• Marthos
    ****

    V roce 1930 explodovala v pražských biografech bomba v podobě filmu C. a k. polní maršálek, natočeného podle jedné z nejúspěšnějších divadelních her E. A. Longena. Lamačův snímek byl v premiérových kinech promítán celkem dvaadvacet týdnů a překonal tak všechny rekordy návštěvnosti nejúspěšnějších zahraničních filmů. Zaznamenal kromě mohutného uměleckého úspěchu také úspěch komerční. Dokázal totiž, že výroba českého zvukového filmu může přinést i nemalý zisk. Film překypuje slovním vtipem, situační komikou, hýří originálními režijními nápady. Do doby vzniku tohoto veleúspěšného snímku natočil představitel titulní role, již tehdy populární Vlasta Burian, čtyři němé nevýrazné tituly. Teprve na postavě setníka Procházky předvedl Král komiků celou škálu svého hereckého umění. Od čistě kabaretní komiky až po ukázky mimické pantomimy. Burian se stal doslova přes noc mezinárodní hvězdou. Díky jeho skvělé liberecké němčině mohl režisér Lamač natočit současně i německou verzi pod názvem Der falsche Feldmarschall, která v německy mluvících oblastech Evropy sklízela zasloužené úspěchy, podpořené partnerstvím populárního německého komika Alexandera Rody-Rody. A i když většina herců (s výjimkou Čeňka Šlégla a Theodora Pištěka) svůj přechod z němého filmu do zvukového viditelně nezvládla, celek tak jako tak stojí a padá s Burianovým fenomenálním výkonem. MARŠÁLEK triumfálně otevřel druhou etapu domácí kinematografie a pro všechny zúčastněné znamenal rozhodný okamžik na rozcestí kariér i životů. --- "Haló, feldruf klášterní tajemství . . . Musím oznámit, že nám chcípnul kanár, poněvadž měl nohu udělanou ze sirky, ergo protézu, vlítnul nám na kamna, škrtnul si vo plát a uhořel . Poklona uctivá, poroučím se. Jdu bumbat."(5.10.2008)

