poster

Tajemství za dveřmi (festivalový název)

  • USA

    Secret Beyond the Door

Drama / Film-Noir / Mysteriózní / Thriller

USA, 1948, 99 min

  • DoNotCross
    ****

    Shodou okolností jsem viděl v poslední době hned několik filmů s podobnou tematikou (třeba Undercurrent), tenhle se mi zažral pod kůži dost možná nejvíce. Bennet před kamerou a Lang za kamerou je skvělý recept na úspěch, jak dokázala už třeba Šarlatová ulice. Film má místy dokonce tématicky blízko k Langovu legendárnímu M, vzpomenete si ale také na Člověka bestii Emila Zoly. Právě o to více zarazí zakončení soustředěně vyprávěného příběhu naivní a těžko uvěřitelnou pointou. Jinak jde ale o bravurně zrealizovaný temný thriller, který vám i přes svoje stáří dovede solidně pocuchat nervy.(17.9.2017)

  • Jenni
    *****

    Motto: "Co odpovím na otázku, zda byla vražda úkladná? Úkladná? Plánoval jsem ji celý život." Před setkáním s architektem Markem Lampherem představoval život Celie spíše hraní - se slovy, věcmi i lidmi. Přes všechny své nudné románky během "hloupých let v New Yorku" milovala jedině bratra Ricka a teď poprvé zažívá lásku a poznává sama sebe ("viděl za mým líčením, co ještě nikdo, o čem jsem ani sama nevěděla"). Tento cit přestavuje Lang jako něco teplého a přijemného, ale taky děsivého. "Nasákla jste tím vším - láskou, nenávistí, vášní. Hladověla jste po citech, skutečných pocitech. Myslel jsem si: Šípková růženka 20. století. Zdravé americké děvče, které žilo život zabalený v bavlnce, ale chtělo se probudit." Celia po celý film poměrně jednoznačně volí mezi "bezpečným domovem, kde je teplo domácího krbu" a takřka mystickou a nebezpečnou láskou, kterou nachází v Markovi. "Jedny dveře zavřeny a druhé široce otevřeny, a prošla jsem jimi a nikdy se neohlédla, protože tam byl vítr, prostor, slunce a bouře... vše bylo za těmi dveřmi." Mark (starý známý Michael Redgrave ze Zmizení staré dámy) je opravdu příhodným milostným objektem. Má poněkud zvláštní hobby: Sbírá místnosti, šťastné místnosti. Jeho hlavní tezí přitom je, že způsob stavby určuje, co se tam stane. Určitá místa způsobují násilnosti, dokonce vraždy. Svou sbírku započal salonem komtesy de Bleumanoir, zavražděné během Bartolomějské noci bigotním manželem ("Když zjistil, že jeho milovaná žena Celeste byla tajnou hugenotkou, nic už pro něj neznamenala. Byl to předmět bez duše."). V místnosti člíslo 2 má Mark sklep z Bartonu v Missouri, kde jeden chlap utopil svou matku. To je opravdu unikátní exemplář, neboť matkovražda je spíše výjimečná, nenávist k matce bývá více vyjádřena zavražděním vlastní ženy. Třetí pokoj pochází z paraguayské haciendy dona Ignacia, pro něhož "byly vražda i láska krásným uměním, a v obou byl mistrem a perfekcionistou. Konstancia, Maria, Isabela - vše dívky bezvadné krásy. Don Ignacio před popravou přísahal, že nikdy nechtěl vraždit, že doufal v konečnou a definitivní lásku, ale že něco... mluvil o bezbožném sálání z tohoto pokoje, ho přivedlo k vraždění." Do čtvrtého až šestého pokoje kamery nevstoupí, ale o zakázaný pokoj číslo 7 nás neochudí nikdo. "Marku, neříkal jsi v Mexiku, že sbíráš radostné místnosti?" - "Radostné? Ne. Myslíš šťastné? Šťastný neznamená radostný. Koukni se do slovníku: Znamená štěstí přinášející, příhodný, šťastně řešený. Užívám toho pojmu k popsání stavby, jež odpovídá proběhlým událostem." - "Ale proč jen místa vražd?" - "Vraždy pramení ze silných emocí. Dokonce přímějších než láska. Je to nejzřetelnější ukázka mé teorie." Tajemství za dveřmi (Secret Beyond the Door) je šťastný film, nejlepší film Fritze Langa.(25.11.2014)

  • JimiH
    ****

    Srovnání s Mrtvou a živou a Rozdvojenou duší sedí (osobně bych přiřadil ještě Plynové lampy). O něco slabší než prvně jmenovaný film, ale troufám si říci, že co se týče psychologie tak lepší než Hitchův snímek. Lang má ale především skvělý cit pro vizuální uchopení scény, které je v drtivé většině záběrů přímo fascinující. Lehce surrealistické prvky a patalogičnost obou hlavních postav mi dokonale sedla. Nejde o majstrštyk, ale v rámci Langovy filmografie tento snímek rozhodně nezapadá.(23.6.2011)

  • kaylin
    ***

    Trochu rozmrzele se přiznám, že od Fritze Langa jsem přece jenom čekal víc. Hudebně je film až příliš impozantní a až příliš dává najevo, že tohle je něco děsivého. Příběhově je to napínavé neskutečně, ale finále mu rozhodně nijak zásadně napomáhá a nedělá mu dobrou službu. Psychologické scény bych si dovedl představit efektivnější.(8.10.2014)

  • Anderton
    ****

    Tento Langov film má u divákov tú výhodu, že pokiaľ vás nezaujme zápletka a psychologické metafory ohľadom zamknutých dverí s tajomstvami z minulosti v hľbke mysle, ku ktorým je treba "vyrobiť" kľúč, môžete sa kochať neuveriteľne hustou atmosférou, vytvorenou krásnou hrou tieňov, ktorú môže vo filme noir vytvoriť snáď iba bývalý nemecký expresionistický režisér. Secret sa trochu pomalšie rozbieha, čo mne osobne nikdy nevadilo, ale ženská scenáristka napísala postavy, ktoré vám budú sympatické a kým sa dostaneme k prehliadke siedmych miestností, ktorá určí ďalší smer diania, budete sledovať zoznámenie a vývin ich manželského žitia bez toho, aby ste sa začali nudiť. Ja mám menší problém s vnútornými monológmi hlavnej postavy, čo je už archaizmus poplatný dobe, takže Langovy sa to dá vyčítať iba ťažko. Vnútorné pocity a myšlienky hrdinky sa dajú vyjadriť čisto iba výrazom herečky a chytrosťou režiséra. Film netreba brať doslovne, určite sa nejedná o realistické zobrazenie chovania postavy s psychickou traumou, Langovi išlo o napínavosť zápletky, úvahu nad komplikovanými vzťahmi medzi mužmi a ženami a metaforu, vyjadrenú názvom jeho štýlového diela.(3.3.2013)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace