Satan's Slaves
Režie:
Joko AnwarKamera:
Ical TanjungHrají:
Bront Palarae, Tara Basro, Dimas Aditya, Endy Arfian, Ayu Laksmi, Egy Fedly, Fachry Albar, Arswendi Nasution, Asmara Abigail, M. Adhiyat, Elly D. LuthanObsahy(1)
Píše se rok 1981. I přesto, že je Kak Rini dcerou známé zpěvačky, nevede se jí a její rodině příliš dobře. Doba slávy dávno pominula, tantiémy nevynášejí, úspory jsou z důvodu matčiny dlouhodobé nemoci pryč. Co teď? Prodat dům a přestěhovat se do menšího? To podle otce nepřipadá v úvahu. Nezbývá tedy nic jiného, než čekat. Když pak konečně skončí matčino utrpení, přinese to s sebou smutek. Smutek, ale i jistou úlevu a naději na nový začátek. Jak se ale nakonec ukáže, peníze jsou to poslední, s čím by si měli pozůstalí dělat starosti. Matčin hrob je nedaleko, otec odjel do města a vypadá to, že na legendě o tom, že se nebožtíci mohou vrátit mezi živé, je možná něco málo pravdy. Tedy alespoň v tom smyslu, že se NĚCO může vrátit. Rozhodně ale ne milující rodinný příslušník. (EMIA)
(více)Recenze (81)
Možná jsem snímek lehce nadhodnotil, ale udělal jsem to z čiré radosti. Na rozdíl od takzvaných hororů, které svého času plodili ve Státech jako na běžícím pásu a v nichž se skupina studentů postupným odživotňováním stále zmenšovala, aniž by v tom bylo cokoli navíc, Indonésané umějí vytvořit filmy plné děsivé atmosféry. A nezáleží na tom, jestli tak činí sami, nebo jestli s někým kolaborují jako v tomto případě. Jasně, divák si může povšimnout případných mezer v logice, člověk, který nemá rád asijský typ hororů, bude zákonitě zklamán (ale zase, proč by se na to vůbec díval, že jo?), ale já jsem si ty osvědčené dálněvýchodní záležitosti tuze užíval a několikrát jsem se dokonce opravdu lekl, a to se mi běžně nestává. No nebude to náhoda, že jde už o druhou hororovou záležitost, která ode mě dostává čtyři kousky, na níž se podíleli Joko Anwar a Tara Basro. / Poučení: Zemřeš-li, nezvoň. ()
Skvělá duchařina z Indonésie, překvapivě vyspělá nejenom příběhově, ale i filmařsky. A hlavní role se dobře zhostila pěkná prsatice Tara, takže další plus, aspoň tedy pro pány. Přišlo mi, že nejlepší momenty jsou natlačeny zhruba do prvního poločasu a směrem ke konci se děj stával trochu kostrbatým, ale celkově je to myslím hodně příjemná a zajímavá záležitost. Jen jedna scéna mi do filmu příliš neštymovala, ale zároveň byla hodně výrazná, a to svérázně trikově pojatý pád mladíka na motorce pod náklaďák, pouštěl jsem si ho několikrát za sebou. P.S.: Jedná se snad o volný "remake" staršího filmu z roku 1982, ale na ten moc náladu nemám, pustím si radši druhý díl. ()
Klasická duchařina, ve které mrtvá matka pronásleduje svou rodinu. Vůbec by mě nenapadlo, že na mě bude ještě fungovat obyčejné prostěradlo, ale stalo se. Anwarovi se daří krůček po krůčku budovat perfektní atmosféru, kterou prokládá fungujícími lekačkami. Potěší i tradiční vizuál strašidla, protože když se to umí, je obyčejná bílá postava s bledou tváří to nejděsivější, co může divák potkat. Plusem jsou i herci včetně těch dětských a tak jediné, co mi celkový dojem kazí, je z mého pohledu ne úplně povedený závěr, který doplatil i na ne zrovna dokonalou technickou stránku. Ale i tak jsem víc než spokojen. 80% ()
Nic nového... již několikrát ztvárněný motiv, který není ani o nic obohacen a celkově nemá tedy čím zaujmout. ()
Väčšinu času sa Pengabdi Setan tvári ako mix dvoch skvelých hororov. V zajetí démonů a Děsivé dědictví. K úplnému koncu, bohužiaľ, ponúkne mix Lesní duch a Úsvit mrtvých. V určitých miestach je poznať, že indohollywood predsa len zaostáva. Napríklad jazdu na motorke a poletovanie vzduchom držiac sa zarubní ešte musia vychytať. Lakačky sú však na výbornú. Ak máte chuť na neáčkový horor z neprvoligovej filmárskej destinácie, tak túto ochutnávku môžem odporučiť. Síce sa tu s vysvetľovaním priveľmi nemažú, ale to je vlastne fajn, pretože hollywoodský doslovný pointový manuál už občas fakt serie. ()
Nie som nejaký priaznivec ázijských hororov, herci v nich sa mi zdajú podobní až je to mätúce. Pengabdi Setan z 80. rokov som logicky nevidel, ale tomuto rimejku som dal priestor. Je to kombinácia duchárskeho a démonického hororu, ktorý vychádza z islamského kultúrneho prostredia. Navyše dejiskom je dom na cintoríne a v centre pozornosti vekovo i typovo natoľko pestrá rodina, že to bolo od začiatku podozrivé. Spočiatku som uvažoval, že sú to len vzdialení príbuzní. Vysvetlenie, prečo sú napríklad medzi súrodencami pravidelné skoro sedemročné rozdiely, príde asi po hodine filmu. Aj ďalšie odhalenia postupne vyplávajú na povrch, a hoci pointa nie je žiadne terno, výsledok je veľmi dobrý! Zopárkrát ma poriadne zatriaslo, no pritom išlo o klasické ľakačky (plachta, biela tvár, čierne vlasy...). V tomto prípade platí, ak sa duchovia zjavia nárazovo - funguje to, menej už, keď je ich prítomnosť trvalá (viď: záver filmu). Najdôležitejšie bolo správne načasovanie. ()
Indonésko-korejský snímek „Pengadbi Setan“ je ukázkou dobře provedené asijské hororové práce, a přitom navíc nemáte pocit, že byste se dívali jen na nějaký odvar japonských hororů. Má to svou vlastí atmosféru, má to specifické prostředí, je to své. A má to i momenty, které vás skutečně dovedou přesvědčit o tom, že asijský horor ještě není vyloženě na ústupu, že tu mohou vzniknout další zajímavé kousky. ()
Ešte predtým, ako začnete sypať oheň a síru na kvalitu tohto snímku sa zamyslite nad tým, koľko kvalitných hororov bolo vyrobených v Čechách a na Slovensku. Potom si zaspomínajte na horory s podobnou tématikou ( v rýchlosti ma napadla Druhá strana dverí ) a pravdepodobne sami uznáte, že sa nejedná o zlý film, aj keď herecké výkony špeciálne efekty a dokonca i dej v niektorých pasážach dosť pokrivkávajú. Napriek tomu sa v ňom objavili momenty, ktoré mohli divákov vystrašiť. Celkovo ide o klasicky hororový príbeh. v ktorom sa po úmrtí člena rodiny začínajú odohrávať zvláštne veci. Film kvalitou prevyšuje béčkové horory, nie je však zas tak dobrý aby ste si ho pamätali dlhšiu dobu. 75%. ()
Můj první indonéský horor. Tradiční příběh ve kterém se po smrti matky začnou odehrávat nevysvětlitelné události a v domě začne strašit. Pointa tohoto celého byla naopak podle mě originální. Překvapily mě herecké výkony malých herců, opravdu to zvládli dobře. Dávám vyšší hodnocení, jelikož po dlouhé době přišlo něco duchařského, co mě bavilo. Spousta lekaček, známé triky s prostěradlem, ale velmi dobře zvládnuté, i dobré masky. Vůči filmům, zvláště tedy hororům z východu, jsem docela skeptická, protože mě to nikdy moc nebralo. Ale toto bylo docela ucházející. Souhlasím s ostatními uživateli, že závěr je krátký, ale nesouhlasím s tím, že je chaotický nebo odfláknutý, mně ten závěr bohatě stačil. Jednu hvězdu si ponechám v záloze, jelikož to nebylo zase tak dobré, že bych si z toho sedla na zadek. Některé dějové pasáže tam, dle mého názoru, pěkně pokulhávají a nekteré dialogy nebo scény jsou taky zbytečně dlouhé. ()
Vypnuto v 1:02:30. Fakt tímhle mě nijak nepotěšíš, Joko. Na podobný filmy z exotických zemí koukám jen proto, že se občas urvou ze řetězu, a strašení má šťávu. Tohle se podobá kdečemu, ale šťávu to fakt nemá. 20%. ()
S postupem přibývajících hodnocení od známých a oblíbených uživatelů jsem si řekla, že něco na tomhle počinu asi teda bude, tak se do toho taky pustím. Musím říct, že atmosféra po většinu stopáže fungovala opravdu dobře, několikrát mě čekalo i zamrazení, což je vždycky dobré znamení. Některé strašidelné scény patřily k těm okoukanějším, nějaké byly ale nadmíru originální. Strašení je navíc dostatek, takže nemáte moc šancí se nudit. Stopáž plyne velmi příjemně a postavy byly také nezvykle sympatické. Hororově to jistojistě uspokojí vaše choutky, ovšem co se závěru týče, nemůžu říct, že by mi dával dokonalý smysl, nebo mi možná něco uniklo. Možná to bylo jen tím, že finále bylo trochu krátké a nedostalo dostatek prostoru na vysvětlení. Když to vezmu ale kolem a kolem, je to velmi uspokojující skoro ve všech směrech a z nenápadného indonéského kousku se zrodil horor, jak má být. ()
Az na par vyjimek si myslim, ze by horory nemely presahovat stopaz 90 minut. Tady je delka filmu nejvetsi slabinou. Scenar i pres dobry namet ma trhliny. Atmosfera je vsak vyborna, nekolikrat mi sel mraz po zadech... ()
Nechtělo se mi to dokoukat ze dvou důvodů. Za a) příběh se děsně táhne. Za b) z děsivejch scén jsem měl šílenou husinu. Nehostinná, chudá, špinavá atmosféra, na hony vzdálená hollywoodskejm hororům, posouvá film do ranku zlejch filmů, kterým přesto musím dát čtyři hvězdičky. Jen mi to prosím nepouštějte znova. 🔔🔔🔔 ()
Průměrný asijský horor trochu mezinárodního střihu (tak aby to sedlo globálnímu trhu) nenabídne nic co by tu už nebylo tisíckrát (a lépe). ()
Pro někoho možná není nic děsivějšího než stará indonéská bába, samozřejmě mizerně nasvícená a rozmazaná, ale to se mnou bohužel nic nedělá. Indonésany věřící dodnes na duchy tohle rodinné prokletí nejspíš omámí strašidelnou atmosférou a děsivými zvuky, ale pro protřelého evropského barda je to spíš pěkně natočená nuda. ()
Opět originální, barevné, technicky bez chyb s dobrým příběhem. Indonézie začíná překvapovat. ()
Solidní atmosférický satanisticko-duchařský horor. Anwar umí. ()
Taková poctivá duchařina vycházejí z ortodoxních pravidel hororového žánru. Mrtvá mamka, hřbitov, duchové, satanisté...prostě klasická idylka. Samo o sobě to člověka nějak neuchvátí, ale není to ani urážka. 52%. ()
Prvá polovica filmu bola veeeľmi príjemne mrazivá. Malo to tú správnu, hutnú, hororovú atmosféru a mamča natretá na bielo mi navodila pár krát zimomriavky. Ale od druhej polovici sa to začalo nejak rúcať. Ľakačky sa opakovali a atmosféra sa pomaly vytrácala, čo ma mrzelo. Škoda aj toho maximálne nepodareného finále, ktoré mi vôbec nesadlo a bolo cítiť, že réžovi dochádzajú nápady. Takže áno, som trochu sklamaný z nevyužitého potenciálu, ale toto nemôže uraziť žiadneho hororového fanúšika. 3 ⭐️ jak vínko ;) ()
Jedna hvezda za tu sympatickou dceru, jinak jasnej facepalm. Ta parta retardu, co to tady jeste nedavno vyhnala do cervenych cisel, se snad boji i u Kacerich pribehu. ()