Můj bezvadnej život (E03)

Terezka Brodská si labilku střihla v kvalitě A+, mně se zamlouvala a nemohla jsem nevzpomenout na jejího tatínka, Vlastíka Brodského, pro oba mám slabost.. Příběh ženy, které táhne na padesát a probudí se s fleky kolem očí, mě vtáhnul a po pravdě i bavil.. Místy jsem se smála, místy to bylo smutné, ale takový život bývá.. (31.01.2022)

Jak (ne)být dokonalá. Příběh o ženách, které chtějí mít všechno a všechny pod kontrolou, o tom, jak jednoduché je ocitnout se nad propastí, dokonce na samém dně. Můj bezvadnej život spojením tří talentovaných žen – Terezy Kopáčové, Terezy Brodské a Alice Nellis – rozhodně získal na kvalitách, a přestože sama Nellis odmítá nálepku "ženský film", v tomto případě lze jen stěží najít vhodnější přirovnání. (11.02.2020)

„Ale fakt je, že čím jste starší, tak je ten váš věkový rozdíl míň vidět. Promiň Dani, ale tenkrát mi Péťa, když jste se brali, připadal jako takový úplný děcko proti tobě…ale teď už si člověk ani nevšimne. Že Stando?“ - „Tak to vidíte, maminko…“ Tchýně vždycky ví, jak potěšit…Úvodní rodinná „idylka“ mě upřímně pobavila a přišla mi přirozená. Vlastně i to dění potom, stejně jako snaha strhané Dany udržet pořádek a vše zvládnout. Brodská si se svou neurotičkou vyhrála, škoda jen, že v tomhle ohledu (snad s výjimkou „terapeutky“ Jitky Schneiderové) zůstala prakticky osamocena. To, že se Dana hned na prvním „sezení“ rozbrečela, bych ještě nějak překousl, ale problém je, že od „prvních pokroků“ začne povídka ztrácet na uvěřitelnosti až zběsilým tempem (stejně tak v případě postav…zejména „otočka“ už starší dcery vůbec nefungovala), konec je pak vůbec nejtragičtější (označení „utopie“ je docela na místě). Celkově to tedy vyjde jen na lepší průměr. „Takže se to nezblázní.“ - „Cože?“ - „Ne nic, jenom jsem si na něco vzpomněla.“ (23.12.2019)

Obecně mám problém s ukňouranýma, umňoukanýma ženskýma. Se solidními předsudky takový projev vnímám jako známku lability, Tereze Brodské jsem proto nikdy na chuť nepřišla. Až tady! U tohoto televizního filmu z dílny Alice Nellis jsem se výtečně pobavila, zajímalo mě to, líbilo se mi to, dávalo to smysl, mělo to vysokou sdělovací hodnotu, navíc to byla taková ta sranda "smích přes slzičky", přestože jsem se v tom naštěstí nenašla. Zatím. :) Brodská nikdy nebyla lepší, (ale je fakt, že její práci nesleduji, nevyhledávám, toto bylo zhlédnuto po haluzi), každopádně v roli stárnoucí, smutné, přepečlivé manželky a maminky, která se jednoho dne probudí s fleky pod očima a začnou se dít věci, byla skvělá. Ráda pochválím. (14.12.2019)

Od žen pro ženy. Moc se nepovedlo a smysl mi to nedávalo. Asi proto, že nejsem žena ale měnit už to na stará kolena nebudu :-) Ač osobně proti ženám nic nemám, spíš naopak, tak každé podobné dílo mě jen utvrzuje v tom, že ženy byl neměly tvořit, a když už , tak zase jen pro ženy a mužům by mělo být zakázáno se na to dívat. Nemůžou to totiž nikdy pochopit. Tohle je učebnicový příklad. Možná by ho měli promítat na DAMu dívkám aby šly studovat jinou školu protože tímhle vážně díru do světa neudělají, a to Tereza dělala co mohla i nemohla. Osobně si ale myslím, že taky pořádně nevěděla co má vlastně hrát a co se po ní chce, i když to bezesporu hrála dobře... (09.12.2019)