A Streetcar Named Desire
Električka zvaná Túžba
A Streetcar Named Desire
Režie:
Elia KazanKamera:
Harry Stradling Sr.Hudba:
Alex NorthHrají:
Vivien Leigh, Marlon Brando, Kim Hunter, Karl Malden, Rudy Bond, Nick Dennis, Peg Hillias, Wright King, Richard Garrick, Ann Dere, Edna Thomas, Mickey Kuhn (více)Obsahy(1)
Krutý střet touhy a reality. Strhující drama vášní a tužeb, které se dotýká i těch nejskrytějších oblastí lidských duší... Děj se odehrává v jižanském New Orleansu, kam přijíždí stárnoucí kráska Blanche DuBois navštívit svou mladší sestru Stellu, která se provdala za výbušného a agresivního Stanleyho. Společně musí dočasně vydržet pod jednou střechou, což značí neustálé problémy. Přecitlivělá a domýšlivá Blanche dokáže Stanleyho svou přítomností vyprovokovat k nepříčetné zuřivosti. Ten ji navíc podezřívá, že jeho manželku připravila o dědictví, proto na vlastní pěst pátrá po pravdě o její minulosti. Stísněné prostory rozpáleného bytu představují bojiště dvou rozdílných povah a osobností. Labilní Blanche propadá vlastním sebeklamům a začíná se ztrácet ve svých představách a halucinacích. Bezvýchodná situace vyvrcholí ve chvíli, kdy se v rozpáleném bytě ocitnou o samotě... Slavný filmař Elia Kazan (1909–2003) byl jednou z nejvýraznějších postav americké kultury 20. století. V Hollywoodu se etabloval jako filmový režisér a scenárista, ještě předtím se ale proslavil jako broadwayský režisér. Na počátku 40. let představoval výraznou divadelní osobnost, která se orientuje na inscenace těch nejvýraznějších současných amerických dramatiků. Elia Kazan uvedl na broadwayská jeviště vrcholná díla Arthura Millera, Tennessee Williamse nebo Williama Ingeho. Americký dramatik Tennessee Williams patřil k jeho nejbližším a nejvěrnějším přátelům, jedním z vrcholu jejich spolupráce se stala divadelní hra Tramvaj do stanice Touha. Ta byla uvedena v roce 1947, následně získala Pulitzerovu cenu a dodnes představuje vrcholné dílo moderního amerického psychologického dramatu. Námět Tramvaje do stanice Touha představoval pro hollywoodské producenty velké lákadlo, proto už o čtyři roky později vznikla stejnojmenná filmová adaptace. Elia Kazan se ujal filmové režie, zatímco Tennessee Williams spolupracoval na psaní scénáře. Na filmovém plátně zde na sebe poprvé výrazně upozornil Marlon Brando, jenž si roli hrubého a horkokrevného Stanleyho Kowalského zahrál už předtím na Broadwayi. Jeho dámský protiklad v podobě labilní hrdinky Blanche ztvárnila britská herečka Vivien Leighová. Ta si předtím stejnou roli vyzkoušela pro změnu v londýnské divadelní adaptaci, kterou režíroval její slavný manžel Laurence Olivier. Síla výsledného díla spočívá především v hereckých výkonech hlavních protagonistů. Snímek byl ostatně jako první nominován na Oscara ve všech čtyřech hereckých kategoriích, jako jediný nebyl paradoxně vyznamenán Marlon Brando. Živočišný a prchlivý Stanley ale dodnes představuje jednu z nejvýraznějších postav světové kinematografie. (Česká televize)
(více)Recenze (196)
