The Shack
Chatrč
The Shack
The Shack
The Shack
Režie:
Stuart HazeldineKamera:
Declan QuinnHudba:
Aaron ZigmanHrají:
Sam Worthington, Radha Mitchell, Octavia Spencer, Graham Greene, Megan Charpentier, Gage Munroe, Ryan Robbins, Carolyn Adair, John Specogna, Lane Edwards (více)Obsahy(2)
Missy, dcera Macka Phillipse (Sam Worthington), je unesena a důkazy o tom, že byla pravděpodobně zavražděna, se najdou v opuštěné chatrči uprostřed oregonské divočiny. O nějakou dobu později obdrží Mack, utápějící se v nejhlubší beznaději, podivný vzkaz, ve kterém ho pisatel zve na víkend do chatrče. Přestože Mackovi jeho vlastní počínání připadá nanejvýš pošetilé, vrací se jednoho zimního odpoledne na toto místo, aby znovu vkročil do samého středu svých nejtemnějších nočních můr. To, co tam najde, mu navždy změní život. (Magic Box)
(více)Recenze (212)
nejdementnější černoprdelnická agitka od 7th Heaven! 1* pouze pro Zigmana. ()
"Bolest je schopna nás vnitřně převrátit a učinit nás schopnými udělat nemyslitelné." ()
Je mi líto, ale i když tu jsou zajímaví herci, tak to rozhodně neznamená, že mě snímek bude bavit, když má vyloženě křesťansko-propagandistickou tematiku. Když budete věřit v boha - ale pozor, jen toho křesťanského - tak všechno bude v pořádku. Nebude! Radši se na to vykašlete a filmu se vyhněte. ()
Film je na figu, ale pointa je perfektná. Kto sa chce zasmiať, nech mi odpustí.. Odpustenie. Odpustenie je najväčší zázrak, lebo v podstate odpustíme len pár krát za život. Niekto ani raz, aj ked tvrdí, že odpustí. Skoro všetko je len hra, na ktorú sa zabudne.Stav kľudu je stav zabudnutia.Všimnite si, koľko ľudí chodí malátnych, bez energie, v letargii, smutných a zubami škrípajucich, zmätených.Ktosi je taký, že všetkým odpustí, vyhasne a spraví to ako Kurt Cobain. Kde je pozitívna iskra a elán, aký mal trebárs Karel Gott? Kde sa stratila česť a cnosť, ktorá vyzývala hrubiána na súboj na život a na smrť? Čo sa to, kurva, robí? Občas to tušíme.Kognitívnymi funkciami si síce myslíme, že odpúšťame, ale je to stav kľudu, ktorý vtedy nepozná realitu a povahu hriechu. Všetko je to rádoby. Človek zabudne na to, ako sa cítil, ked si s niekym nerozumel. Ako náhle stúpne v našom mozgu hladina neurotransmiterov a dostávame na veci iný uhol pohľadu, meníme názory. Ide o to, ako sa cítime. Je to prirodzene. Mozgová neuroplasticitída v našom mozgu zapríčiňuje v našom chápaní zmeny a upravuje si pamäť a my sa len domnievame. Stávame sa optimisti nie realisti, možno naopak....V skutočnosti vieme prt, ako sa veci majú.Začneme myslieť na niečo iné, dalo by sa povedať, že ľahšie odpustíme.Lebo sme kľudný. Klamárovi uveríme skôr ako tomu, čo vraví pravdu, to je dokázané.Lebo mozog nechce trpieť. Ak je svet postavený na klamstve, čo je potom skutočné? Zdravý stred medzi id, egom a superegom je veľmi tenký a medzi nimi je veľa medzi nebom zemom a peklom.Jeden americky vrah, zastrelil a postrelil niekoľko desiatok ľudí a vo svojom dopise na rozlúčku napísal, že chce, nech mu skúmajú mozog. Našli mu nádor na amygdale. Prepája pamäť a emócie. Dalo by sa povedať, že vytvára charakter. Cítite to? Keby sa vás pokúšal zabiť, možno by sa vám uľavilo, že za to nemohol. Amygdala sa poškodzuje trebárs, ked človek klame.Spýtal by som sa aj, či je väčšia cnosť vravieť pravdu alebo klamať, ale je to na dlho..skrátil by som to tak, žéééé..je dokázané, že ked si vo vzťahu oponenti niekedy zvýšia ton hlasu, vzťahu to prospieva.ked je to na základe férovosti. Možno to poznáte..akoby ožijete..a vtedy vnímate aj iné uhly pohľadu a spoznáte, ako je všetko falošné a prehnité.Moc prehnité...a inokedy je všetko super, tak kde je pravda, v ktorej piči vyjebanej?!! Prepáčte, nechal som sa uniesť. Zrkadlove obrazy, teorie opaku. Pohlcuje nás zlo, a vtedy vypadá všetko super, alebo ked je nám zle, je v nás príliš veľké dobro? Netreba radšej sa zdvihnúť a prefackať vinníka pokým daný hriech neoľutuje? A poriadne ho nakopať do tej riti...táto doba je plná paradoxov. cnosti vymizli, milenky neverné, všetko je na piču, no odpusť! V podstate je známe, že evolúcia vytvorila človeka tak, že prežíva slastné pocity pri dobrých sociálnych vzťahov a odpustenie v dnešnej dobe..... Najradšej by som odpustil všetkým, myslím to vážne..ale som slaboch! Lebo neviem pochopiť, aký som aj ja kokot! ()
Jak Sam Worthington víru našel... Vědět, o čem to je, vyhnu se tomuhle filmu obloukem. Takovou náboženskou agitku dokážou natočit snad jen Američani a ještě se stopáží 132 minut! Chybou bylo, že jsem si přečetla jen obsah, kde o tom, jakým směrem se to zvrhne, není ani slovo. Měla jsem si přečíst i pár komentářů, abych byla v obraze. Jedna hvězda za slibný začátek, kdy to ještě vypadalo nadějně, pak už jen blá, blá, blá a titulky. ()
Dopředu předešlu pár věcí. Nemám problém s vírou a ani s filmy o víře či náboženském přesvědčení. Existuje spousta krásných filmů, které ve mne rezonovaly (Mlčení, Kněz, Pokání, Ježíš z Montrealu...) i přesto, že bych sám sebe označil za tak trochu nahlodaného agnostika. Knižní předloha, kterou jsem četl pár let před shlédnutím filmu, mě nijak neohromila, ale rozhodně mě nijak neiritovala a na pár místech mě donutila k přemýšlení nad schématy a věcmi, které přesahují lidskou existenci. A tak jsem téměř bez předsudků zasedl k obrazovce. Dále se tedy pokusím hodnotit film a jeho zpracování, nikoliv myšlenky, které předloha a částečně i toto dílo obsahuje. První třetina filmu (v knize slušně řemeslně vystavěný thriller o únosu nezletilé dcery) vyznívá jako epizoda z libovolného politicky korektního a laciného amerického seriálu. Vše tak nějak nevzrušivě plyne, napětí se moc nedočkáme a ani režijní podání neumožňuje hercům, aby se předvedli. Zlom nastává s příchodem do chatrče. Zbývající dvě třetiny filmu jsou náboženským traktátem (protože o náboženské či "nedejbože" filosofické eseji, které točili třeba Abuladze či Tarkovskij vůbec nemůže být řeč), který je vyveden tak, aby jej pochopil každičký tvor na naší zeměploše a patřičně dokolorován v živých barvách, až vám oči přechází. Vizuálně je to pro mě za hranicí vkusu a kýčovou estetiku nemůže ospravedlnit ani to, že by se mohlo jednat o ráj, či domovinu boha. Pokud odhlédnu od vizuálu, pak se kýč a limonádová poetika objevuje i v mizanscéně a ve způsobu, jak se postavy chovají v běžných situacích (neustále se uchichtávají, překypují rozšafnou náladou, špičkují se a pláčou, jak se to scénáristovi hodí). Byla-li první třetina nic moc, tak zbytek je na můj vkus vyloženě špatný...a dlouhý. Všichni doma, psa nevyjímaje, usnuli a někteří dokonce vícekrát v průběhu filmu. A na závěr si neodpustím jedno ideové pozastavení. Woody Allen jednou řekl, že celý problém s filosofií tkví v tom, že bezvadně funguje jenom na papíře. Důkazem toho je i scéna, kde hlavní hrdina odpustí pedofilnímu vrahovi své dcery. Jakkoliv chápu tezi, že bůh musí mít rád všechny své děti (bez výjimek), a výběrem vhodných situací a příměrů, mne může autor knihy i scénáře dohnat k přesvědčení, že má vlastně pravdu. Ale pak se zastavím a zapřemýšlím, jak je to v realitě. Jak neodpouštíme partnerům, protože nás podvedli, zlodějům, kteří nás okradli a rodičům či přátelům, kteří selhali... A jak pak máme odpustit vraždu nevinného dítěte. V tuhle chvíli jde zřejmě racio stranou a nastupuje víra. Žel, v takové míře, abych pochopil vyznění celého filmu, jí neoplývám. ()
"Zem, tá je celá nebom preplnená, a v každom bežnom kríku horí Boh, no len kto vidí, topánky si zloží; tí druhí jedia plody pri kríkoch." Ja k tomu viac nepotrebujem povedať. ()
Ježišimarja....Doporučení pro ateisty, nedívejte se na to, prd vám to dá... ()
Chatrč je emocionálne veľmi silný film, ktorý prinúti každého s Mackom súcítiť. To umocňuje jeho posolstvo natoľko, že divák o ňom určite bude premýšľať. Nie som si istý, do akej miery by tento počin schválili teológovia. Osobne mi lepšie odpovede na otázku príčiny zla vo svete, dala kniha Jób než Chatrč, ale to je individuálne. Technická úroveň je oveľa vyššia než býva u kresťanských filmov zvykom. Naopak casting zlyhal, lebo žiadny z hercov nemal charizmu a "trojica" pôsobila dosť nesúrodo, priam individualisticky. ()
Film, ktorý rozdelil fanúškov čsfd na dva tábory. Ateistických idiotov, ktorý za všetkým zlým vo svete vidia cirkev (nech je baptistická,pravoslávna,šiítska,moslimská a neviem ešte aká) a takých, ktorým sa film zdal trúfalý lebo zobrazil Boha. Nuž, Hazeldine mal šťastie, že nezobrazil Alláha, už by bol o hlavu kratší. A potom je tu veľmi malá časť nás ostatných užívateľov, ktorý sme pozerali film. Predovšetkým film o vine a treste a o tom, kto môže niekoho súdiť. O tom že to, čo niekto považuje za zlé môže byť pre iného prirodzené. V jeho vnímaní reality. Režisér sa snažil priniesť film, ktorý mal v ľuďoch tak trochu zbúrať niektoré mýty a predsudky.Po prvé, Boh je žena...ešte k tomu tmavej pleti. Po druhé, Mack sa so svojim otcom vysporiada ozaj svojským spôsobom ( čo tak rozvod???) a neskôr ľutuje malého chlapca, že si taký život nezaslúži. A tým nie je nik iný ako jeho otec. Možno mnohí z nás niekoho odsudzujú a pritom dôvody jeho konania nepoznajú. Pardón, nie niektorí. Všetci. Ale, na druhej strane, odpustili by ste niekomu, kto by zo sveta zniesol Vaše dieťa? Predpokladám že nikdy. Ani po stretnutí s Bohom či Krišnom. Dokonca ani samotným Verbalom...Silná téma, celkom dobre spracovaná avšak zbytočne dlhé a miestami neskutočne nudné. Dúfam, že kniha bola lepšia. Ale po tomto filmovom spracovaní po nej nesiahnem. ()
Trochu zvláštní představa o božím plánu. ()
Když já nevím... Ten film rozhodně má co říct, rozhodně je hluboký a má i dobře vedený děj. Své poselství předá, něco mohl rozebrat víc, ale i tak, ok. Problém vidím ve zpracování. Snaží se to strašně hrát na city, vším tím spojením (někdy až kýčovitého, jak ze Strážné věže) obrazu s prvoplánově dojemnou hudbou - a to já nesnáším. Copak to nešlo podat komorně, bez ždímání citů za každou cenu? Asi ne... Taky jsem nepochopil ten způsob, jakým roztrojili Boha. Nejsem blbec, chápu, že je to Otec, Syn a Duch svatý, ale proč je Otec tlustá černoška, Syn nějaký Arab a Duch svatý Asiatka? Aby to bylo správně multikulturní a zavděčilo se to všem? No dobře, no... Jako ten film je poutavý a hluboký, ale jeho zpracování je přehnaně slzopudné a tak mi kazí celý dojem. A i když mi to ve finále přišlo silné, i tak si nejsem jistý, zda je ten film silný jen tématem, či se jedná o domnělou sílu založenou na té extrémní dojemnosti.Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si myslím, že si to zaslouží jen silné 3*, i když jsem původně chtěl dát slabé 4*. Fakt nemám rád, když film přehnaně manipuluje s divákovými city a tady to bylo snad v každé scéně. Vzít nápad s Chatrče a podat ho jinak - šel bych na plný počet. Takhle ne. A jestli je to skutečně náboženský film nebo ne přenechám jiným. Nemyslím si, že jsem ten, kdo by to dokázal správně posoudit. Btw, Octavia Spencer je zde skvělá. 3* ()
Som velmi rada, ze Chatrc bola sfilmovana a este k tomu tak dobre. Jeden z mala filmov podla kniznej predlohy, o ktorom mozem bez vahania povedat, ze je rovnako dobry film aj kniha, i ked samozrejme v knihe bolo toho viac. Vyber hercov - najma Octavia Spencer- tiez vydareny, ale Macka som si predstavovala starsieho. Velmi pekne spracovane aj po vizualnej stranke. Urcite odporucam, Chatrc ma hlboku myslienku, v cloveku nieco zanecha a moze aj v niecom pomoct, trebars odpustit alebo po prekonani niecoho zleho kracat dalej...Je to film pre veriacich aj neveriacich. Videla som ho v kine, bol to pekny zazitok, listky som mala kupene mesiac vopred a dobre som urobila, lebo okrem prvych troch radov bolo vsetko obsadene... ()
Počúvať cez dve hodiny náboženské dristy je veľa aj na vola. ()
Je docela úsměvné, jak u filmu s jasnými protikatolickými tendencemi všichni pobuřují, že je to křesťanská agitka :) ()
Kto videl film a páčil sa mu, určite to nebude krok vedľa, ak siahne aj po knižke. V knižke je omnoho viac priestoru na vyobrazenie špecifických situácií a osudov Macka a hlavne malej Missy. Čitateľ ich má tak lepšiu šancu si ich naplno vychutnať a pochopiť. ()
filmový projekt príliš zaváňajúci teóriou "New Age". Mam doma knihu a tesil som sa na ňu už po nej nesiahnem. Som s filmom sklamaný. ()
Chatrč je dobre zahraná a pútavá, je to zaujímavá duchovná cesta. 6/10 ()
Není to vždy snadné, Není to vždy spravedlivé, Vím, že mě vždycky nepotřebuješ, Ale slibuji, že tu budu vždycky ... ()
Reziser Stuart Hazeldine mi nic nehovori dohromady, a jo, vsimol som si, ze je to az prilis krestanske. Fakt ako Toho Boha tam bolo az prilis vela. No ja som ateista, takze slovo Boh sa nesmie pouzit, namiesto toho pouzivam slova ako Najvyssia Meteorologicka Entita, Konvertibilny Mechanizmus, Vyssie Sily ...... hlavnie ne Boh. No ale na rozdiel od miestnych zurivych nasranych militantnych ateistov dam filmecku vysoke hodnotenie - zarobilo to na seba fajne, takze zisk bol, strata sa nekonala a Sam Worthington /Avatar, Krokodil - Navrat do krvave laguny/ sice nevie hrat, ale hlavne prestal recyklovat hovna /the Keeping Room 2014/ a snazil sa a to sa ceni. Radha Mitchell /Pad Bileho Domu, uz spominany Krokodil/ bola vyborna, som mohol na nej oci nechat. Octavia Spencer /Skryta Cisla, Tvar Vody/ na urovni, bol som s nou spokojny. Jo a videl som aj Grahama Zeleneho /Transamerica/. No a este par slov k tomu, ze to tu miestna militantna ateisticka sebranka hodne strhala. Sam som ateista, to jo a nabozenstvo je zlo- a je v rovnakej kolonke ako povedzme nacizmus. V jadre som vsak pravoslavny. No a tak teda - bez humoru, bez prdele par slov k miestnej ateistickej sebranke. Vase odusevnene az nezmieritelne presvedcenie o vlastnej koncepcii sveta /kde nema miesto ani dialog/ mi pripada skor ako iracionalna viera nez racionalna skepsa. Netreba zabudat ani na to, ze ateizmus sa v SK a CZ koncinach stale spaja s minulym komunistickym rezimom, kde presvedceni ateisti prenasledovali veriacich- mnohi museli tajne do kostola chodit, aby nenasrali vladnucu moc. V priestore byvaleho Ceskoslovenska, kde zijeme, ma teda ateizmus rozporuplnu prichut, pekne ludovo Ateizmus tuna je kontroverzny, tu prichut ma neodmyslitelne spatu s minulym totalitnym komunistickym rezimom. Dalej. Predsudky voci ateistom rozhodne jestvuju a naberaju v poslednych dnoch a rokoch na sile. Napriklad vacsina krestanov si mysli, ze ateista nema moralku /sak ved Boh nejestvuje/ ani svedomie ani zasady. Sam ctim tieto veci, akurat s moralkou je trochu komplikovanejsie, coz tu nechcem rozoberat. Nepatri k filmu. Taky Libor Halik /cernoprdelnik v ceskej pravoslavnej cirkvi/ vyhlasil ze ateisti su potomkovia odpadlikov od Krista a zradili podobne ako Judas pre pozemsky blahobyt /proste sa im nechce vstavat do kostola a radsej kukaju na kadeco co ide v telke/. Mimo CR a SR. V decembri tusim 2017 alebo 2016 navrhlo cca 46 poslancov polskeho Sejmu vyhlasit Jezisa Krista za krala Polska. Vazne bez prdele, a bez prdele je aj to, ze Poliaci bez vyznania sa citia ako ludia druhej ci tretej kategorie. Opustim tentokrat SK a CZ konciny, aj Polsko a skocim rovno do takeho USA : mnohi licia USA ako prehnitu kapitalisticku imperialnu militaristicku mocnost, kde zacina vladnut buznokracia, konzum, bezbrehy materializmus, USA len zbroji a chce same vojny a podobne vsetky tie novodobe picoidy /zmena pohlavia, vyber pohlavia, registrovane partnerstva ....../. Hovno. Co som si pozeral pocet obyvatelov tejto planety, najvacsia kreastanska zem/stat sveta je prave USA /najviac krestanskych odnozi a denominacii/, najvacsia muslimska zem je Indonezia napriklad. USA : I tam ateistov oznacuju za najmenej doveryhodnu mensinu a vacsina Americanov by odmietla volit za prezidenta cloveka bez vyznania. Potom sa necudujte ze v kostoloch musel saskovat jednak Karavan Obama /pardon, som sa pomylil, Barrack/ a aj Sucasny Donald Trump a myslim ze i Juraj Chodec Krovie. Tymto koncim, lebo uz som napisal vsetko, co ma tazilo . 75 % () (méně) (více)