Vážení přátelé, ano

„Člověk dospívá v životě třikrát a pokaždé při tom ztrácí iluze. Poprvé o svých rodičích, podruhé o sobě a potřetí o svých dětech..“ Bobovy monology jsou toho pýchou, hned za pícháním a pícháním do slabin socialistického zřízení, ve kterém musel mít prostý člověk alespoň nějakou drobnou ambici, aby nebyl down. Lasica vynikající. Jeho tatíček v podivném bezčasí vypadal ztraceně, ale zároveň plně zorientovaný (viz. pasáž s učitelkou ruštiny).. (22.07.2021)

Ač rozhodně nevykonávám tak vysokou funkci jako hlavní představitel, jsem se jako čerstvě "povýšený" ve filmu docela našel. Řešení banálních situací v práci, okolo zvláštní postavičky a nadřízení co si pletou pojmy-dojmy a jsou občas úplně mimo vaše chápaní a realitu. Inteligentní humor na úrovni s prvky satiry a příběh o ztrátě ideálů, skvělá kombinace. (15.01.2020)

Váhám mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Lasica je bezesporu perfektní (nejlepší scény jsou ty, kde hraje se Satinským) - opilý, zpívající, souložící, vtipkující, zpívající. Lasica cynický, vševědoucí, nevědoucí, vlaštovky vysílající a vulgárně mluvící. Ano, film je stojí na Milanu Lasicovi a jeho herectví. Jenže ony i vedlejší role jsou obsazeny líp než nadprůměrně. Dějově film pokulhává, ale má spoustu světlých okamžiků, kdy o své době vypovídá možná i víc, než by chtěl. Snaha všechno změnit se dnes už zdá směšná. A to je tragický. Tenhle film je tragikomický, a nejspíš i proto je nadčasový a (soudě podle místního hodnocení) dobře přijímaný. (07.10.2012)

Vynikající M. Lasica ve skvělé československé satirické komedii o pracovnících v továrně na sanitární keramiku. Film popisuje předlistopadovou atmosféru z pohledu Ing. Bohumila Fischera povýšeného na náměstka ředitele. Ředitel podniku, znamenitý F. Řehák, postavil svou komiku na opakování naučených okřídlených frází, jež byly za totality běžné. Ve snímku vystupuje mnoho vedlejších postav, bohužel však některé z nich jsou nedotažené, pouze načrtnuté a hlavně nezábavné a postrádám u nich větší smysl (soused Z. Řehoř, bratr P. Zedníček, otec R. Hrušínský, milenec/tanečník V. Mareš). Za to mnoho postav se mi jeví mnohem výraznějšími a zábavnějšími (ministr J. Kodet, přítel J. Satinský, kolega J. Hrušínský, ruštinářka G. Wilhelmová). Po Dobří holubi se vracejí další výborný film od D. Kleina z období konce 80. let. (29.10.2012)

Paměť mě opět přelstila na celé čáře. Pamatoval jsem si velmi aktuální a angažovaný film a ona je to přitom ptákovina plná absurdních hříček, špatného herectví a zcela nepravděpodobných, podivně stylizovaných dialogů. Perestrojkovou dobu to sice perfektně charakterizuje, ale po dvaceti letech se to zdá být tak neuvěřitelně vyčpělé, až je člověku blivno... Vtipné to vážně není, a uvěřitelné taky ne. Navíc se to celé neskutečně táhne... Zvláštní filmový dokument o podivné době. Pro ty, kteří nezažili, asi věru nepochopitelný snímek... Celkový dojem: 65% (08.09.2008)