Hello, Dolly!

Dýchavičný muzikál bez tempa, který potvrzuje, že žánru v této podobě na konci šedesátých let odzvonilo. Po plátnech už se dávno proháněli Bezstarostní jezdci, Bonnie a Clyde se nechávali rozstřílet na cucky a romantiku na úrovni předznamenal Absolvent. Topit peníze ve dvouapůlhodinovém eskapistickém tyjátru se neukázalo jako dobrý nápad (na druhou stranu o rok starší Oliver! zahrál na temnější dickensovskou notu a vyšlo mu to). Klady představují Walter Matthau, jehož komediální talent založený na zamračených grimasách a znechuceném odsekávání vět výborně funguje, stejně tak i pingpongové slovní výměny v první půli. Jenže pak se tu vyskytuje zoufale gestikulující, v roli se topící Barbra Streissand, které nevěřím ani její zlaté šaty. Napadá mě kacířská myšlenka, že hrát její roli Jack Lemmon za vynechání zpěvu a křečovitých tanečních výstupů, mohla vzniknout nezapomenutelná komedie. So goodbye, Dolly! (Festival 70 mm filmů Krnov 2013) (15.04.2013)

Tohle jsem si musel doma prosazovat, protože kostymnímu muzikálů nebyl zbytek domácnosti nakloněný. Popravdě je to zdánlivě náročné, protože kostymnost nesedne každému, stejně jako afektovanost Streisandky a taky tomu nepomohl Gene Kelly, který prostě v některých věcech neměl soudnost.  Já k tomu tak kritický nejsem. V podstatě jsem si to užil. Ale zase bych si to užil víc, kdyby poslední třetina filmu tvořila většinu. A přestřelky Mathaua a Streisand by byly na vlastní a skvělý film.  Ptal jsem se rodičů, jaký mají k tomu to filmu vztah, protože maminka na to má vzdělání a ona kupodivu žádný. Z táty vypadlo, že jí tady potkal za komunistů, když tu točila Jetl, ale táta kecá, podle mne si o tom přečetl v novinách maximálně. Já ji znám akorát z Chůvy k pohledání. Co mne ale dostalo, že ona tu navštívila při natáčení českou verzi s Ladkou Kozderkovou a byla z toho nadšená. No aby ne, Kozderkova byla fantasticka a pěvecky dost možná i lepší než BS https://youtu.be/-bAgB7FeHPk?si=GDNUfJOZ5-sxgxO6  Děkuji za doporučení! 8/10 (19.11.2023)

Velkorysé taneční scény v režii člověka z nejpovolanějších, Genea Kellyho (Zpívání v dešti), vrcholí megalomanským muzikálovým číslem v luxusní restauraci, kde dostává prostor i Louis Armstrong. Skutečný, živý Louis Armstrong! Je to hlasitý, občas malinko neohrabaný film, který bez ustání jede na plné obrátky. Někdo křičí, někdo zpívá, někdo tančí a Walter Matthau i Barbra Streisand hrají o život. Občas vtipné, občas překvapivě chytré, občas sentimentální, ale každou scénou dávající vzpomenout na zlaté časy muzikálů. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Oskar (21.11.2008)

Resuscitace Broadwaye na filmovém plátně působí hezky a mile asi jako králíček v oblečku (což je bohužel i pozice Armstronga ve filmu). Taneční čísla nedělají žánru, který proslavili Ginger a Fred, přílišnou čest a nenabízejí ani distanci typu pocta, parafráze ap. Důvodem, proč muzikál vidět, tak zůstává hlavně osnova příběhu ve vztahu Bárbry a kouzelného Matthaua, kořeněná konverzačními oživeními. Hudba se bohužel převaluje v mezích glam-bigbandových aranžmá bez inovativních prvků. Důvod ke znovushlédnutí se ve srovnání s vrcholy žánru bude hledat těžko. (11.01.2014)

Môj vzťah k muzikálom je ambivalentný. Nepatrím k ich obdivovateľom, ale ich ani a priori neodmietam. Dva z nich (Vlasy a West Side Story) mám v prvej desiatke, ďalšie dva v Top 100. Bohužiaľ Hello, Dolly! sa mi nepáčil až do takej miery, že som ho nedopozeral. Z môjho hľadiska to bol muzikál postavený na tradične chatrnom deji, choreografii, ktorá ma neoslovuje, na hereckej dvojici, ktorú neznášam a jedinej zapamätateľnej piesni. Preto hodnotenie, ktorým sa odlišujem nielen od hodnotení mojich obľúbencov, ale aj od hodnotení väčšiny užívateľov. (21.07.2010)