobodném životě, skutečné pravdě a samozřejmě i lásce. Hester je v podání Demi Moore přesvědčivá a Gary Oldman jako reverend Dimmesdale okouzlující. Také je tam skvělá hudba a dobrý dabing, který znám z původní verze a ten prostě nemá chybu. "Kdo ví, co je hříchem v očích Boha." ()
„Kam až chceš zájsť?“ – „Tam, čo mi postačia sily.“ Viem, že by som mal napísať aspoň troška kvalifikovaný a chladnokrvný dôvod, prečo dávam tejto prehnane dlhej a miestami nudnej záležitosti až 60%, ale napíšem jediné – lebo je to pekné :-) Je to pekne nakrútené, pekne obsadené, pekne napísané a zasadené do peknej výpravy. Proste je to pekné (hoci sa to odohráva v dobe, v ktorej by ste určite nechceli žiť). Garymu Oldmanovi to v čiernom (a aj v milostnej polohe) svedčí a film pochádza ešte z doby, kedy to s Demi Moore nebolo najhoršie a bola relatívne pekná a rozkošná. Inak som sa ale dosť nudil a túto cukrovú rozprávku je nemysliteľné porovnávať s predchádzajúcou Joffého klasikou a to nezabudnuteľnou Misiou. ()
Další film podle knížky. Podotýkám ale, že v tomto případě jen velice volně. Nebýt Garyho Oldmana, asi bych televizi vypnula a šla spát. Obyčejný příběh, nevýrazné postavy a nevýrazná herečka v hlavní roli. Neříkám, že tam nebyla jedna opravdu napínavá scéna, to když chtěli Garyho oběsit a já se modlila, aby tam někdo přijel a zachránil ho, ale jedna scéna nezachrání celý film. ()
Ráda bych dala víc, protože celková nálada filmu je dobrá, Gary klasicky skvělý, nádherná kamera a hudba perfektně sedí, ale moc mi nesedí Demi Moore, nevím, možná je to tím, že jí nemám ráda. Co je ale nejhorší a díky tomu to výš prostě nejde, je ten strašný americký konec. V knize se samozřejmě happy end nekoná, jak by také mohl, v té době a na takovém místě. Nechápu, jak to mohl tvůrce Mise dopustit. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (1)
- Producent filmu Vajna k filmu zveřejnil: "Film byl natočen podle knihy Nathaniel Hawthorne. V Americe je tato kniha povinnou četbou, díky čemuž diváci snímek vnímají citlivějí. Roland Joffé je talentovaný režisér, ale velmi tvrdohlavý, prakticky jsme se s ním museli hádat po celou dobu natáčení. Navíc byl Gary Oldman celou dobu opilý. (Zdroj: origo.hu) (Courtemanche)
Reklama