Tento film má několik obrovských slabin : tou první je otravná ukecanost a květnatost, která i neznalého diváka velmi brzy ujistí, že jde o adaptaci divadelní hry. Smysluplné dialogy mám moc rád, pokud rozvíjejí postavu nebo děj - zde mi ale přišly strašně plytké a nicneříkající, jednou jasně nalinkované postavy se znovu a znovu projevovaly způsobem, který od nich čekáte. Nejhorším hříchem je ale opravdu příšerně přehrávající Vivien Leigh - ve své roli mohla uplatnit celou škálu výrazových prostředků a "odhalovacích" manévrů, přitom se už od prvních vteřin chová jako zjevně labilní psychopatka, takže závěrečné apogeum ztrácí mnoho ze své účinnosti. Proč tedy dávám tak vysoké hodnocení zdlouhavému, afektovanému dramatu? Jednak jde o velmi pečlivě natočené filmové dílo, samotná kostra děje je překrásně, klasicky vystavěna. Druhak jsem si ucvrnkl z naprosto dokonalého Marlona Branda, který bezostyšně krade každou vteřinu filmu, ve které se objeví. Úlohy přímočarého, autoritativního medvěda se zhostil s provokující jistotou, jde opravdu o jedno ze vzácných zjevení, kdy herec svou postavou žije a dýchá. Suma sumárum - je to povinná četba, na kterou dříve nebo později stejně narazíte a musíte si udělat vlastní názor. Tak do toho. ()
Já mám problém s tím, že se mi prostě nelíbí pojetí tohohle příběhu, i když na samotná zápletka a její východisko, jsou dobré. Jedná se o příběh s afektovanými postavami, ať už ve smyslu Blance anebo ve smyslu Stanleyho. Co se ale prostě filmovému provedení nemůže vzít, to jsou herecké výkony, kterým opravdu jednoznačně dominuje skvělý Marlon Brando. Je to nádherné porovnání stylů hraní, z kterého Brando vychází jako jednoznačný král. Jeho neoceněn Oscarem vyplývá jen ze zastydlosti systému a celé instituce Oscara. ()
Vivian Leigh - ve filmu Jih proti severu jsem ji milovala a tady zase nenáviděla. Hrozně zvláštní - stejně jako hlavní představitelka. Je až k podivu, co někteří lidé dokážou napsat a považovat za hodnotné umělecké dílo. 65% ()
Tak především si nemyslím, jak tady pode mnou někteří, že Vivien Leigh "přehrává" ona prostě skvěle hraje a je potřeba si uvědomit, že to se psal rok 1951, tedy doba kdy u nás se točili příšerné bolševické agitky. Já tomu jejímu hraní v tomto filmu věřil zrovna tak jako Marlonu Brando.Tak dobry film dnes natočí málokdo, nenudil jsem se u něj ani vteřinu, ale chápu, že ne každého ten film zaujme a raději si pustí Policejní akademii 19. Já jsem nadšen a už se těším na další Kazanova díla. ()
Depresivní a psychologicky vyhrocené drama. Úspěch filmu stojí hlavně na dokonalém souladu všech jeho složek. Scénář, režie herci - všechno na nejvyšší úrovni. Docela se divím kritice, kterou zde schytává Vivian Leigh. Je pravda, že na její výkon si divák musí zvykat, ale právě ona teatrálnost je to, co její postavu ještě více vzdaluje od normálního světa a prohlubuje tak její labilitu. Navíc zde vynikne srovnání staré herecké školy (Leigh) s nastupující generací (skvostně přirozený primitiv Brando). Lahůdka! 10/10 ()
Zub času neohlodal túto starú klasiku ani o štipku. Vynikajúci Marlon Brando, ktorý hrá milujúceho ale veľmi agresívneho manžela, rozohráva zaujímavú hr u na intrigy medzi svojou manželkou a jej sestrou s ktorou nie je úplne všetko v poriadku. Snímka má komornú atmosféru (takmer výhradne sa dej odohráva v byte manželov) a veľa vynikajúcich dobre napísaných dialógov. Ani po toľkých rokoch nenudia a sú stále aktuálne.. Až na ten alkohol cigarety a násilie na manželkách :D to je už spoločnosťou odsúdené. ()
Tennessee Williams byl skvělý dramatik a nejinak tomu bylo v případě Tramvaje do stanice Touhy. Film, který mě vždy lákal, protože jsem tušila, že to bude skvělé drama. A taky že bylo. Je tu znát divadelní původ, jedny kulisy, pár postav, které jsou ale charakterově propracované. Zasloužené ceny za skvělé herecké výkony, možnost vidět Marlona Branda jako mladičkého, ale už tady s příslibem, že tohle je svůdník jaksepatří. Silný scénář se vzrůstajícím napětím, vytříbené dialogy, gradující druhá polovina odkrývající šílenství hlavní hrdinky. Nestárnoucí a kvalitní snímek, který nám má stále co říct. ()
Tomuto snímku dominují herecké výkony. Neřekl bych, že herci nějak výrazně přehrávali. Ve srovnání s jinými obdobnými snímky (např. Sunset Blvd.) byla i Vivien Leigh velmi přirozená (na to, že hrála psychycky narušenou bláznivou ženu). Celému snímku však dominoval Marlon Brando. Pokaždé, když se objevil v záběru, upoutal mou pozornost. On jakoby zacházel herecky až do extrému, přesto však bylo každé jeho slovo a každý jeho výraz nesmírně uvěřitelný. ()
ocenenia : MFF Benátky 1951 - Najlepšia herečka (Vivien Leigh); Špeciálna cena poroty ("For having produced a stage play on screen, poetically interpreting the humanity of the characters, thanks to masterly direction") ()
Jako většinou, přepálené hodnocení kdysi dávno úspěšného filmu, které mě motivovalo ke shlédnutí. Žel hlavní postavy jsou dost otravné. Jasně, zaujme začínající Brando, sledovat Vivien Leigh mě ale paradoxně bavilo víc. Námět je nějak divně uchopený. A nebýt toho nejednoznačného vysvětlení konce, šel bych s hodnocením ještě níž. ()
Domácí násilí po "Brandovsku" mi připomnělo to o bezmála třicet let pozdější v Zuřícím býkovi. Obojí působí stejně tak intenzivně a naléhavě. Tak naléhavě jako tenze vyvolané odlišnou sociální výchovou a prostředím, do kterého slečna DuBoisová přichází. Neschopnost porozumění je pak vyjádřená právě ve vztahu mezi Blanche a Mitchem.______Na malém prostoru výkony, které upoutají, a celá řada problémů a otázek, které jsou nadčasové. ()
Velmi nudná a unylá adaptace. Špalky divadelního textu nejsou ničím rozbité, sledujeme jen výměnu replik se statickou kamerou. Žádný režijní nápad, žádná zajímavost. První sekvence neuvěřitelně dynamických záběrů z New Orleans mě velmi navnadila, ale zbytek filmu se vůbec nehýbe. Marlon Brando hraje dobře, ale je zašlapán patetickým melodramatem Vivien Leigh. Oskarový úspěch tohohle filmu v roce 51 je pro mě záhada. ()
Velmi dobre filmove spracovanie scenara Texasa Williamsa /Kocka na rozpalene plechove strese, Vlak s mlekem zde jiz nestoji/. Film sa prakticky odohrava len vo vnutri, exterierov je tuna fakt minimum. Marlon Brando uz samozrejme mal na konte snimok The Men, takze sa uz ako -tak otukal, Vivien Leighova /Gone with the Wind/bola samozrejme skvela. Dialogy su prepracovane, a reziser Elia Kazan /Wild River 1960, East from Eden/ bol proste rezisersky megatalent. Prvu polhodinu dost trva, kym sa film rozbehne, ale potom uz nestraca ani tempo a ani napatie. Dialogy maximalne na urovni : 100 % ()
Víceméně průměrnou filmařskou stránku a menší utahanost zde naštěstí zachraňuje propracovaný a poutavý příběh. Sice je pravda, že krapet trpí přímočarostí, ale s přihlédnutím k době vzniku s tím rozhodně nemám problém. Ono se tomu totiž jinak nedá moc co vyčítat, zahrané mi to přišlo skvěle, graduje to poutavě, určitá míra psychologie postav tu taky naštěstí je a silné dojmy to ve mě taktéž zanechalo. Prostě to splnilo svůj účel a to bylo hlavní. Jen škoda, že to točil zrovna Elia Kazan, který mě ani napodruhé nepřesvědčil, že by byl tak úžasný jak se o něm říká. Pár geniálních záběrů se tu sice najde (rozbití zrcadla, žárovka...), ale většina z nich je prostě obyčejná, nevýrazná a bez samostatné síly. A ta stylizace New Orleans dává až moc najevo, že je to podle divadelní hry - přitom ve filmu bych čekal město, které bude skutečné, jelikož by to podpořilo uvěřitelnost příběhu. Tady fakt veškerá chvála patří Williamsovi a hercům (ačkoli Brandovi z nich především), Kazanovi až na posledním místě. Slabé 4* ()
Marlon Brando je opravdu perfektní, scénář... ehm, je tak notoricky známý, že snad už ani nepřekvapí... režie ale nic moc (ono se toho také nedalo asi moc dělat, ta divadelnost v tom porád je) a ani ostatní výkony oproti Brandovu sólu nic moc - Vivien Leigh přehrává až na půdu a především v jejích scénách se Stanleym je jasně vidět, kde je budoucnbost herectví a kde už minulost... i tak: tam, kde je nominace bych dal cenu a naopak ()
"Stella! Stella!" Herecký koncert cholerické postavy Marlona Branda a především afektované role Vivien Leigh, která sice do jisté míry přehrává /což je spíše dáno faktem, že tento film je přepisem divadelní hry/, ale přesto podává až mrazivý výkon ženy, s pochybnou minulostí, před kterou se nemůže schovat a která jí je stále nablízku připravená kdykoliv a nečekaně zaútočit. Strhující výkon, vybičovaný skvělým Eliou Kazanem, podtrhuje vynikající hudba Alexe Northa. Vynikající zážitek, kde nejpůsobivější scéna je sestup Stelly po schodech za násilně vystřízlivělým Stanleyem a přímá konfrontace Stanleyho a Blanche s hrdlem od láhve. ()
Nuda k posrání #75. Viz Osvícení. 50% ()
Pote, co jsem to dokouknul a zjistil, ze to tu ma hodnoceni 98% to se mnou skoro seklo. Od zacatku mi to prislo jako neskutecne nudna konverzacka, ktera me vubec nebavila. Kvanta titulku a pomerne prazdny obsah (kdyz to srovnam s IMHO genialni Who Is Afraid of Virginia Woolf). Pak jsem to musel vypnout a pokracoval jsem druhy den. Usinal jsem u toho, nudilo me to, prislo mi to fakt blby. Ke konci se to trochu zdvihlo a nakonec teda az na ten prumer, ale fakt nechapu, proc to tolik lidi tak strasne dostalo. Na Virginii to nemelo ani zdaleka. Sice vybornej Brando a vsechny herecke vykony super, ale proste me to fakt nebavilo. Asi jsem divnej... 3* a to tesne. Celou dobu to oscilovalo mezi 1 a 2*. ()
Tramvaj do stanice touha z roku 1951, v režii vynikající Elia Kazan. Takže když má režisér se sebejistotou a zručností po ruce výborné herce, a ještě lepší dialogy z knihy a divadelní hry spisovatele Tenesee Williamse, nemůže tak vzniknout nic jiného než výborné drama. K hereckému výkonu Vivien Liegh - herecký projev v padesátých letech byl značně odlišný od toho který známe ze současnosti. Tedy také tak trochu všechno, jen ne tak civilní. Vivien vždy byla přední slavnou divadelní herečkou, a na jejím projevu to je opravdu dost znát - "Tramvaj" je původně divadelní hra. Někdo by mohl říct, že přehrává, pokud srovnával její herecký výkon s výkonem opravdu civilně hrajícího Marlona Brando, jako nové krve v Hollywoodu, vedle ní možná může působit opravdu civilnějším dojmem, ale poloha, kterou Vivien jako Blanche prosadila odpovídá povaze životem zkoušené a současně poblázněné ženy. To také ocenila Americká filmová akademie, když jí za tuto roli udělila jejího už druhého Oscara... ()
9. Zlatý Glóbus za rok 1951 - cena (1) - *Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Kim Hunter + nominace (2) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka (drama) - Vivien Leigh ()