Tajemství za dveřmi

Srovnání s Mrtvou a živou a Rozdvojenou duší sedí (osobně bych přiřadil ještě Plynové lampy). O něco slabší než prvně jmenovaný film, ale troufám si říci, že co se týče psychologie tak lepší než Hitchův snímek. Lang má ale především skvělý cit pro vizuální uchopení scény, které je v drtivé většině záběrů přímo fascinující. Lehce surrealistické prvky a patalogičnost obou hlavních postav mi dokonale sedla. Nejde o majstrštyk, ale v rámci Langovy filmografie tento snímek rozhodně nezapadá. (23.06.2011)

Tento Langov film má u divákov tú výhodu, že pokiaľ vás nezaujme zápletka a psychologické metafory ohľadom zamknutých dverí s tajomstvami z minulosti v hľbke mysle, ku ktorým je treba "vyrobiť" kľúč, môžete sa kochať neuveriteľne hustou atmosférou, vytvorenou krásnou hrou tieňov, ktorú môže vo filme noir vytvoriť snáď iba bývalý nemecký expresionistický režisér. Secret sa trochu pomalšie rozbieha, čo mne osobne nikdy nevadilo, ale ženská scenáristka napísala postavy, ktoré vám budú sympatické a kým sa dostaneme k prehliadke siedmych miestností, ktorá určí ďalší smer diania, budete sledovať zoznámenie a vývin ich manželského žitia bez toho, aby ste sa začali nudiť. Ja mám menší problém s vnútornými monológmi hlavnej postavy, čo je už archaizmus poplatný dobe, takže Langovy sa to dá vyčítať iba ťažko. Vnútorné pocity a myšlienky hrdinky sa dajú vyjadriť čisto iba výrazom herečky a chytrosťou režiséra. Film netreba brať doslovne, určite sa nejedná o realistické zobrazenie chovania postavy s psychickou traumou, Langovi išlo o napínavosť zápletky, úvahu nad komplikovanými vzťahmi medzi mužmi a ženami a metaforu, vyjadrenú názvom jeho štýlového diela. (03.03.2013)

[3,5*]     "Suddenly I'm afraid. I'm marrying a stranger, a man I don't know at all."     Mysteriózna dráma o jednej osudovej láske, zaradená do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Film skvelo pracuje s tajomnosťou a s napätím (to jeho stupňovanie pri odhaľovaní "zakázanej komnaty" je skoro až na infarkt). Tá inšpirácia Hitchcockom (Rebecca (1940)) je tu veľmi citeľná, čo je ale myslené v dobrom - Fritz Lang rozhodne nekopíruje, ale s témou sa vysporiadava po svojom. Sympatická je bola hlavná hrdinka Celia (Joan Bennett), a to najmä tým, že to nie je žiadna krehká naivka, ako to obvykle býva, ale naopak silná žena.     "Señora, in marriage, where one is wise, two are happy." (18.02.2023)

Trochu rozmrzele se přiznám, že od Fritze Langa jsem přece jenom čekal víc. Hudebně je film až příliš impozantní a až příliš dává najevo, že tohle je něco děsivého. Příběhově je to napínavé neskutečně, ale finále mu rozhodně nijak zásadně napomáhá a nedělá mu dobrou službu. Psychologické scény bych si dovedl představit efektivnější. (08.10.2014)

Hudební doprovod Miklose Rozsy, Stanley Cortez (Skvělí Ambersonové) za kamerou a Langova osvědčená dvorní herečka Joan Bennettová v roli ženy, která ve své lehkomyslnosti po pár dnech známosti pojala za manžela podivínského cizince, jenž jí ve svém domě přichystá nemalá překvapení. Největším tahounem jsou zde právě vnitřní monology Bennettové hrdinky, jimž koresponduje skvěle budované napětí a dokonalá gradace story à la Modrovous – ten své nové manželce také zakázal vstup do zapovězené komnaty a ona za svou zvědavost draze zaplatila... Jednoznačně jeden z nejlepších noirů! (30.03.2007)