Bábovky

Nevera, túžba po dieťati, prostitúcia, smrteľná choroba, zanedbané deti v dôsledku workoholizmu, vytváranie nekonfliktného života verejne známej persóny za každú cenu, zúfalé riešenia, materstvo, výchova. Záležitosti aj záletlžitosti, trápiace i tešiace ženy a mužov dneška. Všetky mizérie sa v závere preklopia do ultra šťastného konca. Príjemné, nenáročné pozeranie s pomerne podarenými humornými prvkami. Ako píše mchnk: prijateľné. No najmä trocha nasilu ultrasladký záver sa postaral o to, že ani tentoraz sa žiaden veľký filmový zázrak nekoná. (11.01.2022)

Stejně jako valná většina filmových adaptací, ani Bábovky nedosahují kvalit literární předlohy, a to i přes to, že se na scénáři spolupodílela autorka Radka Třeštíková. Současně se ale nejedná o propadák, který by dělal románové předloze ostudu. Mezi největší devízy snímku patří nadstandardní herecké obsazení a uvěřitelné ženské hrdinky. Konečně se nejobsazovanější čeští herci objevili ve vztahovém dramatu, jež nehýří trapnými vtipy, nesnesitelnými mužskými postavami a přeslazeností. Nečtenáři mají po zhlednutí snímku o důvod víc přečíst si skvělou knižní předlohu a čtenáři se dočkají dodatečného epilogu, který v románu chyběl. 7/10 Více v mé recenzi na Fandíme Filmu. (27.09.2020)

Nechcem byť zlým prorokom, ale je dosť možné, že "Bábovky" budú opäť na dlhú dobu posledným filmom, ktorý som mal možnosť vidieť v kine. Dúfam, že nie. Chcem veriť, že sa nevrátime tam, kde sme boli v marci, kedy dokopy život prestal existovať a všetko pôsobilo absolútne mŕtvo. No na druhú stranu poviem, že ak to bol posledný film v kine na tento rok, alebo minimálne na niekoľko mesiacov, tak som si vybral dobrý film. Dôvod, prečo som "Bábovky" chcel vidieť v kine bol jednoduchý. Meno režiséra a scenáristu. Rudolf Havlík. Človek, ktorý mi pár rokov dozadu ukázal, že sa v Čechách stále vedia točiť dobré filmy, ktoré majú srdce na správnom mieste. A hoci toto nie je jeho najlepším filmom, myslím si, že na tom predsa len odviedol kus poctivej roboty. V prvom rade vždy obdivujem filmy, ktoré sa nesnažia povedať jeden príbeh. Ale majú ich tam niekoľko. A postupne ich dokážu pretkať tak, aby sme na konci dospeli do skvelého finále. A tieto príbehy sú zaujímavé, pôsobia zo života, majú iskru a hlavne dávajú podľa mňa dobré lekcie do života. A otvára dôležité témy. Ako sú workoholizmus, deti, ktoré majú všetko a súčasne im chýba to najdôležitejšie, snaha mať dieťa a podobne. Napriek tomu si ale myslím, že nie všetky príbehy boli úplne ideálne dovarené. Niečo tomu občas chýbalo. Mal som často pri sledovaní filmu momentky, kedy som si hovoril, že by sme sa mohli venovať zase niekomu inému. A keď sme sa tam dostali, mal som pocit, že toho mohlo byť viac. Film sa toho snaží povedať veľa, no nevie si to ideálne nataktovať tak, aby niektoré postavy nepreferoval. A to je trošku problém, ak sa zaujímate viac o niektoré iné postavy. A mne sa to stalo. Herecké výkony sú podľa mňa dobré a záver je skutočne skvele spracovaný. Celá záverečná časť v a pred hotelom sú spracované vynikajúco. A som rád, že to nezachádza do roviny veľkého gýču. Možno to nie je Havlíkov najlepší film, no aj tak som zvedavý s čím príde nabudúce a určite sa na to opäť pozriem. Hodnotenie: B+ (27.09.2020)

Nejhloupější - a fakt to nemyslím v dobrým - byly po novinářský projekci při čekání na tiskovku lamentace některých recenzentů a kritiků, jak moc jsou Bábovky nemorální a všechny postavy se chovají hnusně. Ti levicovější a ideologicky zaměření kritici to samozřejmě vidí jako sexistické chování k ženám, byť i ženy se ve filmu ne vždycky chovají hezky. Tyhle pseudointelektuální kecy mám fakt rád. Lidi se k sobě fakt nechovají jako věrní miláčkové, kupodivu. Stejně jako jsem se dnes dočetl v jedné podobně intelektuální diskuzi, že knihy Radky Třeštíkové jsou "nebezpečné, protože utvrzují u lidí stereotypy a jdou čtenáři na ruku, což z lidí dělá duševní lenochy a z literatury jakýsi ostrůvek intelektuálního a duševního pohodlí, kterým nikdy nemá být, a to není neškodné". Z těchto proklamací se mi chce zvracet, chybí tomu už jen volání po angažovanosti literatury či filmu a povinnosti vychovávat čtenáře nebo diváka. Ano, v jejích starších knihách je hodně stereotypu, hodně "nenáročného mainstreamu", ale na tom není nic špatného. Mě Bábovky nebavily ani jako kniha, ani jako film, ale abych kvůli tomu plácal něco o nebezpečnosti Třeštíkové... nad pseudointelektuální scénou se začíná smrákat, fakt. K filmu samotnému snad tolik - řemeslně je natočený dobře, výborný lokace, kdybych tam neviděl spoustu známých a někdy už okoukaných českých tváří, klidně bych věřil tomu, že může jít o lacinější film zahraniční provenience. Problémy vidím jinde - některé postavy jsou stereotypní (Plodková, Pauhofová) až hloupě napsané (Taclík), moc u nich nedochází k žádnému vývoji a nedočkají se ani katarze. Postav je tam pořád ještě moc, takže na jejich jednotlivé mikropříběhy není dost prostoru. Je sice pěkné a dokonce chvályhodné, když se divákovi nepodá všechno po lopatě a nechá se mu prostor pro vlastní interpretaci událostí, ale u některých postav mi prostě chyběla motivace jejich chování. A hlavně: srovnáním s Amores perros, Magnolia a podobně se tu bude ohánět každej druhej (a mimochodem z principu blbě), já vytáhnu jiné připodobnění: Bábovky jsou jako Láska nebeská s opačným znamínkem. Zatímco ovšem byl Curtisův slaďák feel good movie, Bábovky jsou pořádná depka. Hlavně ta vztahová, pro každýho je tam hodně nepříjemnej osud plnej bolesti. To by blbě nebylo, ale když je té depky tolik a pořád a pořád pokračuje, začne nudit. A to problém je. (22.09.2020)