Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dr.fish
    *****

    Začátky socialistického zdravotnictví byly těžké stejně jako začátky erotického života jedné sestřičky na českém venkově let padesátých. Lidé mají pořád stejné problémy, ať je u moci bolševik, Hitler nebo Kaddáfí. Pořád je tu láska, nevěra, hříchy a ctnosti. V jakékoli době se dá o tom natočit film a přitom zůstat stranou politiky. To Kachyňa udělal a udělal to nadmíru dobře. Herecký koncert Jiřiny Jiráskové posouvá tuto komedii do kategorie nezapomenutelných. Můžeme o tom vést spory, diskutovat, to je ale asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat...(22.4.2011)

  • xenopus
    ****

    Ve světle vědomí kvalit tvorby osmdesátých let jednoznačný nadprůměr. Tenhle film má všechno, co má film mít - výtečně napsaný scénář, jistou režii, charakterní a charakteristické herce, lokace poplatné myšlence a celkovému vyznění filmu, k němuž napomáhá i výrazná hudba, k tomu všemu zajímavý námět a nadčasové životní poselství, zde o předávání zkušeností z generace na generaci a nekonečné kontinuitě života. Co je mladé, bude jednou staré. Mladé a staré se na totožné věci dívá jinak, ale jisté je, že dnešní mladé to až bude staré bude vnímat úplně stejně jako to co je dnes staré. Jen opravdoví filmoví umělci dokážou podobné trvalé myšlenky zakomponovat do filmu znázorňujícího jen krátký výsek ze života mladých i starých. Škoda technické kvality filmu a poněkud televizního vzezření. P.S.: Je to životní rozhled Karla Kachyni zpodobněný mj. i v tomto filmu, co uchvátilo Alenu Mihulovou?(8.10.2011)

  • sportovec
    *****

    Všední den venkovského komunistického Československa umístěnek, prudérie, padesátých let, ale ne jejich první, ale druhé poloviny s patrným ulevením a zmírněním praktik, kterými vstupoval po roce 1948 do života. Pozorný divák si všimne řady výroků, které dobu přesahují a současně charakterizují (náznaky generačních sporů mezi Marií a babi). Kachyňa dal v tomto díle prostor hercům tehdejší střední a mladé generace (Vízner, Vetchý, Mihulová, Husák); kvalitní scénář zo umožnil i dalším výborným hercům, z nichž do paměti mi vstoupil nejvíce ve stínu poněkud stojící Bořivoj Navrátil. Přechodné období mezi koncem budovatelské generace a nástupem generace Pražského jara výstižně dokreslují nevzhledné budovy a domy poloslamového vzhledu, úděsně zanedbané interiéry chlévů prvních kolektivizačních družstev a státních statků a celá řada dalších prvků, které jsou tak samozřejmé pro pamětnickou a neobvyklé pro současnou mladou generaci. Skloubení lyrických i realistických prvků, skutečné tváře režimu i nesnadného venkovského života, křehkého dívčího dospívání i lidské malosti a všednosti jsou největším přínosem SESTŘIČEK. Báseň vdechnutá do všedního života normálních lidí. Lehce se to píše, podstatně hůře uskutečňuje. A úspěch bývá trpce vydobytý a vzácný. I v té generaci báječných mladých mužů a žen šedesátých let. Víznerova bonusová slova o tom, že až s odstupem času začíná doceňovat výjimečnost a nadčasovost tohoto skvělého filmu jsou charakteristická i výstižná zároveň. Opravdu k nim není co dodat.(27.1.2008)

  • SOLOM.
    ***

    Jiřina Jirásková jasně nejlepší, co nám tento Kachyňův film nabídl. Naivní Alena Mihulová si však rovněž nevedla vůbec špatně, leč její hloupoučká postava byla spíš k smíchu, ale co už. Nejvíce mě však dostalo on drsné prostředí venkova, ona špinavost – statek kde se to těhotnýma jenom hemžilo – no taková už byla doba a režisér nám to ukázal v celé své kráse…Kritici se mohli posrat…(22.6.2018)

  • Gilmour93
    ****

    „Mnato, Vojene a Vnisle, i ty dcero Křesomysle, voli stojí podle pluhu svisle a dívají se k zemi kysle." Zasvěcení do života a předání štafetového kolíku v lásce za dob normalizace aneb Kachyňova citlivá hořkost z raných 42 odstínů šedi. Potěšila hudba Luboše Fišera, lyrický Saturnin za volantem sanitky i "trdlovitý" debut Aleny Mihulové..(10.1.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace