Zlaté časy rádia

80. léta Allenovi svědčila, sázel tehdy jednu pecku za druhou. Nejsem si jistý, jestli Zlaté časy rádia je jeho nejlepší snímek a po pravdě řečeno o tom pochybuji (např. Lásku a smrt mám radši), ale zcela jistě jde o jeho nejosobnější film, ve kterém vyznal lásku ke všemu, co formovalo jeho dětství a dospívání. Trochu podobné Amarcordu nebo naší Obecné škole, přinejmenším v rovině nostalgického ohlédnutí za časy dávno minulými. Allen dovedně mixuje realitu s fikcí, na svět se dívá očima trochu romantického a trochu rošťáckého kluka, který zkouší, co mu okolí dovolí. Skvělé je vyobrazení rodinných příslušníků, které si zahráli Allenovi oblíbení a dobře sehraní herci. Zvlášť part Miy Farrow a její legendární prodavačky Sally je famózní a výborná je i Dianne Wiest v roli vdavekchtivé tety. Allenovo ohlédnutí do minulosti je milé, druhá světová válka tvoří pouze okrajové pozadí a osudy hrdinů ovlivní spíš zákeřný útok Marťanů ze slavné rozhlasové hry Orsona Wellese. Zlaté časy rádia, to je skvělé retro, výborné herecké obsazení a v neposlední řadě i úžasná hudba. Celkový dojem: 85 %. (09.11.2009)

V čase, keď televízia ešte nebola, malo rádio svoje zlaté časy a bolo prítomné v domácnosti pri každej dôležitej udalosti. Teda v domácnosti Woodyho Allena, ktorú predstavuje v tomto retro filme vo forme banálnych historiek s miernymi dávkami humoru. Očakával som aj niečo zo zákulisia rádia, ale toho bolo minimum, dozvedel som sa len to, že sa netreba vymknúť na streche. Posolstvo filmu mi uniklo, možno bolo úmyslom len priniesť svedectvo o svojom detstve. –––– A pak tam byl táta s mámou, dva lidé, kteří se dokázali pohádat kvůli všemu. (02.04.2015)

Jeden z nejatmosféričtějších filmů Woodyho, který je plný těch nejvtipnějších anekdot. Jde vlastně o povídkový film "vzpomínek" na dětství, který je ale tak dokonale propojen Woodyho vyprávěním a útržky vysílání rádia 40. let, že výsledkem je dokonale kompaktní film. Prostě jde o jeden z nejlepších Woodyho filmů. (11.12.2011)

Retro mode film z dob, kdy bylo radio IN mohl byt cool, pokud by to nenatacel Woody Allen, ktery z toho svymi nemotornymi reziserskymi prstiky uplacal pro nej tak tradicni ultra brutalni nudu. Prvni pulka jeste dava nadeji alespon na podprumer, ale finale uz je cistokrevne filmove utrpeni. 2/10 (08.04.2010)

Příjemné Allenovské retro o začátcích rozhlasu a jeho vlivu na obyčejné lidi. Téma sexu a vztahů zde nejsou na prvním místě, ale ani tentokrát nemohou chybět. Atmosféra je povedená, ale film mi přišel příšerně pomalý a chyběly mi zde nějaké pamětihodné scény nebo dialogy, kterými je neurotický Woody pověstný. (13.05.2014)