Prezident Blaník

Politická satira se v českých televizích příliš neobjevuje a v kinech bychom tento žánr hledali jen stěží. Blaník je sice za hranice Czechie nepřenositelný, není to ale nutně vada. Česko je totiž v rámci Evropy a v porovnání s Velkou Británií nebo SRN tak nevýznamnou, že tamní obyvatelé jen těžko vědí o Zemanovi ve člunu nebo prezidentské kampani Horáčka. Byť je třeba říci, že zahraniční seriály (Jistě pane ministře/premiére, Je to soda) mají takový humor, že smějete i bez přehledu o politice dané země, a to i s časovým odstupem./// Slabinou celovečerního Blaníka však je, že v rámci jeho stopáže vidíte tytéž vtipy a narážky opakovaně, ať už jsou to neustálé záběry Tondových luxusních bot nebo šikana jeho asistentů. Pro některé diváky může být také fyzicky nepříjemné sledovat těkající obraz na obrovském plátně, kdy je místy opravdu nekomfortní, jak kameraman skáče od detailů na polodetail a pak hned na celek v neskutečně rychlém sledu./// Tvůrcům se podařilo sehnat značné množství známých tváří, které v malých roličkách excelují. Ať už jsou to hmatatelní představitelé imaginární pražské kavárny nebo mistr etikety. Je však lepší neprozradit konkrétní jména. Sice to není sžíravá politická satira a tvůrci se trochu bojácně vyhýbají kontroverzním tématům jako dezinformační kampaň proti Drahošovi či okamurovci a jejich vzestup. Není to dokonalé, nebudete se smát pořád, film je však solidním zhmotněním levného on-line seriálu na plátnech kin, který dokáže do 95 minut vměstnat hodně příkladů české malosti, vyčůranosti, ale i zábavnosti. Rozhodně však nelze doporučit snímek těm, kteří se o politiku nezajímají a nesledují současné dění, neboť naprostá většina humoru pramení ze znalosti našich politických reálií, k*k*ti! [Kino] (24.02.2018)

Prvních dvacet minut bylo super, gag za gagem. Fungovalo to. Kadence vtipů se ovšem vyčerpala a jakmile musel film stát na příběhu, začala to být nuda. Kromě toho autoři jsou dost sluníčkoví a ne z každého se dělá stejný typ legrácek. A třeba Sedláček tu působí vyloženě trapně. Autoři to měli dát jako půlhodinový speciál. (17.02.2018)

Kancelář Blaník mě místy bavila, místy nechávala chladnou, někdy štvala ... Ale rozdíl mezi krátkometráží a celovečerákem je velký. Na tenhle druh humoru musí být člověk naladěn, je to patrné na rozdílech mezi hodnocením. Můj šálek čaje to není, ale nemůžu popřít, že jsem se místy i bavila, někdy to zamrazilo. Pokud o tohle tvůrcům šlo, film splnil svůj účel. (13.04.2018)

Prezident Blaník aneb Hlubinná těžba humorného potenciálu Marka Daniela. Jasně, Blaník pracuje s reáliemi po svém a asi v tom není potřebná hloubka politické satiry, ale v kině to šlapalo a salvy smíchu zněly z plna hrdla. Vtipně zinscenované narážky a parodie (např. jak slavný Zemanův tlamopád v ČT) dostatečně dobře odlehčily těžké povolební delirium. Něco za tu pověstnou hranu dobrého vkusu asi i přelezlo, ale tenhle humor a nadsázka zkrátka vyžadují pořádný nadhled. Mě tahle taškařice vůbec neuráží. A když vidím, jakým hovadinám uvěřili voliči MZ v předvolebním kašohnoji, tak tohle je ultra inteligentní počin. A kdy jindy uvidíme ve filmu tu vědomě, tu nevědomě hrající politiky? Blaníka za prezidenta samozřejmě nechci, ale na plátně mi ten magor vůbec nevadí. EDIT: Po druhém shlédnutí v TV z toho leccos vyšumělo, leccos zfermentovalo, žel ku škodě filmu. Některý filmy by se měly promítat jen v kinech a před volbami. (03.02.2018)

Blaníkovu kancelář nemám tolik nakoukanou, ale z těch málo dílů co jsem viděl člověk hned pochopí, v jakém tempu se asi bude držet i výsledný film. Rozhodně je pravda, že Prezident Blaník je devadesáti minutovým slepencem epizod první série, které sice tak nějak spojuje příběh prezidentských voleb, ale já byl s oním mixem random gagů nebo spíše povětšinou satiristicky převzatých reálných skandálů, poměrně spokojený a často jsem se i nahlas smál. Překvapuje mě totální opovržení v recenzích, tohle je pro mě po dlouhé době český film, který mě nalákal do kina a který mě bavil po celou dobu. A navíc mě bavil víc než sedmiminutové díly. (05.02.2018)