Měsíc Jupitera

4* velmi netradiční festivalový nezávislák, který je víc mysteriózní než sci-fi a zaujme hlavně zajímavou vizuální stránkou a dynamickou kamerou, která působí často velmi reálně a sugestivně. Příběh není nijak zásadní a spíš jde o pocity, které vyvolává - prostě klasické podobenství. Sice je děj pomalejší, ale vůbec mě neuspával a občasné akční scény nerušily. Padlo mi to do nálady a proto nezbývá než doporučit dále, ale chápu, že to není film pro každého. A protože mám z filmu i po týdnu příjemné pocity, tak 4 hvězdy jsou minimum, co dokážu dát ... tak kdo někdy nechtěl létat? [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (18.07.2018)

Nadsázka, tudíž levitace není nijak vysvětlena. Jedná se o zázrak, ale zázrak podivného druhu. Policista jde po levitujícím hrdinovi s urputností, která je asi pochopitelná – směs zvědavosti a osobní zášti. Protagonista je plochý, jen jakýsi obecný model hodného a sympatického imigranta (Syřana), normálního týpka, s nímž je v kontrastu jen jeho speciální schopnost. Nijak se nevyvíjí. Doktor se vyvíjí, ale jen v těch mezích, že byl vždycky dobrý, jen sešel s cesty a nyní vnímá v hrdinovi nejprve šanci na zbohatnutí – pragmatické hledisko, a poté na morální nápravu a snad na obrodu víry. Policista se nevyvíjí – je zlý, i když ke konci ukazuje lidskost a průběžně slabost. Formálně velmi nápaditý film působící dosti imerzivně. Připomíná v tomhle ohledu Cuaróna nebo Iňárritu, možná v některých aspektech Flieghaufa. Vlastně takový artový X-Men. Maďarsko tady celkem působivě vyznívá jako ponurá dystopická země (což se týká asi všech Mundruczóových snímků). Interpretačně jde pak o to, že křesťanská západní kultura ztratila víru a nový spasitel (či jen anděl?) paradoxně vzejde opět z těch, kterým se upírá jejich lidský status (z hlediska civilizace, která je v čele). Popově biblické analogie, spíše lehce nahozené, než nějak důmyslněji rozpracované (divákům u tzv. vážných témat často stačí v tomto ohledu dost málo) – Ježíš a Jan Křtitel (zavazování tkaničky); lidé se nedívají vzhůru - svět ztratil dobro. Na konci se přece jen povede navázat pozornost... (12.01.2019)

Koukám, že multikulti agitační hnutí už zasáhlo i Maďarsko. Nějak jsem nepochopil, proč je na začátku povídání o Jupiteru a měsíci Europa, když je to nakonec celé jen o vychcaném a ziskuchtivém doktorovi (kterému se jednou nepovedla operace a teď musí za to platit (jako fakt?)), jednom fuj fuj zlém a rasistickém bílém poldo-vojákovi, který na hranicích střílí hodné a nebohé migranty, kteří ze Sýrie přešli do nejbližšího bezpečného státu, jímž je podle filmu Srbsko, ale ani tam se jim nelíbilo, tak chtějí kdoví proč do Maďarska. No a ten zlý polda střelí jednoho kluka a ten kluk zjistí, že nemůže umřít a ještě k tomu lítá, na čemž se doktor pokusí napakovat. V patách je jim však ten zlý polda. Nijak není vysvětleno, proč lítá, čím se to asi stalo, možná nám chtěl autor říct, že migranti jsou andělé, ale my jsme tak slepí, že to nevidíme. Kameru to má slušnou, ale jen za kameru dávat hvězdičky nebudu. (28.11.2020)

Film se zřetelným duchovním poselstvím. 1)  Spoiler. Nejvíce se mi na snímku zamlouvá vývoj hlavní postavy, doktora Sterna. Rovněž zarputilý velitel utečeneckého tábora, který po vzoru amerických snímků pronásleduje své uprchlíky po celé zemi, je podán lidsky přijatelně a srozumitelně, stejně jako i další postavy. Jen tu charakteristiku filmu (scifi) psal patrně někdo, kdo z filmu zná jenom jeho název._____ 2)  Spoiler. Jako obvykle u podobných děl se neřeší, co a proč se stalo. Dokonce nikoho ani nenapadne prozkoumat limity a meze zvláštní schopnosti syrského uprchlíka. Ignorantský lékař Stern se nezajímá o nic jiného, než o své egocentrické zájmy._____ 3)  Nakonec se však přes vyslovené výhrady duchovní přesah snímku naplnil._____ 4)  37letá Kata Wéberová napsala scénář, její muž 42letý Kornél Mundruczó (dělá i divadelní představení a opery) ho upravil a film režíroval (zahrál si i recepčního v hotelu). Z herců mě zaujal pěkný 26letý Zsombor Jéger (levitující Syřan Aryan)._____ 5)  Výstižný koment: Vančura****. (14.11.2021)

Mám spíše tendenci tento film hodnotit kladně, byť mi tam hodně věcí vadilo. Postrádal jsem tam kupříkladu více informací o postavě Aryana - člověk se toho o něm dozví pozoruhodně málo. Nevíme v podstatě nic o jeho minulosti. Nevíme ani nic o něm samotném, jaký je a co má rád (kromě hranolků), a film až do samotného závěru nic neprozradí ani o jeho zázračně nabyté schopnosti levitace. Nejenom proto jsem měl dojem, že hlavní postavou je zde místo něj lékař Gabor Stern, jehož vykreslení je zde věnováno výrazně více prostoru (nemluvě o tom, že jeho herecký představitel, excelentní Merab Ninidze, jehož jsem už před lety obdivoval ve skvělém ruském snímku Papírový voják, má po stránce charismatu výrazně navrch nad relativně nevýrazným Zsomborem Jégerem, který mi trochu přišel jako takový mladší maďarský dvojník Moritze Bleibtreu). Dále mi přišlo - výtka čistě subjektivního rázu - že snímek má nepříliš zdařilou vnitřní dynamiku a tempo, a navzdory tomu, že trvá přes 2 hodiny, se toho v něm stane relativně velmi málo, aby to ospravedlnilo použitou stopáž, která mi kvůli tomu přišla přece jenom příliš dlouhá. A konečně mi celý film trochu přišel jako taková maďarská verze mého oblíbeného snímku Le Havre, aniž bych však v něm viděl Kaurismäkiho humanismus a upřímný soucit s jeho postavami - Měsíc Jupitera mi oproti tomu přišel jako svérázný (a mně osobně spíše filmařsky nesympatický) experiment, kterému v mých očích chybí propracovanější scénář a kde postrádám srozumitelnější celkové vyznění - relativně otevřené finální vyústění mě zde příliš neuspokojilo. Pole možných interpretací je zde podle mě až nepříjemně široké, a osobně u mě v průběhu projekce bohužel převážil spíše dojem z formální stránky snímku (skvělá kamera a soundtrack) nad tou obsahovou, a po doběhnutí závěrečných titulků jsem vůbec neměl chuť nad tím filmem dál uvažovat a nějak se s ním dál zaobírat. (24.04.2018)