Black Clover

Po poslední episodě tohle možná (nemyslím si) ještě přepíšu, ale 46 dílů a pořád tak nějak o tom samém? Myslím, že jsem viděl dost na to, abych mohl s klidem říct, že Black Clover je podprůměrný zástupce žánru shounen, který má všechny největší klišé, odpornosti a zvěrstva, která nám jiná velká díla tohoto žánru ukázala. Zkrátka vezměte to co vás štvalo v Narutovi, Bleachi, One piece, Fairy Tail a mnohých dalších a dejte to dohromady do jednoho seriálu. Takže tu máme neskutečně otravného, ukřičeného a předimenzovaně odhodlaného hlavního hrdinu, proti kterému je Ichigo milý chlapec, Naruto kliďas a Luffy úžasný sympaťák. Aby všechno bylo ještě více podtržené, tak má Asta hlas příjemný asi jako mimozemšťan Alzák v kombinaci s hejnem vran. Co se episod týká, tak každá začíná tak 3 minutovou rekapitulací, která zbytečně ubírá čas ději a zase jednou až příliš často dostáváme ve vypjatých okamžicích dosti nepatřičné a atmosféru ničící flashbacky, které sice nemají třeba délku celých episod, ale stejně ruší. Souboje jsou jak vystřižené z Bleache, kdy musí hrdina dostat minimálně 3x přes držku, aby opět vstal ("Mada mada...") v nejpříhodnější okamžik, náhodou našel další nové schopnosti a pak konečně vyhrál. K dokonalosti tomu už chybí jen Dragon Ballovské levlení až na ultra- super- duper-božskou úroveň a ještě dál, ale i tohle může přijít... Vedlejší postavy jsou povětšinou jen hromada klišé šablon, které jsou tu proto, aby vyplňovaly čas v mezidobí, než se náš hrdina znovu zvedne v souboji, občas nějak (opakovaně tím samým) rádoby pobavily a sloužily jako motivace, protože "síla přátelství" přeci musí zvítězit. Jejich vývoj je stejný jak u hlavního hrdiny, dostávají po hubě, aby pak našli novou sílu a znovu dostali po hubě, nebo se nechali zachránit od někoho dalšího (většinou našeho "Mada mada..." Asty). No a příběh? "Já chci být Wizard King!" - to už tu bylo (Pirate King, Hokage)... K tomu magické guildy jako když zkřížíte ty z Fairy Tail s oddíly z Bleache. Když si to shrnu a zopakuji, tak je Black Clover jen neoriginálním a podprůměrným shounenem u kterého mě drží asi jenom to, že mám tenhle žánr rád (protože akce, souboje...) + že to má pro mě poměrně sympatické a zajímavé fantasy prostředí (které mě chytlo už jen tou obrovskou lebkou démona na začátku...) + že tam je alespoň jedna cool postava (Yami). Zatím 4/10 EDIT 9.4.2020: Celý epochální příběh s Elfy byl sice docela zajímavý, ukázalo se, že minimálně na soubojích se dost zapracovalo, ale také je mi jasné, že tohle bude ještě hodně dlouhé a po pravdě už mě bohužel skoro vůbec nezajímá co bude dál. Yami je super postava a oblíbil jsem si i třeba Zoru, ale nějak mi to k dalšímu pokračování nestačí. Chtěl jsem skončit už několikrát a tentokrát to již opravdu udělám (nebo to možná bude minimálně delší pauza). Tedy Drop po 129. díle a za ty elfy přihodím jeden bodík a Black Clover tak ode mě alespoň získává označení "průměrný shounen". 5/10 (21.08.2018)

Asta: AAAAAAAAaaaaaaaaaaaAAAAAAAAAaaaaaaaaAAAAAAAAAAAaaaaaaaaaaaaaaaa. (Jen za JEDNU episodu....) Teď si představte, že se tohle opakuje v každé episodě..... A nelepší se to. Dovedete vydržet 112 episod tohoto druhu? Pokud jste na ten odkaz AAAAA....... nekoukli, koukněte. Tady jde o zdravý rozum... Závěrem: se sluší říct, že jsem nepřekousnul víc jak 6 episod kvůli uřvanému hlavnímu hrdinovi. Teď jsme na stodvanáctce. Kdo ví, třeba se to zlepšilo, třeba ne. One Piece se taky rozjížděl pomalu. Ale nemám na to to zkusit... Občas však sleduji shrnutí posledních X episod jednoho youtubera a musím říct... Nope.... NOPE 20 % (01.02.2020)

3,5/5 ok, nejlepší počin to zrovna není. hlavní postava je uječená pípša (teda bohudík postupem času nabere rozum a decibely trochu zmírní), nekonečné one-linery v podobě kde mám svůj dezert, tohle je moje sestra a všichni ji uctívejte, nebo pyšná princezna z královského rodu vytvářejí přehnaně jednodimenzionální charaktery (což se ani po jejich solo dějových linkách o moc nezlepší) a jsou suché dřív než se dá o nějakém zvlhnutí mluvit. hlavní dějové linky jsou supr, elfové mě bavili a poslední akt v pikovém království dokonce přebil moje očekávání (viz asta jako nařachanej trpaslík), ale cesta kterou k nim pierrot zvolil byla, jak je pro něj již zvykem, ne vždy slavná - děj je místy zbytečně utahaný, backgroundy charakterů jsou nezajímavé a anime canon jsem musel skipnout celý (takovou sebenenávist k sobě ještě nechovám). ale i přes všechny chybky a četné kýče jsem si svých 70 hodin v jetelovém království, s jeho magií, grimoáry a démony, užil, ukojilo také mou šounenskou žízeň, a budu se těšit na film (27.11.2022)

Ano, Asta je uřvaný šťastný bastard. Yuno je Sasuke Black cloveru. Astu i přes jeho věcné řvaní nakonec člověk nemohl mít nerad. Yuno mi k srdci nikdy nepřirostl, Noelle mě akorát do konce přestala srát. Naproti tomu jsem si zamilovala několik vedlejších postav. Je to shounen jako každý jiný podle mě. Z mého pohledu lepší Fairy tail, do toho jsem se prostě nějak nemohla dostat. Mě to bavilo. Není to žádný extra skvost, ale není to ani žádný propadák. Bah-ha! (18.04.2022)

Black Clover je definitivně jeden z těch lepších typical shounenů, které člověk může najít. 170 epizod (a plánované pokračování) prakticky zamezuje tomu, že by to člověk dal za den. I tak jsem v tom anime ale našel hodně aspektů, které dělají rozdíl mezi tímhle a typickými shouneny. Začátek je pravda pomalý a diskutabilní. Zvlášť Asta na začátku je vážně k nevydržení a člověk to chce chvílemi i dropnout, což je škoda, protože to určitě šlo uchopit i lépe. Pokud chci slabou nebo neoblíbenou postavu v příběhu, dá se to udělat i tak, aniž by ji člověk ze začátku nenáviděl. To se ale pochopitelně postupně mění a anime se mění v typický shounen o přátelství, magii, "klanech", atp... V dost aspektech mi to ve finále připomínalo Naruta, jen s tím rozdílem, že tu nejsou otravné fillery a vyjít to o 10-15 let dříve, určitě si to získá stejnou, ne-li větší popularitu a oblíbenost. Takhle to pochopitelně musí čelit porovnávání, které mnohdy není lehké. Na druhou stranu, tyhle shouneny mají většinou stejný typický cíl: posadit diváka do nějakého příběhu, vybudovat vazby mezi postavami a ukázat, že síla vůle a lidí kolem dokáže zázraky. Následně to zakončit epickým soubojem s kvalitní hudbou, který může skončit všelijak. Black Clover se v tomhle ovšem nebojí jít trochu dál a dává prostor hlavním postavám pro chyby - nejsou perfektní, vše jim hned nevyjde jen protože chtějí a často mohou selhat. Rovněž zde není focus jen na hlavní postavu, která zázračně vše má zvládnout sama. Spíše to je opačně - nějaká týmová spolupráce tu je hodně prosazovaná a žádaná. Největší peak zažívá anime v asi posledních 30 nebo 40 dílech, kdy se příběh dramaticky mění do takové temnější atmosféry a uzavírá hlavním postavám možnosti a prakticky je tlačí do slepé uličky. Oněch 170 dílů končí docela brutálním cliffhangerem a pokračování bude zajímavé. Black Clover čelí tak ve finále největší nevýhodě a to je datum vydání. Vyjít dříve a předběhnout ostatní typické shouneny, bylo by tohle pravděpodobně na vrcholu žebříčků. Já jsem ale naopak rád, že se objevil delší shounen, který, alespoň v mých očích, napravuje hromadu chyb právě třeba z Naruta a snaží se nenasekat další. Takže ve výsledku to anime je hodně o tom, jestli diváka zaujme příběh nebo ne. Protože postavy jsou vysekané vážně parádně a jediné větší mínus, které bych na tom mohl najít, byl ten začátek. (04.04.2024)