Kdo seje vítr

Chcel by som byť zhovievavý, najmä kvôli roku výroby, no ten zahodený potenciál konfrontácie myšlienok evolúcie a myšlienok kreacionizmu mi nedá inak. Veľmi veľa otázok si žiadalo byť položených, veľmi veľa názorov si žiadalo byť uvedených, no namiesto toho z toho bola len hra emócií. Štýl je príznačný svojej dobe, svojím spôsobom sa vtedy podľa mňa viac dbalo na obsah a mám pocit, že dnes je to skôr o efektoch, kamere, proste atmosfére a obale. Najmä staršie filmy o súdnych sporoch majú svoje čaro. J.F.K., či 12 rozhnevaných mužov, či iné diela sú vrcholnými dielami svojej doby, dielami kde konfrontácia za niečo ozaj stála, preto ma mrzí, že toto dielo bolo skôr než faktické, zamerané na ľudskú hlúposť, predsudky, fanatizmus a podobne. (21.02.2014)

Tenhle typ filmů mě moc nebere. Ať už to byl třeba Norimberský proces (tam taky hrál hlavní roli Spencer Tracy a režíroval to Stanley Kramer) nebo Jako zabít ptáčka, dost jsem se rozcházel v hodnocení s ostatníma. Tady mě ale lákalo téma. Jelikož jsem ateista a o pánbíčkářích si myslim svoje, tak jsem si chtěl vychutnat vítězství Darwina nad biblí. Toho jsem se sice dočkal, ale jenom kvůli tomu, že to dobře dopadlo (pro pánbíčkáře to teda moc dobře nedopadlo :-), nedám automaticky 5 hvězdiček... (12.02.2010)

NA TENHLE FILM BY SE MĚLI PODÍVAT ÚPLNĚ VŠICHNI. Naprosto v pozitivním slovasmyslu zdrcující protikřesťanský/proevoluční soudní drama. Ukazuje čirou hrůzu extremistickýho náboženství, který šíří strach a nenávist. Otázky zní: Je onen strach z pekla, který křesťanství šíří mezi svoje věřící, opravdu žádoucí? Je žádoucí ona nenávist vůči nevěřícím, kterou křesťanství svým následovníkům vštěpuje? Opravdu je potřeba lidi strašit tím naprosto nejhorším představitelným trestem, aby se chovali morálně správně? A je opravdu křesťanská morálka tou jedinou správnou morálkou? A je ono utěšování věřících sliby, že pokud budou poslušně následovat náboženský doktríny, tak půjdou do nebe, žádoucí? Činí je to opravdu lepšími lidmi? Nebo je to činí pouze vyděšenejma a proto i poslušnejma ovečkama? A i kdyby je to lepšíma lidma činilo, není špatně to, že k tomuto žádoucímu chování dospěli na základě strachu ze s nejvyšší pravděpodobností lživý manipulace? Ve filmu je krásně (hnusně) vidět kterak náboženský fanatici odmítaj naslouchat svejm antagonistům, kterak odmítaj kriticky uvažovat, racionálně argumentovat a především bejt upřímný a nelhat; namísto toho se snaží nevěřící zesměšňovat a vyhrožovat jim peklem za to, že si vůbec dovolili se jim postavit. Scéna ve který kněz posílá do pekla svojí vlastní dceru je dokonalou ukázkou nezměrnosti zla, který náboženství může vyvolat, a to i v dobrejch lidech. Náboženství zde stojí v kontrastu s pokrokem, v kontrastu s pravdou, v kontrastu s vědou, v kontrastu s rozumem, v kontrastu s dobrem. I do not think about things that I do not think about - Do you ever think about things that you do think about? (24.09.2020)

Tento film jsem si vždy nesmírně přál spatřit a konečně jsem se dočkal. Nadčasové téma filmu o svobodě myšlení je podáno brilantně ve formě soudního dramatu podle skutečné události "Opičího procesu" z roku 1925. Spencer Tracey v roli racionálního právníka Henryho Drummonda hájí středoškolského učitele J. T. Scopese (tedy to bylo skutečné jméno Bertrama Catese), který studenty učí o Darwinově evoluční teorii. Jeho famózní výkon podtrhuje vynikající a skutečně inteligentní scénář se skvělými dialogy (ostatně film je adaptací divadelní hry), kdy slovo nepadne zbytečně. Zvláště tím vyniká ve srovnání s mnoha současnými "díly" plnými plytkých frází a trivialit pronášených jako velké pravdy. O tom, že téma zdaleka není minulostí, svědčí neustálá snaha kreacionistů buď výuku evoluce zakázat nebo učit též kreacionismus (či dnes, po soudním zákazu, tzv. Intelligent Design, ID - dveřmi je vyhodí, oknem se vrátí). Tvůrci navíc věděli, že svoboda myslet neznamená pohrdat vším a každou hloupost povznášet na pravdu, tedy varování před postmoderním marasmem, jehož jsme dnes svědky (poslední scéna se Tracym a Kellym). Jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl, a nesmírně aktuální i dnes, hlavou státu za mořem je totiž muž přesvědčený o tom, že koná vůli boží stejně jako o tom byl přesvědčen žalobce Brady. Update: Dnes je 20.10.2015, 90 let od skutečného opičího procesu a já mám pocit, že se doba nepohnula. V Americe jsou na veřejných místech stále stejní fundamentalisté, kteří mají moc, ne však rozum, abych parafrázoval jednu z vět Spencera Tracyho. A do Evropy se valí bandy nevzdělaných ignorantů, pro které existuje jen jediný zdroj poznání a tím je Alláh (aniž by o jeho slovu měli větší povědomí). Rozum čelí velké zkoušce a nejsem si jistý, jestli zvítězí. Blbost je velmi těžké porazit za situace, kdy jí přiznáváme stejné postavení a úlohu jako rozumu. Update: S ohledem na dnešní opakování v televizi jsem si pročetl pár zdejších nenávistných komentářů od potrefených hus, kterým vadí, že věřící líčí převážně jako "naprosto tupé, nenávistivé blby." Na což zbývá jen dodat: Jestli vás tohle trápí, tak jste se o sobě konečně něco dozvěděli. (22.04.2006)

Podle komentářů jsem čekal, že se bude jednat o "dialogově" minimálně stejně vypiplaný skvost jako v "Hádej, kdo přijde na večeři". Bohužel jsem se mýlil. Ne, že by film nebyl dostatečně dobrý. je to určitě skvost a jeden z kultovních amerických filmů. Ale něčím trošku jiným, než se nabízí. Ale to posuďte sami. Každopádně Spencer Tracy byl opravdu neuvěřitelný herec a asi si s ním seženu co nejvíc filmů to jde. (19.11.2011)