Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poctivý a trochu naivní ředitel estrádní agentury Jožin Petránek zasedá v kvalifikační komisi, která posuzuje baviče a artisty všeho druhu. Muž tvrdě odmítá jakoukoliv protekci. Jenže v práci i doma ho kvůli tomu čekají jen samé potíže. Odmítnutí "umělci" protestují, Jožinova manželka Anna by zase ráda do showbyznysu prosadila dceru své kamarádky. Ke všemu začne Jožina svádět jeho nová sekretářka Zuzana. Petránek nakonec podlehne francouzské šansoniérce Madelaine. Jenže Zuzana zavolá paní Petránkové a ta vyžene manžela od stolu i od lože. Jožin posléze přijde o funkci ředitele a stane se řadovým estrádním náborářem. Teď pro něj teprve začíná ten pravý estrádní humbuk... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (78)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Uvádět u snímku v první řadě, že se jedná o komedii, mi nepřijde právě nejlepší, protože v první řadě je tenhle Krajčíkův film psychologickým dramatem. Julius Satinský je v roli muže, který je stíhaný osudem, tedy hlavně lidmi, naprosto skvělí, a mnozí další herci (hlavně Zedníček) ukazují, že rozhodně máme někoho, kdo dokáže zahrát zajímavé role v dramatu. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Jak je vidět v posledním Krejčíkově celovečerním filmu, problém "komerčního zboží" v divadlu, filmu a televizi propukl ve velkém již dávno před vznikem komerčních televizí. Krejčík ve filmu zachytil v autentických reáliích své doby takový obchod s laciným humorem již za socialismu, kdy titulní hrdina se začne ocitávat v hraničních situacích kolem obchodu s humorem. Neostává jenom u klasického vyprávění děje, míchá v tíživých momentech i poměrně hrůzostrašné snové flashbacky (připomínající od Krejčíka o tři roky starší Povídku malostranskou). Ale přes to všechno jaksi v té poměrně dlouhé stopáži film místy hodně ztrácel na šťávě. Estrádní čísla "Humoru na cestách" na čele s moderujícím i zpívajícím Kundrtem /Ivan Vyskočil-starší/ působí přesně tak, jak dle obsahu filmu mají – příšerně. Bohužel jich bylo v celém filmu tolik, že pravděpodobně právě ony srazily i celkový dojem z filmu, na který se ale rozhodně stálo za to podívat. Naopak prvních 20 minut (jako příprava na vhození do kulturního a morálního "temna" v 80. letech) v podobě konkursu nejrůznějších talentů a s porotcem Leošem Suchařípou byl docela super nářez! Miloš Forman natočil v Konkursu (1963) filmovou předzvěst o soutěži ve stylu Superstar, Jiří Krejíček zde načrtl přehlídku ucházejících se "talentů" ve stylu budoucího Česko Slovensko má talent (probíhající s odlišným názvem v různých krajinách světa). Možná škoda, že tuhle část námětu nevyužil na celý film. Z konkrétních estrádních čísel více zaujala snad jen "Kamélie" Dana Vlková jako šansoniérka Madelaine. 65% ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Smutně surové. Divíšková jako ultra čarodejnice, i když musím přiznat, že si za to Jožin mohl sám. Hodně jsme se u sledování napřemýšlel, protože jsem v televizi propásl začátek a viděl to až od okamžiku, kdy Petránek byl šikanován. Takže mi vrtalo hlavou, když jsem si film pustil od začátku, jak se mohl z výsostné pozice takhle propadnout. Film krásně reflektuje situace, které velmi dobře znají všichni pracovníci MKS a podobných organizací vytvářející socialistickou kulturu. Satinský skvělý a Ivetta Kornová moc pěkná. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Kandrtův Humor na cestách byl opravdu děsná blbost. Krejčíkův film ovšem překvapil. Socialistická společnost nezdravých vztahů, rodinných problémů, úplatků, známostí, šedé ekonomiky, protekce, to se soudruhům opravdu nemohlo líbit. Hlavní hrdina byl semletý tak nevinně, ale vědomě. Jako připomínka dob nedávných zajímavý film. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Tento poslední Krejčíkův film pro kina je z roku 1984 a je neuvěřitelné, jak je pořád aktuální. Změnily se sice některé společenské reálie (agentura v normalizačním ČSSR), a z filmu jsou nepřehlédnutelně cítit 80. léta minulého století, přesto ústřední motivy rezonují i dnes - korupce, klientelismus, vydírání. Ty stupidní estrády jsou vlastně jen vedlejším motivem, jsou jen prostředkem k odhalení zrůdnosti jednání bezskrupulozních lidí typu Kandrta (Vyskočil), Pospíšila (Zedníček) či Binka (Řehák). Ve filmu je několikrát zmíněno, že lidem-divákům se ty blbosti vlastně vůbec nelíbí, že na to nechtějí chodit a odcházejí ze sálů. To je optimistický pohled, že s lidma to nemusí být zase až tak špatné; pouze jsou - a jsme opět u těch hlavních motivů - těmito estrádami sami korumpováni (u těch prostších, aby zapomněli, v jakém marasmu žijí) a vydíráni (u těch vnímavějších, aby kupovali to co je, protože nic lepšího nedostanou, protože by to nevydělávalo dost peněz). No není to jako dnes? Rozdíl je snad jen v tom, že kapitalističtí estrádní "kulturtrégři" se navíc naučili používat stupidní pokrytecký argument "divák si to žádá"... Proto z názvu filmu je nejdůležitější to slovo "prodavač". Pokud bychom chtěli film, kde hlavním motivem bude ten estrádní "humor", pak vzpomeňme na Felliniho Ginger a Fred. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (8)

  • Film bol natáčaný v Mikulove a obci Brtnice. (dyfur)
  • Písnička, která hraje v 60. minutě, je „Můj Koníček“ od Pražského výběru. (Duoscop)
  • Jakožto parodie pokleslé socialistické zábavy, kde šmíra panující v showbyznysu byla zároveň satirickým obrazem všeobecných společenských poměrů, se v době vzniku film dostal jen do omezené distribuce. Jeho televizní vysílání bylo v roce 1985 "pozastaveno" a snímek se na obrazovce objevil až v říjnu 1990. (Whikki)

Reklama

Reklama