• VictorMartel
    **

    Mám rád odvahu a zásadovost Marty Semelové a celkově se mi zamlouvá i homo sovieticus, zvláště z poválečné éry prosperity a „optimistického festivismu“ (Jiří Tomáš Kotalík 24. 10. 2011 v Historie.cs/Socialistický realismus), protože je to konečně člověk vyléčený z toho, aby pořád jenom prahnul a pasivně, pacifisticky pozoroval, jak mu potomci mřou hlady; člověk, který pochopil, že co si myslel o ráji, je pouze představa utvářená jeho primitivními sekulárními zájmy, a že ho vlastně „milost boží“ nijak nedojímá. Dojímá ho cihla, horká klobása, město, Neumannova Továrna (Kniha lesů, vod a strání; 1914). V koruně stromu spatří Hanka dědečka: „To koukáte, děvenko, že? U nás jste v ráji a já jsem tu Pán Bůh. Totiž víc než Pán Bůh, já jsem tu předseda družstva.“(29.12.2014)

  • Mylouch
    ***

    Film se zacílením na nejširší publikum. Komedie, vyvolávající i po 60 letech tragikomická nedorozumění, když šmolkově vybarvené publikum nerozlouskne všeprostupující satiru na bolševický formalismus a všudypřítomné předstírání. Jo, Kadár z Klosem byli lstiví intelektuálové (a jako takoví kritizováni za nedostatečný budovatelský étos). Široké herecké obsazení v nedostižné kvalitě s postavami jak z karnevalu (Stalin s Berijou). "Je konec podvodům, Hudba z Marsu už neexistuje !"(28.10.2014)

  • sportovec
    ****

    Argumenty, uváděné jednoznačnou většinou komentátorů tohoto filmu, nemá smysl vyvracet. Jsou totiž věcné a jednoznačně průkazné. Jedna skutečnost tu však přesto zarazí. Jsou jí jména tvůrců i herců, kteří ve filmu vystupují. Herecký koncert Oldřicha Nového i Jaroslava Marvana, k nimž se v mnoha ohledech připojuje tehdy zenit svého půvabu prožívající krásná Alena Vránová právě tak jako skvělá režisérská dvojice Kadár-Klos, začínající tímto dílem svou sice krátkou, ale mimořádně úspěšnou tvůrčí éru, i neméně proslulý hlavní scénárista STARCŮ NA CHMELU či DÁMY NA KOLEJÍCH Vratislav Blažek naznačují, že jednoznačnost pádných charakteristik má i svůj rub. Pohádka o socialistickém člověku nové doby, jak ji v mnohem schematičtějším podání nabízí o něco starší film ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE je zasazena do přehodné doby mezi Stalinovou smrtí a Chruščovovým projevem na XX. sjezdu KSSS, kterou symbolizuje i Kopeckého projev o potřebě renesance lidové zábavy. Byť i krotká forma satiry v roli kulturního všežvanila, ztělesněného Lubomírem Lipským stejně tak jako Stalina připomínající namaskování nedávno zesnulého Otomara Krejči ve své době mohly - a patrně také působily - jako průlomový čin otevírající nové obzory. Prvky budovatelského optimismu, notně zředěné a nemálo zkarikované, najdeme i v dalších již zmíněných Blažkových muzikálech, kde jednoznačně předjímají nejen dobu PRAŽSKÉHO JARA, ale i vnitřní krize komunistického režimu. A tak pochopíme-li HUDBU jako byť nesmělý počátek návratu z budovatelského třeštění k věcnosti a střzlivosti všedního dne té doby, který musel být na tehdejší stále ždanovovské cenzuře nesporně vyvzdorován, muzikálové kvality tohoto hudebního filmu, jež se příliš neliší od STA DUKÁTŮ PRO JUANA či CÍSAŘOVA PEKAŘE A PEKAŘOVA CÍSAŘE, i podobně - byť v liberálním duchu - idylizujících amerických muzikálů té doby, objevíme nejen krásu našeho hlavního města, ale i melodií zpívaných tehdy stále v plné tvůrčí síle působícího nezapomenutelného Oldřicha Nového a v roli dirigenta docela věrohodného Josefa Beka. Krása melodií i většiny textů - ne děje samého, jak jsem již upozornil - se pak v této souvislosti stává skutečně nadčasovou.(5.11.2007)

  • FOCKE_WULF
    odpad!

    V té době bych nechtěl žít ani za zlatou prdel, socialismus kam se podíváš a v biografech takovéhle sračky. Jinak jsem v hodnocení filmů ze socialistického Československa tolerantní, mám pro tu dobu pochopení a v záplavě soudruhování dokážu rozpoznat dobré příběhy a filmařský kumšt, ale povězme si to na rovinu - Klos a Kádár to museli mít v hlavě dobře vymletý, když natočili tohle. Nejodporněji na mě působil Krejča, který se, jak už tu někdo zmínil, nápadně podobal Stalinovi a na toho jeho slizounského übersoudruha se prostě nedalo koukat. Mírným záporákem je zde níže postavený soudruh Marvan, který svojí zbrklostí a komickou vychloubačností brzdí rozvoj socialismu. Dále je tu soudruh foukací harmonikář Antonín 'Strejček' Jedlička, svazačka Vránová zamilovaná do svazáka Pepíčka Beka, soudruh bývalý první milovník Oldřich Nový, soudruh pobavený divák Werich, pak také zlý soudruh Lumír Lipský (byrokrat, fuj!), prostě Hudba z Marsu je pro mne něco jako freak show. Ovšem pokud se někomu Huba z Marsu líbila, pak bych mu ještě doporučil zhlédnout film Zítra se bude tančit všude, to je podobný sranec a také je to se zpěvánkami.(24.1.2012)

  • Bigfuckman
    ***

    Komářina jak má být!!! Tolik známých starých dobrých českých herců co muselo točit tuhle bolševickou imbecílni stupiditu tak to tu ještě nebylo. A těch mladých nadějných komáro-herců co to teprve rozjíždělo (Josef Bek) . Nádherné ale drsně reálné spojení což bohužel vytvořilo tuhle tu sračkovou záležitost říkající se film.(25.1.2008)

  • - Přihlášení statisté dostávali denně 25 Kčs, což si velmi chválili a rádi se k práci hlásili. (hippyman)

  • - Film se během let 1955 až 1958 objevila na plátnech kin jedenadvacet zemí světa, mj. také v USA, Belgii, Rumunsku, Maďarsku, SSSR, Egyptě, Sýrii, NDR, Polsku, Mongolsku, Kypru nebo Jugoslávii. [Zdroj: Zavřete oči, přichází…] (MahYa)

  • - Ve filmu se mihne i devítiletá budoucí herečka Alena Procházková, která v roce 2013 oslavila již 40 let účinkování v divadle na Vinohradech. (M.B)