Nebe a peklo

Podivný film, mně je vcelku ukradený, že je to podle Eda McBaina a že to je kriminálka, samotný fakt, že jde o žánrovej film pro mě nic neznamená, vždy mě zajímá, co film nabídne nad rámec žánru, zda má nějaký hlubší, obecnější poselství nebo alespoň konotace k něčemu, co pro mě něco znamená...takže zatímco pár lidem se nezamlouval konec, mě se právě posledních zhruba 10-15 minut líbilo a vůbec nejsilněji na mě zapůsobil závěrečný rozhovor mezi únoscem a Gondem, který mi připomněl můj oblíbený Zločin a trest. Zatímco celý film byl jen o tom, jak dopadnout únosce, konec alespoň trochu odhalil jeho motivaci a tudíž přiblížil i zajímavejší věci - psychologický profil zločince, než jen samotné detektivní pátrání. Únosce svůj čin odůvodnil podobně - trochu - jako Raskolnikov - škoda jen, že to nebylo zaměřený více právě na tu psychologii - těch posledních pár minut byla jen slabá "náplata" za ty dvě hodiny detektivní story. Takže mírné zklamání, postava toho únosce se v příběhu měla objevit dřív a měla být zkoumána zároveň s tou detektivní linií, chyběla tam právě druhá strana příběhu, takhle to byla jen detektivka, což je prostě proto, aby to zanechalo hlubší stopu dost málo. (11.12.2011)

Absolutní cinema! Akira Kurosawa po svých samurajských opusech otočil o 180 stupňů a zrealizoval vynikající adaptaci McBainova detektivního románu "Těžký prachy" o únosu syna manažera obuvnické společnosti. Nebe a peklo je v lecčem zcela odlišné od Kurosawovy předchozí i následující tvorby. Formálně vybroušená procedurální podívaná vyniká nejen extrémně chytrou režií s citem pro kompozici, střihovou skladbou, jež v souladu s vývojovými vzorci zápletky přechází od rozsáhlejších celků do sevřenějších (geniální vlaková sekvence), rozvrstvením postav (Mifuneho vydíraný manažer/otec x tým detektivů x pachatel), ale předně nesmírně komplexním účinkem. Kurosawa inteligentně střídá a vrství napětí (thriller) s otázkami (klasické detektivní schéma), včetně využití žánrových skoků uvnitř dramatické struktury; 1) obchodní drama - 2) únos, podmínky, předání - 3) pátrání - 4) dopadení 5) epilog. Nebe a peklo je podle mého názoru vrcholem umělecké geniality Akiry Kurosawy, Tošira Mifuneho a dalších, a to je, vzhledem k dílům jako Sedm samurajů či Krvavý trůn, sakra odvážné tvrzení. (28.12.2023)

Jako detektivni cernobily Noir to funguje vyborne, je to ale predevsim zasluhou kvalitniho scenare zalozeneho na povidce Eda McBaina. Kurosawa na tom az tak fatalni podil nema, obcas se sice blyskne, ale naopak mi spis prijde, ze je to misty prilis chaoticke, vizualne pretmavene a hlavne posledni tretina je uz jen takovy kapku nudny dojezd. Na to, ze je Akira Kurosawa v reziserskem nebi povazovan temer za boha a tohle je jeho na csfd nejlepe hodnoceny film, tak zas takove terno to rozhodne neni. 4* to ma ode me s tezce odrenyma usima! 7/10 (16.04.2010)

Velmi dobrá kriminálka na motivy knihy Eda McBaina a zároveň zřejmě nejlepší Kurosawův snímek neodehrávající se v dobách feudálního Japonska. Největší lahůdkou tohoto filmu není ani tak napínavý děj jako spíše skvostní herci a takřka dokonalá struktura vyprávění. Úvodních dvaapadesát minut se odehraje v jediné místnosti a o pár hercích. Jenže zdánlivě komorní příběh o muži v neřešitelné situaci plynule přejde v exteriérovou detektivku, kde opustíme původní dějovou linku a dopodrobna sledujeme vyšetřování případu na všech frontách, jen abychom se v závěru opět navrátili k dopadu na osud jednoho člověka. V roli zámožného obchodníka tradičně exceluje charismatický Mifune a ostatní na tom nejsou o moc hůře; což se naplno projeví v prostřední pasáži, ve které se Mifune takřka vůbec nevyskytuje. První dvě hodiny Nebe a Pekla jsou jednoznačně za plné hodnocení. Bohužel tvůrci nevěděli kdy přestat a tak je závěrečných dvacet minut ve filmu dosti přebytečných až zbytečných. Přesto navzdory tomuto faktu jde o jednu z nejlepších japonských kriminálek. (07.02.2007)

Nie je veľa filmov, na ktorých reprízu som čakal vyše 50 rokov. Nie je veľa užívateľov, ktorí tomuto Kurosawovmu filmu dali plný počet hviezdičiek, ako ja. Ani veľa tých, ktorí boli filmom pred 50 rokmi takí nadšení. Japonskú trojku (Kurosawa, Mifune, Sató) v tomto prípade dopĺňa môj obľúbenec Ed Mc Bain alias Evan Hunter. Samozrejme, že môj dnešný pohľad na tento film je už omnoho kritickejší, ale nepokladám za potrebné znižovať hodnotenie. Všetky drobné nedostatky považujem za vysvetliteľné dobou, ktorá uplynula od nakrútenia i odlišnosťou japonského vnímania a prežívania. (25.08.2017)