  • Zloděj kol
    *****

    Jsem si vědom, že mezi Burianovými veselohrami existuje jakási obecná kvalitativní stupnice poměřovaná tím, jak úspěšně odolaly jednotlivé tituly zubu času. Zároveň se však domnívám, že fenomén Burian funguje na principech vymykajících se běžným hodnotícím kritériím. Pokud je možné zahrnout Burianův film superlativy, je to většinou zásluhou vyzkoušené předlohy, případně vhodného filmového námětu, a přiměřeného režijního vedení. V případě, že nejsou splněny tyto podmínky, a film je mizerný, nic to nemění na tom, že Burian je takřka bez viny. Typickým příkladem Buriana "ve formě" je pro mne právě C. a k. polní maršálek. A to hned z několika důvodů. Předně je Maršálek první stoprocentní zvukovou veselohrou a také prvním filmem, který udělal z Buriana filmovou hvězdu. Pominu mimořádný divácký úspěch, který vyvolal famózní nástup mluvícího Buriana na stříbrné plátno, podstatné je, že Vlasta Burian, v té době již osobnost českého divadla, představil, co od něj mohou čeští režiséři a diváci do budoucna čekat. Slovní ekvilibratistiku využívající zkomolenin, dokonalé mimické i hlasové schopnosti, narážkový humor, a také to, že nejlépe se cítí v adaptacích her vlastního divadla. Jinými slovy nabízel svůj standard, který mohl být využíván jak v dobově nadprůměrných komediích, tak v lidových veselohrách. - "Feldtrunk, klášterní tajemství... Poslušně hlásím, že jsme měli k obědu šunknflekle, takže asi budeme mít plný břicho čtverečků. Paní obrstová si objednala jelito, a to bude jako štucel... Taky musím nahlásit, že nám chcípnul kanár. On měl místo jedný nohy sirku, ergo protézu, chudák přiletěl nad kamna, škrtnul o plát a uhořel..." To, že film je natočen z dnešního pohledu jednoduchými prostředky, je způsobeno po technické stránce možnostmi doby a financemi, které se vydávaly na spotřební žánr, jakým veselohra bezpochyby byla, a také neochotou riskovat přesun z komorního prostředí, takže Maršálek může místy působit opravdu příliš divadelně (komorní prostředí zůstávalo zachováno i v jiných Burianových filmech, ale především zásluhou Martina Friče se s ním začalo pracovat více filmově). To, že herci a herečky až na vzácné výjimky (Pištěk, Šlégl) selhávají, je vzhledem k přechodu ke zvuku pochopitelné, ale příliš to nevadí, protože Burianův sólový výstup přihrávače nepotřebuje. V neburianovských scénách je nepochybně vidět tradici české němé veselohry a nadbíhání diváckému vkusu (nezbytné milenecké duo, za každou cenu komická postava sluhy Sepla, rázná manželka a bojácný manžel, jednoduchý slovní humor - "Místo Medák řeknu Bábrle...eeEbrle"). Oproti pozdější praxi, kdy se v ději znenádání objeví hudba a hrdina začne zpívat, je zde ještě prostor pro píseň připraven, např. když chce pravý maršálek zazpívat píseň, pro kterou byl Procházka poslán do penze, zrovna přichází polní kapela, kterou si Procházka již předtím objednal, aby ho touto písní vzbudila. U mě tento film vyhrává mimo jiné i dokonalým vystižením rakouské armády, na jedné straně zesměšňujícím, ale přitom v podstatě vycházejícím z pohledu rakouského důstojníka (nutno říct, že Burian hraje za sebe i za uniformu). "Škyt. To si asi na mě vzpomněl pan Kriegsminister ve Vídni. - V celý armádě byli dva vynikající vojáci, to byl Evžen Savojský, ten umřel...mě penzionýrovali... a teď tam nemají nikoho!" To, že se Maršálek stal první zvukovou veselohrou a že jím Karel Lamač "objevil" Vlastu Buriana, lze považovat za štědrý dar dějin. A fenomén Burian pak způsobuje, že tuto veselohru lze sledovat neustále, aniž bychom si připouštěli takové detaily, jako že uniforma, která Burianovi tak perfektně sekne, by na svém původním nositeli - pravém maršálkovi, představovaném Josefem Hořánkem, mírně visela.(17.2.2005)

  • bassator
    **

    Jedna ze základních (jen bohužel z těch méně povedených) burianovek... - Viděno 2x cca - 30%(30.12.2011)

  • Hellboy
    ***

    Film využívá již "klasické" zápletky z Gogolova Revizora. Vlasta Burian představuje penzionovaného vojáka, který přijede navštívit svého synovce a je tam mylně pokládán za polního maršálka provádějícího vizitu. Jedná se o jeden z prvních československých zvukových filmů, zvuk včetně hudby byl natáčen kontaktně. Zároveň vznikaly dvě další jazykové verze - francouzská a německá. Z filmu mám dojem hrozného amatérismu, je vidět, že se zvukovým natáčením neměl štáb žádné zkušenosti. Film je zásadní dílo naší filmové historie, ale jinak se mi nelíbil, Vlasta Burian mi svým projevem nikdy moc nesedl.(20.6.2010)

  • Galadriel
    ***

    Jedna z těch Burianových komedií, která je sice fajn, ale byly lepší.(5.8.2005)

  • - Souběžně s českou verzí filmu byla vyhotověna také německá verze pod názvem K. und K. Feldmarschall. V praxi to vypadalo tak, že na každé scéně se točilo s českými herci, které po chvíli zastoupili němečtí. Před kamerou zůstával jen Vlasta Burian. (SeanBean)

  • - Film bol po premiére v kinách premietaný celkovo 22 týždňov a videlo ho cez 400 tisíc divákov, ktorí na vstupnom zaplatili o tri štvrte milióna viac ako boli celkové náklady českej verzie filmu (3 milióny korún). (Peter-1307)

  • - V roku 2000, kedy sme si pripomenuli 70 rokov od premiéry filmu, bolo vyrobené pamätné strojové razidlo s portrétom komika a textom "Nadace Vlasty Buriana". (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace