Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zaměstnanci nábytkářského podniku MARS uvítají vzácnou návštěvu najatou hudbou. Jejich vychloubání, jaký by oni sestavili orchestr, je bráno vážně, proto dostanou malý dárek - hudební nástroje pro třicet muzikantů. (oficiální text distributora)

Recenze (116)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

1, 2, 3, 4… no ale ano, rozdýchat se tento film dal. Až na několik výjimek však jde o dílo nepříliš vtipné, ať už cíleně nebo nevědomky. Místy spíš připomíná nepovedenou grotesku, šaškárnu bez humoru, než komedii. A to hlavní téma…sice se říká, že co Čech, to muzikant, ale přece jenom, v tomhle případě jde opravdu o naivní představu. No a to pekló, pekló, peklo peklo peklo…u toho by Vlastík Plamínek předl, jen co je pravda :-) V každém případě je tahle blbost ještě na 2*, v konkurenci jiných Hudbě z Marsu podobných veleděl diváka tolik neirituje. „Jelikož žádných připomínek není, prohlašuju sňatek jednomyslně za schválený. U nás totiž všechno rozhodujeme kolektivně.“ ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Podľa obsadenia som nemohol veriť, že film takýchto rozmerov je spadnutý tak nízko. A ani pri odpozeraní mi to nedošlo. 'Hudba z Marsu' je síce prihlúpučká filmová zábavka so socializmom v najhlavnejšej roli, ale práve preto mi to príde ako nesocialistickému človeku také vtipné a zábavne. Len škoda, že to súdruhovia prepískli s minutážou, pretože neraz som sa aj nudil. Ale až také dno si táto pohodovička nezaslúži. 60%. ()

Reklama

monolog 

všechny recenze uživatele

Hodit tenhle film do odpadu k takovým sračkám, jako je třeba cokoliv od Dolpha Lundgrena apod. mi přijde jako hodně nefér nejen vůči hercům, ale i snímku jako takovýmu. Příběh je sice proošpikovanej promluvama za skvělý komunismus, dobovými reáliemi v podobě skorosvazáků charakterově i mravně na výši (Bek) a bývalých špatných kapitalistů, kteří si však uvědomují novou krásnou dobu (Nový), ale když si tohle všechno člověk odmyslí a uvědomí si, že každé dílo je pramenem o době svého vzniku a že je tam taková kopa skvělých českých herců a lidskosti, že musí uznat, že to až tak špatnej film není. Sranda tam je, občas je to trochu nadnesený (viz finální cesta na soutěž), ale pobaví to. A navíc jsem osobně strašně rád za každou jednu další roli Oldřicha Novýho, kterou po válce získal. Strašlivá škoda, že nebyl podporovaným hercem i v padesátých letech. Myslím, že náš filmový fond by byl velmi obohacen. A taky strašná škoda, že mu nenechali divadlo. Co já bych dal za to, vidět některou z jeho předválečných i okupačních inscenací. Vlastně jen díky němu vypadá dnešní muzikál (tehdy komedie s hudbou) jak vypadá. A ta písnička Z pekla štěstí, tak ta je absolulně neuvěřitelně nádherná. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Gottwaldovské noviny Naše pravda v dobové kritice napsaly: "Je jen potěšující, že vzdor tomu, oč se film Hudba z Marsu snaží, ctitelů jazzové hudby typu ´z Marsu´ u nás vůčihledně ubývá (ve prospěch takových souborů, jako je Lúčnica) a že předsedové našich závodních výborů nejsou takoví ztřeštěnci, jak se autoři nepovedené satiry asi domnívají..." :-) No, to jen tak pro obveselení a ilustraci dobových reakcí. Tehdejší kritika se totiž jednohlasně zděsila, protože to byla v tuhých padesáctých letech snad první filmová satira. Z dnešního pohledu neskutečně mírná a shovívavá. No nic. Já bych se chtěl věnovat jiné věci - Vratislav Blažek napsal postavu hudebního skladatele Karase přímo pro Oldřicha Nového. "Jsem jako zrnko kávy - doba mne rozemlela." pronáší zde svým typickým hobojovým hlasem. A je v tom reálná zkušenost člověka, který přežil koncentrační tábor, zažil oslnivý comeback s Pytlákovou schovankou, ale vzápětí mu režim znárodnil divadlo, které vlastní pílí vydupal ze země, šmahem odsoudil žánr i charakterový typ, který byl jeho doménou, a přinutil ho obléknout montérky pro film Slovo dělá ženu. Postava pana Karase nese tolik podobných znaků s Novým, že má skoro dokumentární charakter a už kvůli němu stojí za to ten film vidět. Protože je tam všechno, co sám prožíval - ústy pana Karase si nový nesměle a trochu ustrašeně zoufá nad svou situací, zároveň se s nadějí chápe příležitosti uplatnit se jinde a jinak, sám sebe přesvědčuje, že snad časem bude všechno při starém. 40% ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Argumenty, uváděné jednoznačnou většinou komentátorů tohoto filmu, nemá smysl vyvracet. Jsou totiž věcné a jednoznačně průkazné. Jedna skutečnost tu však přesto zarazí. Jsou jí jména tvůrců i herců, kteří ve filmu vystupují. Herecký koncert Oldřicha Nového i Jaroslava Marvana, k nimž se v mnoha ohledech připojuje tehdy zenit svého půvabu prožívající krásná Alena Vránová právě tak jako skvělá režisérská dvojice Kadár-Klos, začínající tímto dílem svou sice krátkou, ale mimořádně úspěšnou tvůrčí éru, i neméně proslulý hlavní scénárista STARCŮ NA CHMELU či DÁMY NA KOLEJÍCH Vratislav Blažek naznačují, že jednoznačnost pádných charakteristik má i svůj rub. Pohádka o socialistickém člověku nové doby, jak ji v mnohem schematičtějším podání nabízí o něco starší film ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE je zasazena do přehodné doby mezi Stalinovou smrtí a Chruščovovým projevem na XX. sjezdu KSSS, kterou symbolizuje i Kopeckého projev o potřebě renesance lidové zábavy. Byť i krotká forma satiry v roli kulturního všežvanila, ztělesněného Lubomírem Lipským stejně tak jako Stalina připomínající namaskování nedávno zesnulého Otomara Krejči ve své době mohly - a patrně také působily - jako průlomový čin otevírající nové obzory. Prvky budovatelského optimismu, notně zředěné a nemálo zkarikované, najdeme i v dalších již zmíněných Blažkových muzikálech, kde jednoznačně předjímají nejen dobu PRAŽSKÉHO JARA, ale i vnitřní krize komunistického režimu. A tak pochopíme-li HUDBU jako byť nesmělý počátek návratu z budovatelského třeštění k věcnosti a střzlivosti všedního dne té doby, který musel být na tehdejší stále ždanovovské cenzuře nesporně vyvzdorován, muzikálové kvality tohoto hudebního filmu, jež se příliš neliší od STA DUKÁTŮ PRO JUANA či CÍSAŘOVA PEKAŘE A PEKAŘOVA CÍSAŘE, i podobně - byť v liberálním duchu - idylizujících amerických muzikálů té doby, objevíme nejen krásu našeho hlavního města, ale i melodií zpívaných tehdy stále v plné tvůrčí síle působícího nezapomenutelného Oldřicha Nového a v roli dirigenta docela věrohodného Josefa Beka. Krása melodií i většiny textů - ne děje samého, jak jsem již upozornil - se pak v této souvislosti stává skutečně nadčasovou. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (9)

  • Nielen názvom snímky sa v 90. rokoch inšpirovala kapela z Trnavy Hudba z Marsu. Piesne na ich debutovom albume Supervýlet (1998) sú poprepájané vynikajúcimi hláškami z filmu. (giaruj)
  • Režiséři tohoto nepříliš úspěšného pokusu o muzikál, Elmar Klos a Ján Kadár, natočili později (1965) Obchod na korze a dostali za něj o rok později pro Československo prvního Oscara. (hippyman)
  • První část se natáčela v Karlových Varech, druhá v Telči, konkrétně na telčském náměstí, v zámeckém parku a na Štěpnickém ostrově. Natáčelo se také v Mariánských lázních nebo ve Velkých Žernosekách. V polovině filmu tak můžeme obdivovat hotel Kolonáda nebo kolonádu Rudolfova pramene. Vinice pak byla natáčena v obci Kamýk u Litoměřic. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama