Obsahy(1)
Zaměstnanci nábytkářského podniku MARS uvítají vzácnou návštěvu najatou hudbou. Jejich vychloubání, jaký by oni sestavili orchestr, je bráno vážně, proto dostanou malý dárek - hudební nástroje pro třicet muzikantů. (oficiální text distributora)
Recenze (125)
Podľa obsadenia som nemohol veriť, že film takýchto rozmerov je spadnutý tak nízko. A ani pri odpozeraní mi to nedošlo. 'Hudba z Marsu' je síce prihlúpučká filmová zábavka so socializmom v najhlavnejšej roli, ale práve preto mi to príde ako nesocialistickému človeku také vtipné a zábavne. Len škoda, že to súdruhovia prepískli s minutážou, pretože neraz som sa aj nudil. Ale až také dno si táto pohodovička nezaslúži. 60%. ()
Jako malý kluk jsem se u tohoto filmu velmi bavil, dnes už je to trochu horší, když si film spojuji s dobou, ve které vznikl. Při scéně s improvizovaným vystoupením jsem si vždycky říkal, kdo je ten vousatý pán, který je tam jakoby mimochodem, řekne jednu větu a přesto ho člověk nemůže přehlédnout. Dnes již to vím a z toho, že je tam právě jen jakoby mimochodem, je mi spíš smutno... ()
Komářina jak má být!!! Tolik známých starých dobrých českých herců co muselo točit tuhle bolševickou imbecílni stupiditu tak to tu ještě nebylo. A těch mladých nadějných komáro-herců co to teprve rozjíždělo (Josef Bek) . Nádherné ale drsně reálné spojení což bohužel vytvořilo tuhle tu sračkovou záležitost říkající se film. ()
"Tak takhle ten socialismus nevybudujeme!"....huláká Jaroslav Marvan. Má tam dost hroznou roli, ještě více mi bylo líto Oldy Nového. Má tam monolog, kde sám sebe charakterizuje jako obět doby. To je velká pravda. Vidět prvorepublikového elegána v takovém hnoji... :( . Pepíček Bek odvádí svou klasiku, jako vždy je plný elánu a dokonce hláškuje: "já si dám chleba s maceškou"! O samotném ději nemá smysl psát. I v této frašce funguje kouzlo nechtěného. Vidět zpívajícího traktoristu s družstevníky... :), prostě se nejde nesmát. ()
Je to trapnější, než se na první pohled zdá. Socialistická estráda z 50. let, kdy i topič může být profesorem (pak se to trošku zvrtlo v normalizaci, kde zase i profesor mohl být topičem). Fakt, že v ní hraje dobový herecký výkvět, není důvod, proč ji brát na milost, například role Oldřicha Nového, který vlastně hraje sám sebe, je spíš nešťastná. Trošku reflexe tehdejší doby si sice tvůrci dovolili ("Na člověka najíždíme příští čtvrtletí" apod.), ale moc jí tam není. Druhá polovina je pak už úplně debilní, tam dojde i na slepici strýčka Jedličky a závěrečnou agitku ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (10)
- V souvislosti se skutečnou svatbou Aleny Vránové a Vladimíra Ráže během natáčení snímku proběhla celá akce tak, že ráno herečka požádala režiséra Jána Kadára o přibližně hodinu a půl trvající polední pauzu, přičemž ho poprosila, jestli by s ní někam nezajel. Kádár vyhověl, aniž by věděl, k čemu herečka potřebuje tak dlouhou pauzu. Teprve až v autě se dozvěděl o svatbě a že má jít Aleně Vránové za svědka. Svatba proběhla přibližně během deseti minut a herečka si na ni vzala šaty, ve kterých hrála v tomto filmu. Společně s režisérem se ještě během mimořádné polední pauzy vrátili na plac. Režisér Kádár se z akce podle slov Vránové ještě dlouho nemohl vzpamatovat. (Komiks)
- Skladba, jíž hraje Karas (Oldřich Nový) při vyučování dirigování, je předehra "Marinarella" od Julia Fučíka (HJ-FILIP)
- Hlavní masové natáčení probíhalo ve dnech 25.-27. června 1955. (hippyman)
Reklama