• flanker.27
    *****

    Cokoliv napíše pan Hubač, je pro mne mimořádné. Tento pohled na mentálně zaostalé lidi je výjimečný tím, že je vlastně velmi vyvážený. Ve většině filmů zvláště západní provenience jsou tito lidé zobrazováni jako pravý vzor lidských vlastností, mimořádně dobří, hodní, obětaví. Zde tomu tak není, vidíme Jiřinu Bohdalovou (její nejlepší role) jako skutečného člověka, který vedle svých dobrých vlastností dokáže být i sobecký, lakomý, vzteklý. O to s ní víc prožívám její trápení i radosti. Film jako takový je natočen bezchybně, Kachyňova zkušenost je z filmu cítit zvláště v porovnání se současnými pseudohlubokými experimenty naší nové filmařské generace.(6.10.2005)

  • mh.mail
    ***

    60% — Jedná se bezesporu o herecký koncert Jiřiny Bohdalové. Přesto tomu filmu něco chybí, neumím ani moc říct, co. Za prvé je to tedy evidentně takový „Rain Man po česku“ a za druhé mi to přijde málo filmové. Příběh se prakticky soustřeďuje pouze na dvě postavy — Fany a její sestru v podání Jiřiny Jiráskové, všichni ostatní jsou v příběhu jen jakoby do počtu a prakticky jím prošumí bez nějakého zásadního vlivu. Rozhodně se však nejedná o špatný film, rozhodně lepší než Jedna kočka za druhou, ale o něco horší než Babí léto.(25.4.2016)

  • F.W.Colqhoun
    ****

    Fany? Nijak zvlášť. Nejslabší jsou ty momenty, které se netají komediálními ambicemi, a jejich protagonisté; Oldřich Vlach s Petrem Čtvrtníčkem v rolích kostelních čórkařů ujdou, ale Miroslav Donutil nebyl ve své předchozí kariéře více mimo, přestože později mnohokrát. Nebýt intruzí komiky, jde o film, který oligofrenii pojednává citlivěji, než bývalo zvykem. Kachyňu s Hubačem šlechtí, že fóry jsou zřídkakdy na účet prostoduché Fany. Naopak srovnání různých druhů duševního mrzáctví i díky čím dál vzácnější čistotě filmové formy nepozbývá na aktuálnosti, naopak. Bohdalová fascinuje při bližším zkoumání tím, že svou postavu nepojímá výrazově jinak než jiné [dejme tomu notorická Dáša Fuchsová] a blbost z ní i tak prýští. I bez vyděračského potenciálu pramenícího z politováníhodné slaboduchosti excelují Jiřina Jirásková v roli cynické primářky a Martin Huba, ne-československy předabovaný Luďkem Munzarem. Zásluhu na jedinečně melancholické náladě filmu mají Petr Hapka a Eric Satie, jemuž tentokrát mnohé dluží, aniž by to stálo za zmínku v titulkách (Gymnopedie no.2). Ty bys mohla vystupovat v televizi.(13.10.2018)

  • honajz
    **

    Takový přeslazený kýč, který si podobně postižené lidi bere jen jako pozlátko. Dustin Hoffman trávil měsíce v podobných ústavech, aby odpozoroval přesné chování autistů, paní Bohdalové stačila jedna odpolední návštěva, aby toto vše vstřebala. Její výkon tak spíše připomíná Křemílka s Vochomůrkou, nikoliv životného, duševně postiženého člověka. A příběh je v podstatě okopírovaný Rain Man, jen s prohozenými pohlavími. Jedinou invencí navíc je asi ten farář, ale uchopený velmi nešťastně, rádoby komicky vážně, ale ze života to opět rozhodně není.(10.12.2014)

  • villon17
    ****

    :D:D:D smích, smích, smích!!! Nebudu trapně řikat, že Fany byla fakt funny, to po mně nechtějte. Já vlastně ani nevim, čim to popsat, jak se mi film líbil. Ty její fóry!! Třeba když chodila jen tak na cizí pohřby a stoupala si do první řady, pže jí tam všichni blahopřáli:D:D:D Nebo doktor:D:D "Představa, že budu dvakrát denně venčit plyšovýho psa, je poněkud morbidní." Třešničkou na dortu byl samozřejmě Donutil jako kněz nebo farář nebo co. A Jiráskový se celkem vyřešil problém s umístěnim Fanynky do ústavu...(12.8.2008)

  • - Jiřina Bohdalová se před natáčením kvůli roli Fany nechala zavřít na jeden den do ústavu pro duševně choré. Učinila tak po vzoru Dustina Hoffmana, který strávil v rámci přípravy na film Rain man (1988) s autisty více než půl roku. (Jizni Tlapa)

  • - Krematorium ve filmu se nachází v Nymburce. Dále se filmovalo převážně v Kutné Hoře. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace