• ripo
    ***

    Vtipná satirická veselohra „Hudba z Marsu" je společným dílem režisérů Jána Kadára a Elmara Klose, které naše filmové obecenstvo zná jako úspěšné autory filmu „Únos". Na literárním scénáři se podíleli oba režiséři s autorem námětu Vratislavem Blažkem, na jehož námět se právě dokončuje další česká veselohra „Návštěva z Oblak". „Hudba z Marsu" má bohaté humorné a groteskní situace se satirickým zaměřením a dotýká se svými šlehy i oněch nesčetných chyb a chybiček, s nimiž se každý z nás setkává v denním životě. Proto můžeme o filmu říci, že vedle dobrého pobaveni přináší i neméně cenné poučení. Filmový přehled 18/1955 *** *** *** *** *** Zážitky z filmu? ... So socialistickou agitkou rokov 50-tych to malo veľa spoločné, ale niekedy sa to úspešne skrývalo za prostučký príbeh. Krásna Alena Vránová s nevyholeným podpazuším, rezká improvizovaná skladba "Z pekla štěstí", prvé náznaky jazzu, strojení komunistiskí lídri rozedelní na tých bigotných a na tých "dobrých, ľudských". ... Smutno mi bolo kam klesol idol ženských sŕdc prvej republiky, Oldřich Nový, ktorý sa tam pišišvoril v kockovanej košeli, ako i Jan Werich kraučko sa rehotajúci v hľadisku. Záver? Aj Kadár a Klos museli predsa len nejako začať, aby natočili geniálny "Obchod na korze". 3***(12.8.2009)

  • sportovec
    ****

    Argumenty, uváděné jednoznačnou většinou komentátorů tohoto filmu, nemá smysl vyvracet. Jsou totiž věcné a jednoznačně průkazné. Jedna skutečnost tu však přesto zarazí. Jsou jí jména tvůrců i herců, kteří ve filmu vystupují. Herecký koncert Oldřicha Nového i Jaroslava Marvana, k nimž se v mnoha ohledech připojuje tehdy zenit svého půvabu prožívající krásná Alena Vránová právě tak jako skvělá režisérská dvojice Kadár-Klos, začínající tímto dílem svou sice krátkou, ale mimořádně úspěšnou tvůrčí éru, i neméně proslulý hlavní scénárista STARCŮ NA CHMELU či DÁMY NA KOLEJÍCH Vratislav Blažek naznačují, že jednoznačnost pádných charakteristik má i svůj rub. Pohádka o socialistickém člověku nové doby, jak ji v mnohem schematičtějším podání nabízí o něco starší film ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE je zasazena do přehodné doby mezi Stalinovou smrtí a Chruščovovým projevem na XX. sjezdu KSSS, kterou symbolizuje i Kopeckého projev o potřebě renesance lidové zábavy. Byť i krotká forma satiry v roli kulturního všežvanila, ztělesněného Lubomírem Lipským stejně tak jako Stalina připomínající namaskování nedávno zesnulého Otomara Krejči ve své době mohly - a patrně také působily - jako průlomový čin otevírající nové obzory. Prvky budovatelského optimismu, notně zředěné a nemálo zkarikované, najdeme i v dalších již zmíněných Blažkových muzikálech, kde jednoznačně předjímají nejen dobu PRAŽSKÉHO JARA, ale i vnitřní krize komunistického režimu. A tak pochopíme-li HUDBU jako byť nesmělý počátek návratu z budovatelského třeštění k věcnosti a střzlivosti všedního dne té doby, který musel být na tehdejší stále ždanovovské cenzuře nesporně vyvzdorován, muzikálové kvality tohoto hudebního filmu, jež se příliš neliší od STA DUKÁTŮ PRO JUANA či CÍSAŘOVA PEKAŘE A PEKAŘOVA CÍSAŘE, i podobně - byť v liberálním duchu - idylizujících amerických muzikálů té doby, objevíme nejen krásu našeho hlavního města, ale i melodií zpívaných tehdy stále v plné tvůrčí síle působícího nezapomenutelného Oldřicha Nového a v roli dirigenta docela věrohodného Josefa Beka. Krása melodií i většiny textů - ne děje samého, jak jsem již upozornil - se pak v této souvislosti stává skutečně nadčasovou.(5.11.2007)

  • infernet
    **

    Jako malý kluk jsem se u tohoto filmu velmi bavil, dnes už je to trochu horší, když si film spojuji s dobou, ve které vznikl. Při scéně s improvizovaným vystoupením jsem si vždycky říkal, kdo je ten vousatý pán, který je tam jakoby mimochodem, řekne jednu větu a přesto ho člověk nemůže přehlédnout. Dnes již to vím a z toho, že je tam právě jen jakoby mimochodem, je mi spíš smutno...(22.8.2010)

  • Oskar
    **

    Gottwaldovské noviny Naše pravda v dobové kritice napsaly: "Je jen potěšující, že vzdor tomu, oč se film Hudba z Marsu snaží, ctitelů jazzové hudby typu ´z Marsu´ u nás vůčihledně ubývá (ve prospěch takových souborů, jako je Lúčnica) a že předsedové našich závodních výborů nejsou takoví ztřeštěnci, jak se autoři nepovedené satiry asi domnívají..." :-) No, to jen tak pro obveselení a ilustraci dobových reakcí. Tehdejší kritika se totiž jednohlasně zděsila, protože to byla v tuhých padesáctých letech snad první filmová satira. Z dnešního pohledu neskutečně mírná a shovívavá. No nic. Já bych se chtěl věnovat jiné věci - Vratislav Blažek napsal postavu hudebního skladatele Karase přímo pro Oldřicha Nového. "Jsem jako zrnko kávy - doba mne rozemlela." pronáší zde svým typickým hobojovým hlasem. A je v tom reálná zkušenost člověka, který přežil koncentrační tábor, zažil oslnivý comeback s Pytlákovou schovankou, ale vzápětí mu režim znárodnil divadlo, které vlastní pílí vydupal ze země, šmahem odsoudil žánr i charakterový typ, který byl jeho doménou, a přinutil ho obléknout montérky pro film Slovo dělá ženu. Postava pana Karase nese tolik podobných znaků s Novým, že má skoro dokumentární charakter a už kvůli němu stojí za to ten film vidět. Protože je tam všechno, co sám prožíval - ústy pana Karase si nový nesměle a trochu ustrašeně zoufá nad svou situací, zároveň se s nadějí chápe příležitosti uplatnit se jinde a jinak, sám sebe přesvědčuje, že snad časem bude všechno při starém. 40%(1.2.2006)

  • genetique
    ***

    Podľa obsadenia som nemohol veriť, že film takýchto rozmerov je spadnutý tak nízko. A ani pri odpozeraní mi to nedošlo. 'Hudba z Marsu' je síce prihlúpučká filmová zábavka so socializmom v najhlavnejšej roli, ale práve preto mi to príde ako nesocialistickému človeku také vtipné a zábavne. Len škoda, že to súdruhovia prepískli s minutážou, pretože neraz som sa aj nudil. Ale až také dno si táto pohodovička nezaslúži. 60%.(2.3.2008)

  • - Režiséři tohoto nepříliš úspěšného pokusu o muzikál, Elmar Klos a Ján Kadár, natočili později (1965) Obchod na korze a dostali za něj o rok později pro Československo prvního Oscara. (hippyman)

  • - První část se natáčela v Karlových Varech, druhá v Telči, konkrétně na telčském náměstí, v zámeckém parku a na Štěpnickém ostrově. Natáčelo se také v Mariánských lázních nebo ve Velkých Žernosekách. V polovině filmu tak můžeme obdivovat hotel Kolonáda nebo kolonádu Rudolfova pramene. Vinice pak byla natáčena v obci Kamýk u Litoměřic. (Cucina_Rc)

  • - Zahrálo si na 600 komparzistů. (hippyman)