Fany

Asi nejpopulárnější z mnoha lyrických příběhů matadora československé režie Karla Kachyni, který staví především na tom lidském a humánním v nás - každý člověk má cenu, každý je jedinečný, důležitý, pro někoho nepostradatelný, nezbytný... Kachyňův režijní rukopis vykazuje jako obvykle své nesporné kvality, spornější je tentokrát scénář Jiřího Hubače, z něhož se dalo dostat nepoměrně více, standardně dobrá hudební složka osvědčeného Petra Hapky, vše ale zastiňuje doslova fenomenální herecký koncert Jiřiny Bohdalové v roli Fanynky... (Karlu Kachyňovi se povedl skutečně intuitivní casting) Jednoznačně její nejlepší role poslední doby, která staví na jejím zažitém hereckém infantilismu, jímž se nesmazatelně vryla do srdcí generací československých dětských posluchačů a diváků - jeho metamorfózou dosáhla Jiřina Bohdalová herecké polohy hraničící s dokonalostí... Dospělá nedospělá, infantilní seniorka, mentálně retardovaný prosťáček boží...zdaleka nejlidštější z panoptika postav...krásný film, kterému ale cosi chybí k dokonalosti... Možná z něho ční až přílišný scenáristický konstrukt a prvoplánovost, možná už Kachyňa ztratil tu špetku geniality, která dělala jeho někdejší filmy jedinečné... (20.11.2006)

Jestliže Jiřina Bohdalová jako Fany představuje jeden z nejlepších ženských hereckých výkonů v našem filmu, je trochu škoda, že zrovna v tak odfláknutém filmu po scénáristické stránce. Některé dialogy jsou vyloženě pitomé a stejně tak některé scény. Bylo jich víc, ale za všechny můžu jmenovat např. scénu, ve které Fany běží poprvé k panu divokém. To jsem měl chuť film vypnout. Je to škoda, je to promarněné téma, které už Bohdalka nezopakuje. (11.08.2008)

Takový slušný film, ale žádné veledílo - rozhodně Kachyňa umí líp. Bohdalová opravdu hraje skvěle - navíc se skvělou maskou, připomenul bych ovšem i Jiřinu Jiráskovou, která vytváří k Bohdalové skvělý protipól a navíc neměla tak vděčnou roli. Bohdalová získala České lva, nominován byl film a scénář - což ovšem po zásluze proměněno nebylo. (17.07.2003)

Cokoliv napíše pan Hubač, je pro mne mimořádné. Tento pohled na mentálně zaostalé lidi je výjimečný tím, že je vlastně velmi vyvážený. Ve většině filmů zvláště západní provenience jsou tito lidé zobrazováni jako pravý vzor lidských vlastností, mimořádně dobří, hodní, obětaví. Zde tomu tak není, vidíme Jiřinu Bohdalovou (její nejlepší role) jako skutečného člověka, který vedle svých dobrých vlastností dokáže být i sobecký, lakomý, vzteklý. O to s ní víc prožívám její trápení i radosti. Film jako takový je natočen bezchybně, Kachyňova zkušenost je z filmu cítit zvláště v porovnání se současnými pseudohlubokými experimenty naší nové filmařské generace. (06.10.2005)

Milý film. Stojí samozřejmě na výkonech hlavních představitelek Jiráskové a zvláště Bohdalové (její roli jsem jí opravdu věřil). Ač je film protkaný ironickými dialogy mezi doktorem a primářkou, je vlastně hodně smutný. Takového člověka vám je líto, ale stejně moc dobře víte, že byste vedle něj nikdy žít nechtěli. Ať už to beru jako kvalitní drama, nebo hodnotový snímek vyžadující od diváka zamyšlení se nad představeným tématem, dávám 4*, myslím zasloužené. (10.08.2008)