Už zase skáču přes kaluže

Šíleně depresivní s neskutečně otravnou hudbou, nikdy jsem to neměl rád... (30.10.2020)

Krásný, smutný, dětský film s výbornými herci. Ještě teď si pamatuju narovnávání nohy hlavního hrdiny a jeho odvěkém snu stát se krotitelem koní jako jeho tatínek. Takovýhle dětský filmy by se měly natáčet místo těch dnešních trapných filmů pro mládež a rádoby pohádky. Zaslouženě dávám 85%!!! (30.01.2009)

Dřív všechno bylo jiné. Těžší, ale o to víc krásnější než dnes. (13.11.2010)

V rámci školního projektu vybrali pedagogové českého jazyka právě toto filmové zpracování "povinné četby" od A. Marshalla. Čekal jsem u žáků 7. tříd úplný propad tohoto filmu. Ani jsem se na ten film nechtěl podívat dopředu, říkal jsem si, že mi bude stačit, až to uvidím ve škole. A viděl jsem... a zíral jsem a vlhly mi oči, a fandil jsem tomu "usmrkanci" a byl na něj hrdý jako kdyby to byl můj vlastní kluk... Získal si mne nejen ohromě milý a přesvědčivý výkon Vládi Dlouhého, ale i vše kolem toho: střih, kamera, scénář, režie. Smutný přííběh se silným akcentem na osobní statečnost a houževnatost, to vše prosycené nadějnými vyhlídkami. A ještě k hodnocení: moc se to líbilo i žákům, žádný propadák to nebyl, naopak. Učitelé mohli být spokojení, že děcka viděli něco z povinné četby, co se povedlo a přijali ji. Glosa na závěr: zamrazilo mne, když Vláďův filmový táta, poté, co ho vyhodili z práce kvůli závislosti na alkoholu, dával synkovi dobrou radu, aby on nepil jako táta... To se Vláďovi v tom reálném životě naplnit nepodařilo. A není to soud, ani mravokárně zdvižený prst, je to jen povzdechnutí. Sám jsem na alkoholu byl závislý, a nesnažil jsem se o to. Byl to jen vedlejší produkt toho, co jsem žil, a jak jsem situace řešil. (21.03.2011)

Škoda první poloviny, která je hrooozně dlouhá a dobu trvá, než se něco začne dít. Zato po neštěstném onemocnění hlavního hrdiny se začnou dít věci. Dlouhý začne mluvit, herci hrát a Kachyňa režírovat. Nemocnice není můj vytoužený plac, ale kdyby o mě takhle pečovala mladá Jana Švandová, tak bych tam chtěl zůstat co nejdýl. (21.12.2011)

Psychologické drama v klasickém Kachyňově stylu. Víra, ne ta náboženská zaslepující, ale ve vlastní schopnosti dokáže divy! (03.01.2015)

Ľúbezný film pre pohladenie duše, ale aj pre ukážku nezlomnosti objavujúcej sa šokujúco v mladom hrdinovi. Dej plynie v tempe, ktoré sa hodí k príbehu mladého chalana z dedinky. Režisérsky niet veľmi čo vytknúť až na neustále sa opakujúci hudobný motív. Liška šliapol vedľa stvorením hudby ako z cirkusového čísla. (07.05.2015)

Z tohoto filmu jsem měl deprese už jako dítě a nemůžu se na něj dívat ani skoro po 50 letech.Do toho příšerná hudba..prostě Kachyňovy filmy jdou mimo mě. (12.06.2018)

Trošičku slabší Kachyňa. První půlka zbytečně dlouho jenom poetická, což ubližuje celku jako takovému. (22.08.2008)

Dojemné, smutné a přitom tak optimistické. Kamera, hudba a bezchybní hlavní představitelé včetně Satoranského. Film se rozjíždí poměrně pomalu, ale od osudové události nemám co vytknout. "Maminko, kdo tady tak uhání na tom koni?" (06.12.2009)

Něco takového už znovu nikdo nenatočí. Ten film je vlastně jen o lásce a vůli žít, plnit si své sny. Hravě strčí všechny dnešní výplachy na tato témata do kapsy. Skvělá režie Karla Kachyni a kamera Josefa Illíka, síla obrazu nad dialogy, v dnešní ukřičené době balzám na duši. A právě to vše doplněné hutným scénářem, který přidává sílu vztahů mezi lidmi, kde jsou ovšem mnohem důležitější činy než slova. (10.11.2022)

Vím, je to brzy, ale chtěl jsem, aby to děti viděly... Dřív, než je převálcuje svět stupidních Marvelovek a ideologických masáží, Zatím se nevzpíraly. A překvapivě se nenudily. Do hlavy si tak po Zlatých úhořích uložily další silný příběh, poetiku snoubící obraz s emocí, pastvu pro ducha. Ordinuju jim to jako preventivní léčbu, protože jediný lék proti blbosti je vzdělání a šmíra se pozná jen v kontrastu s kvalitou. Kachyňa je pro mne oscarový režisér, velikán, jakých už není. A já svým dětem dozajista komplikuji život, protože život je mnohem snazší když nevíte a neznáte... Tak jako v jiných Kachyňových dílech (a jejich knižních předlohách), i zde nalézám lidskou velikost a sílu ukrytou v odvaze žít navzdory prohrám, či lidskou lásku ukrytou ve vztahu rodičů a dětí. Je ovšem nutné si přiznat, že podexponovaná kamera dílu ubližuje a snové pasáže s říznou pochodovou hudbou se okoukají a nakonec unavují. V zásadě je i v tomto Kachyňovo dílo pravým opakem současnosti. Technicky a formálně pokulhává, obsahově je naopak brilantní. (23.02.2024)

Zdařilý filmový přepis, který čpí vysokou profesionalitou. Jako dítě jsem snímek kvůli jeho nekompromisnímu obsahu nedokázal shlédnout do konce. Překonávání nemoci je filmaři vykresleno jakoby jen tak na okraj, ale přeci jen působivě. Poselství snímku je ukryto právě v té lidské síle nepoddávat se nepřízni osudu nehledě na věk ve kterém se člověk právě nachází. Vladimír Dlouhý už v dětském věku dokazoval svůj přirozený talent a nenucenost. Příběh pěkným tempem běží vpřed a jeho opakovaným shlédnutím v posledních dnech jsem si potvrdil, že nic neztratil ani po letech ze své síly. (21.09.2008)

Nevím proč, ale tento snímek mi připomíná Smrt krásných srnců. Ať už příběhem, který je u obou filmů velmi smutný, kvalitou herců (Karel Hlušička i Karel Heřmánek podali obdivuhodné výkony otců), prostředí venkova. Příběh je o lidské touze a víře. Lhal bych, kdybych říkal, že mě děj nebavil. Byl podán velmi zvláštnám způsobem. Jen mě trochu mrzí, že snímek má krátkou stopáž. Určitě by trocha více poetičnosti neuškodilo. Není to nic převratného, ale toto rodinné drama mi v paměti zůstane ještě hodně dlouho. 75%/100% (12.12.2009)

paráda nestárnoucí. příběh na téma, že když se chce leccos jde aneb mysl je král. (26.12.2009)

Na plný počet to není, ale film, jak je u Kachyni zvykem, je to samozřejmě skvělý. Navíc mu můžeme být vděční za objevení Vladimíra Dlouhého, který nám v dospělosti zprostředkoval mnoho postav, kterých se skvěle ujal svým naprosto obyčejným, ale o to přirozenějším a působivějším hraním. V tomto filmu na sebe strhává táta, jenž se díky náklonnosti k alkoholu stěží dočká lepší pracovní pozice v hřebčíně, ale jako otec funguje naprosto parádně a je tady prostě pro svého syna. O maminkách Zdeny Hadrbolcové asi nemá smysl se rozepisovat, ostatně hraje je od svého mládí až do své osmdesátky. Poselstvím filmu je "nelitovat se, koukat se na věci pozitivně a najít si cestu ke splnění svých snů". Zkrátka působivý film, který se zaryje do srdce. (29.01.2021)

Poněkud deprimující film že jsem měla za jeho půlkou slzy na krajíčku. Dítě plné úrazů které bylo natrvalo upotáno na vozík. Kdyby se to stalo mě, tak můj život končí a i kdybych měla kolem sebe 100 % lásky, tak bych nedokázala být štastná. Jak vám selžou nohy je konec. To co prožil chlapec v tomto filmu je stádium kdy už všechno stojí za nic. Což si ovšem bohužel lidé na sociálních sítích s českou vlajkou na profilovce, kteří podporují nácky a šíří hoaxy neuvědomují. (16.04.2023)

Tento film mi až tak nesedl, jako jiný od Karla Kachyni. Děj se ztrácel sám v sobě a film mi přišel docela zmatený, zmatený v tom, že to co by se dalo natočit za 10 minut trvalo hodinu a půl. I dialogy byly velmi strohé, v případě tohoto filmu spíše k záporu (27.03.2007)

Skvělý start do hereckého života zde předvedl Vladimír Dlouhý. Děj se odehrával práve kolem jeho dětské postavy ADAMA. Život mu připravil těžké překážky. Asi jednu z nejhorších, pro malého kluka, který chce krotit koně. Potkala ho obrna. Celý příběh je točen o síle a chtíči vše zvládnout. Malý Adam i přes obrovské utrpení svého cíle dosáhne. Naučí se jezdit na koni, splní si svůj celoživotní sen. Hodně plný příběh, který zaujme snad každého. (03.07.2008)

Nádherný snímek, který dle mého názoru chytne za srdce snad i toho nejotrlejšího diváka. Je podán neuvěřitelně lidským způsobem, kde hlavní roli hraje neutuchající vůle vážně nemocného chlapce, který se v žádném případě nehodlá smířit s krutou diagnózou, ale bojovat s touto nepřízní osudu a splnit si svůj sen, tj. stát se koňákem. Snímek na mě zanechal opravdu velmi silný dojem, poprvé jsem film viděl snad v sedmi letech, a musím říci, že se mi líbí čím dál víc. Má totiž dle mého soudu v sobě mnohem větší význam. A záleží pouze na divákovi, zda si ho dokáže sám uvědomit. A sice vzít v potaz fakt, že ať má člověk jakýkoliv sebevětší problém, tak i ten má v konečném výsledku nějaké řešení. Že lidé na celém světě řeší celou řadu skutečných problémů a starostí, o nichž člověk, kterému nic nechybí může jen stěží něco vědět. Ale největší cenu v lidském životě má zdraví, a když ho člověk nemá, je to o poznání těžší žití. Vynikající herecké výkony ústředních hrdinů, Vladimírem Dlouhým v roli Adama počínaje, a Karlem Hlušičkou se Zdenou Hadrbolcovou v roli rodičů konče. Myslím si, že to byl patrně nejlepší film režiséra Karla Kachyni. A že těch velmi kvalitních bylo dost. A nesmím pochopitelně v žádném případě zapomenout ani na úžasnou hudbu génia Zdeňka Lišky, která dodává již tak skvělému snímku ještě větší rozměr. (09.06.2018)