Imperial and Royal Field Marshal
Režie:
Karel LamačHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Theodor Pištěk, Helena Monczáková, Máňa Ženíšková, Jiří Hron, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger, Jindřich Plachta, Ivo Richard Stuchlý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ačkoliv populární pražský divadelní komik Vlasta Burian byl častým hostem ve filmových ateliérech ještě v době němého filmu, teprve zvukový film dokázal úspěšně využít mnohostrannosti a výjimečnosti jeho talentu, jehož nedílnou součástí byl slovní projev, muzikálnost a nesporné nadání k imitacím všeho druhu. Hned jeho první zvukový film z roku 1930 C. a k. polní maršálek, který režíroval Karel Lamač, se stal hitem. Diváci se hrnuli do kin nejen proto, aby z plátna uslyšeli českou řeč, ale hlavně aby uviděli a uslyšeli Vlastu Buriana, který zde přesvědčivě dokazoval, že teprve dar řeči z něj dělá prvotřídního komika a znamenitého herce. Předlohou filmu se stala fraška E. A. Longena, komedie o setníku Františku Procházkovi, který využije situace a vyzkouší si maršálskou uniformu. Je tak považován za vrchního velitele rakouské armády a způsobí u zapadlého útvaru v Haliči nevýslovný poprask. Filmový přepis překypoval situační komikou i slovním vtipem, umocněným režijními nápady. Film přesvědčivě dokázal, že čeští tvůrci si rychle osvojili nejen novou technologii, ale že našli i adekvátní filmovou řeč. Umělecký úspěch se zde snoubil s mimořádným úspěchem technickým i diváckým. (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Těžko porovnávat tuto komedii s dalšími, protože je to první zvukový film krále komiků v prvním zvukovém roce české kinematografie. Samozřejmě, že trpí dětskými nemocemi režijně i herecky, ale už zde je Burian opravdovým mistrem, takže nemohu dát méně než čtyři hvězdičky, protože ten film vždycky rád zhlédnu. Máňa Ženíšková se tu objevuje jako dcera svého manžela Theodora Pištěka, výraznou roli má Helena Monczáková, zajímavou roli Sepla, jednu z největších ve své bohaté filmografii má Jan W. Speerger. Slaboučký Jiří Hron toho moc v životě nenahrál a nebylo divu. Trvale se mi vrývají do paměti některé scény: zkouška písně se zvedajícím lustrem (vejš), šle velitele garnizóny, stoletý abstinent a stoosmnáctiletý ožrala a k obědu budou šunknfechtle. ()
Trochu mě překvapilo, jak nízké hodnocení tahle komedie s Vlastou Burianem má, hlavně proto, že je to alespoň podle jména jeden z těch filmů, které si s Vlastou člověk obecně spojí. Osobně se mi ale film zamlouval, protože Vlasta tu má zase jednou parádní hlášky, nemluvě o tom, že ta titulní písnička je prostě nakažlivá. ()
Na jeden z prvních Filmů Vlasty Buriana jsem se velmi těšil. Bohužel to nedopadlo podle mých představ. Vůbec mi nevadí staré komedie, ale tohle byla ohromná nuda. Když si vezmu, že z tématu C. a K. si dá krásně střílet, např.Švejk. Tak je to prostě zklamání. Vlasta Burian sice dělá co může, zpívá, blbne, ale ani jeho přísný pohled nedokáže zvýšit mé hodnocení. ()
Již v tomto snímku, jednom z prvních zvukových, se objevily prvky humoru postavené na mluveném slově, kterou pak později české komedie prosluly. Film má navíc, zejména v tehdejší době, vděčné téma, vojenskou mašinérii Rakousko-Uherska. Film je dalším důkazem toho, že jsme národ Švejků a uniforma nám vůbec není svatá. Burian byl báječný a celý film v podstatě stál na něm, jako ostatně i většina dalších jeho snímků. ()
Film využívá již "klasické" zápletky z Gogolova Revizora. Vlasta Burian představuje penzionovaného vojáka, který přijede navštívit svého synovce a je tam mylně pokládán za polního maršálka provádějícího vizitu. Jedná se o jeden z prvních československých zvukových filmů, zvuk včetně hudby byl natáčen kontaktně. Zároveň vznikaly dvě další jazykové verze - francouzská a německá. Z filmu mám dojem hrozného amatérismu, je vidět, že se zvukovým natáčením neměl štáb žádné zkušenosti. Film je zásadní dílo naší filmové historie, ale jinak se mi nelíbil, Vlasta Burian mi svým projevem nikdy moc nesedl. ()
Galerie (21)
Photo © Elektafilm
Zajímavosti (15)
- V čase 00:13:48, po prvním zpěvu Františka (Vlasta Burian) písně „C.k.polní maršálek“, je v pozadí za Františkem vidět dvoukrká kytara. (HonzaR.)
- Počnúc týmto filmom patril Vlasta Burian (František Procházka) k najlepšie plateným hercom, jeho honorár bol sto až stotridsať tisíc korún. (Raccoon.city)
- Film je považován za třetí zvukový film v ČSR. Prvním je až dodatečně ozvučený Tonka Šibenice (1930). Druhý v pořadí je film Když struny lkají (1930). (Dzonysek)
Reklama