poster

Měsíc Jupitera

  • Maďarsko

    Jupiter holdja

  • Maďarsko

    Felesleges ember

    (pracovní název)
  • Slovensko

    Mesiac Jupitera

  • Velká Británie

    Jupiter's Moon

Drama / Thriller / Sci-Fi

Maďarsko / Německo, 2017, 123 min

Kamera:

Marcell Rév

Hudba:

Jed Kurzel

Střih:

Dávid Jancsó

Scénografie:

Márton Ágh

Kostýmy:

Sabine Greunig
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    ****

    Možno nie je Mesiac Jupitera myšlienkovo úplne dotiahnutý film, ale jeho sledovanie je nesmiernym vizuálnym pôžitkom. Pardon, on je samozrejme veľmi ambiciózny, ale aj ak sa vám nebude chcieť dopátrať všetkých spoločenských alegórií a myšlienok o treste a vine na náboženskej vlne, tak si film dosýta užijete. Ono ide totiž o maďarský film, spĺňajúci po remeselnej stránke tie najvyššie kritériá a definitívne si "u nás" môžeme povedať, že Maďari sú v tomto smere pre nami o vzdialenosť Zem-Európa...pričom na mysli nemám náš kontinent...aha, Európa, no a máme tu ďalší motív na premýšľanie...(18.4.2018)

  • POMO
    ***

    Maďarské Inception o doktorovi s výčitky svědomí, zlém anti-uprchlickém poldovi a mladém, nesmrtelném uprchlíkovi ze Sýrie, který umí létat. Není to žádný art a je to tak blbé, jak to zní. A obsahuje to jednu koulervoucí, jednozáběrovou auto-honičku ranní Budapeští. Formálně ambiciózní žánrový divnotvar s emocionálně i významově nefunkčním obsahem, který jako celek nepoberou ani po efektech a akci prahnoucí tínejdžři, ani v existenciálních tématech si libující filozofové. Rejža chce na festivaly i do Hollywoodu, ale za mě zůstává u stánku s langošema.(26.4.2018)

  • Jhershaw
    ***

    Složité kamerové jízdy, dlouhé záběry, poutavý soundtrack, a pak dlouho nic a pak teprve příběh.. v podstatě podepisuji, co zde již napsal Adrian, audiovizuální zpracování je dechberoucí, kamerové jízdy připomenou Potomky lidí, automobilová honička - ač krátká je vskutku intenzivní, ale samotný příběh je jednoduchý a vydal by na pár vět. 70 %(9.7.2017)

  • Othello
    *****

    Je fascinující, jak spousta lidí nedokáže najít vynikající příběh, pokud jim film výslovně neříká, že ho vypráví. V Jupiterově měsíci jsou desítky podnětů a nápadů prakticky v každém z jeho dlouhých neuvěřitelně komponovaných záběrů. Nic přitom v něm neškemrá o vaše sympatie, postavy jsou zmatené, utahané, zkorumpované a sobecké, uprchlickou tematiku nevnímá čistě jednostranně (dočkáme se i teroristického útoku) a nepodává odpovědi. Pouze vizi strhaného, zmáčeného kontinentu, prostého zázraků, jehož slabost odhalil příliv přesvědčených, hlavu nesklonivších uprchlíků, utíkajících před zkázou. Něco takhle divokého a radikálního bych čekal od pětadvacetiletho režiséra. Minulý rok polská Poslední rodina, tenhle rok maďarský Jupiter, Česko by fakt mělo odevzdat filmařskou průkazku na dalších deset let.(28.4.2018)

  • Vančura
    ****

    Mám spíše tendenci tento film hodnotit kladně, byť mi tam hodně věcí vadilo. Postrádal jsem tam kupříkladu více informací o postavě Aryana - člověk se toho o něm dozví pozoruhodně málo. Nevíme v podstatě nic o jeho minulosti. Nevíme ani nic o něm samotném, jaký je a co má rád (kromě hranolků), a film až do samotného závěru nic neprozradí ani o jeho zázračně nabyté schopnosti levitace. Nejenom proto jsem měl dojem, že hlavní postavou je zde místo něj lékař Gabor Stern, jehož vykreslení je zde věnováno výrazně více prostoru (nemluvě o tom, že jeho herecký představitel, excelentní Merab Ninidze, jehož jsem už před lety obdivoval ve skvělém ruském snímku Papírový voják, má po stránce charismatu výrazně navrch nad relativně nevýrazným Zsomborem Jégerem, který mi trochu přišel jako takový mladší maďarský dvojník Moritze Bleibtreu). Dále mi přišlo - výtka čistě subjektivního rázu - že snímek má nepříliš zdařilou vnitřní dynamiku a tempo, a navzdory tomu, že trvá přes 2 hodiny, se toho v něm stane relativně velmi málo, aby to ospravedlnilo použitou stopáž, která mi kvůli tomu přišla přece jenom příliš dlouhá. A konečně mi celý film trochu přišel jako taková maďarská verze mého oblíbeného snímku Le Havre, aniž bych však v něm viděl Kaurismäkiho humanismus a upřímný soucit s jeho postavami - Měsíc Jupitera mi oproti tomu přišel jako svérázný (a mně osobně spíše filmařsky nesympatický) experiment, kterému v mých očích chybí propracovanější scénář a kde postrádám srozumitelnější celkové vyznění - relativně otevřené finální vyústění mě zde příliš neuspokojilo. Pole možných interpretací je zde podle mě až nepříjemně široké, a osobně u mě v průběhu projekce bohužel převážil spíše dojem z formální stránky snímku (skvělá kamera a soundtrack) nad tou obsahovou, a po doběhnutí závěrečných titulků jsem vůbec neměl chuť nad tím filmem dál uvažovat a nějak se s ním dál zaobírat.(24.4.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace