Lawrence z Arábie

Přeslavný bratříček všech velkofilmů starého Hollywoodu. Co do nákladnosti realizace se tomuto filmu může vyrovnat opravdu jen málo filmů (namátkou snad jen stěžejní „sandálové“ velkofilmy 50. a 60.let typu Wylerův ´Ben-Hur´, nebo Bondarčukova epopej ´Vojna a mír´, či Leanův ´Doktor Živago´). Na režisérské sesli seděl David Lean, největší mistr nákladných monstrprodukcí. Steven Spielberg označil tento film slovy „Zázrak filmu“, což je, navzdory ne tak působivé poslední třetině, kde se již spíše politikaří, myslím přesné. Díky bohu za pečlivé digitální restaurace. Širokoúhlá projekce v mém oblíbeném kině Hvězda v rámci LFŠ, s přepečlivě vyčištěným obrazem, patřil mezi zážitky extatické. Žádný film nemá tak působivé pouštní scenérie, výprava je přímo bezprecedentní (logistika a zajištění celé akce musela být neskutečná) a ta nádherná Jarrého hudba! Peter O´Toole pak Lawrence obdařil umanutostí, sveřepostí až fanatismem, díky čemuž je ta postava tak životná, plastická a tím pádem zajímavá. A film, ve kterém se nevyskytuje ani jedna ženská postava, se dnes také jen tak nevidí :o) (22.07.2012)

Sir David Lean dal pojmu „výpravný“ nový rozměr. Jeho Lawrence of Arabia je monumentální opus, jenž i dnes zůstává nadčasovým dílem gigantických rozměrů. Film obsahuje vše od velkolepých bojových scén až po politicko-filozofický přesah. Postava T.E. Lawrence je rozpracovaná do sebemenších detailů a zdárně mu sekunduje plejáda úžasných vedlejších postav. I přes skoro 4 hodinovou stopáž mě to ani chvilku nenudilo – děj má spád, a ač se tomu nechce věřit, neobsahuje žádnou vatu. Při odchodu z kina jsem zaslechl tři postarší dámy, jak si říkají, že to jako bylo celkem dobrý, ale chtělo by to prostříhat – s tím já rozhodně nesouhlasím. Z definitivní verze filmu bych nevyňal ani minutu, vše má své jasně dané místo a film je dokonalý tak, jak je. Od začátku do konce jde o jasnou vizi, která byla naprosto perfektně a bezchybně zrealizována. Škoda, že už se takové filmy netočí. (30.06.2018)

Lawrence z Arábie je definíciou slova veľkofilm, so všetkou veľkoleposťou, epickosťou a megalomanstvom, čo k tomu patrí. Je asi zbytočné ospevovať dokonalé formálne prevedenie filmu, malebnú kameru či grandióznu hudbu, lebo sú to jednak priam notoricky známe fakty a jednak to ani nebolo to, čo ma na filme najviac zaujalo. Odzbrojujúce bolo sledovať brilantné psychologické rozpitvávanie Lawrencovho charakteru, jeho postupné zmeny a návraty. Lawrence bol nepochybne veľmi komplikovanou osobnosťou a film ho zo začiatku zobrazuje ako srandistu, možno trochu roztržitého, trochu neposlušného poručíka. Postupne potom sledujeme jeho očarenie arabskou krajinou, púšťou a ľuďmi, jeho vycibrené diplomatické schopnosti, ktorými dokáže prinútiť ku kompromisom aj ľudí, ktorí sa už dlhú dobu vyslovene nenávideli, naviac sú členmi tak tvrdohlavého a horkokrvného národa, ako sú Arabi, aby nakoniec prerástol do polohy akéhosi hrdinu-antihrdinu, zmietaného medzi túžbou niečo dokázať (oslobodiť Arabov a vybojovať pre nich vlastnú krajinu) a vlastným egom a aroganciou. Lawrence sa nám v istom zmysle mení na pološialenca (počas bojov a niekedy aj mimo nich si až nezdravo užíva zabíjanie a popravy), samozvaného arabského „mesiáša“, ktorý sám seba porovnáva s Mojžišom či Ježišom a pre ktorého jeho pôvodné ideály a priateľstvo so Sherifom Alim strácajú na váhe a oveľa dôležitejšou sa stáva vlastná dôležitosť v celom dianí... Megadlhá, takmer štvorhodinová stopáž dáva tomuto psychologickému procesu skutočne veľmi veľa priestoru a k jeho dokonalosti nemálo prispieva aj majstrovský výkon Petra O’Toola, ktorému Akadémia mimoriadne ukrivdila, keď sošku toho roku získal Gregory Peck za To Kill a Mockingbird (ten bol síce tiež vynikajúci, ale na O’Toolov záchvat geniality imho skrátka nemal). Ostatní herci však tiež nezaostávajú a či už ide o Aleca Guinessa, Anthony Quinna alebo Omara Sharifa, všetci predvádzajú bravúrne výkony. Lawrence z Arábie je právom radený medzi najväčšie filmové klenoty a do TOP listu tu aj na IMDb, je predvedením majstrovského filmárskeho umenia a filmom, na ktorý len tak nezabudnem. Slovami Stevena Spielberga: A miracle of film! 10/10 (26.02.2006)

David Lean si zaslúži obdiv, rešpekt a večné miesto na nebi kinamatografie - za odvahu, nezdolnosť, megalomanstvo a nadšenie. Na mojom "leanovskom" rebríčku má prvé miesto asi natrvalo rezervované Most cez rieku Kwai, napriek tomu dať tomuto filmu menej ako ***** je svojim spôsobom barbarstvo, ale keď si odmyslím všetky tie NAJ, ktoré film sprevádzajú, tak sa napriek drvivej prevahe pozitív prikláňam k Nunkiným výhradám a budem "objektívny:) (videné director´s cut) (06.07.2012)

Výpravné, velkolepé, našlapané akcí, pošlapané kopyty koní. Jsou filmy jež sou gigantické pouze za dobu svého vniku, ale časem hodně ze svého kouzla, ze své pompéznosti ztrácejí. Ovšem to není případ Lawrence of Arabia. Historické velkofilmy to nikdy nebylo moje sousto, avšak tady sem si celkem pochutnal. Nejen těch 7 Oscarů, ale hlavně legendárnost dělají z tohoto eposu takzvaně posvátné dílo filmové historie, které stejně jako víno lety jen a jen zraje. Navíc ta kouzla s kamerou a hlavně obrovské scény nájezdů, to mi občas brada zdrhala do oblasti jenž již reprezentují spoďáry. Pohled Petera O´Toolea jest navíc podivně uhrančivý, stejně jako u Omara Sharifa, takže jde tenhle film dost pod kůži, čímž ještě utvrzuje mne a nejen mne v myšlence na kultovnost celého projektu. Takže má závěrečná věta: Pokud ste zapřísáhlej vegetarián, pak masíčko s názvem Lawrence of Arabia prostě ochutnat musíte....... (17.07.2004)