Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sňatek princezny Verunky (Eliška Jansová) má zachránit království zchudlé kvůli bláznivým nápadům svého panovníka (Boleslav Polívka). A nápadníků má hned několik! Básník Alexandr Alexandrovič (Martin Myšička), ze kterého by i Puškin bledl závistí, dvouhlavý baron, vojevůdce a hudební skladatel v jednom Wajsman (Jaroslav Plesl), tajemný Markýz (Pavel Liška), vládnoucí kouzlem své matky, panovnice smrti Morany a podivínský vynálezce sir Klevr (Marek Taclík). Může být Ondra (Jiří Mádl), kluk toužící po tom stát se plavcem na divoké vodě, jejich důstojným soupeřem? (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (363)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Vždycky, když nastanou vánoční pohádkové idy, sesypou se diváci na nebohé pohádky i jejich tvůrce jako roj sršňů a předhánějí se v tom, kdo je dokáže hlouběji potopit a zároveň při tom co nejvýrazněji předvést vlastní vtipnost. Vzdychá se při tom po zpívajícím poupátku, třech oříšcích, princezně s dermatologickým defektem v podobě hvězdy na čele.... Prý, kde jsou ti tehdejší geniální tvůrci, proč se nenatočí něco podobného? - Nenatočí. Už nikdy! Není to ani v lidských silách a nejspíš ani v božských. Když pominu, že tehdy měla národní kinematografie víc peněz a času (ale také povinnost ideologizovat mládež komunismem, což třeba z Pyšné princezny přímo trčí a je to dost patrné i z Princezny ze zlatou hvězdou a dalších), nikdy už nebudeme dětmi, které se dívají poprvé na pohádku okouzlenýma očima. A ta magie zůstává, i když vyrosteme jako vzpomínka na tehdejší omámení. V dospělosti už prostě každou nově viděnou pohádku posuzujeme dospělýma skeptickýma očima. Proto je marné tesknit po nemožném. Tímhle postojem diváci zas a znovu zpátky zahánějí filmaře do už vyčichlých vod a málokdo se pokusí natočit pohádku jinak. Autoři stejně vědí, že to od staromilských diváků schytají, ale nechtějí dostat přes tlamu tak moc, jako loni uvedené Kdyby byly ryby, podle mě vtipná, originální, lehce dada pohádka. ____ Svatojánský věneček není vůbec špatná pohádka. První dvě třetiny je hravá, civilní a vtipná. Mádl jako chasník z dědiny a princezna vědkyně se k sobě hodí, oba jsou příjemně obyčejného, ale sympatického, vzhledu i projevu. Pohádce tu hodně uživatelů vytýká pitvoření, já nic takového nezaznamenala. Postavy čtyř nápadníků jsou prostě karikatury našich českých představ o jiných národnostech. Ostatně ten samý princip nadsázky použili autoři pro postavu italského učitele v podání I. Trojana, kterého tady kde kdo naopak chválí. Přitom třeba Myšičkův výkon coby ruského šlechtice si s tím Trojanovým v ničem nezadá. ___ Kamera je krásně filmová (až snad na nadužívané záběry z plavení řeky). Lokace příhodné - zámek zchudlého krále se opravdu rozpadá nad hlavou (tam by mělo komando z Národního památkového ústavu vlítnout hned po svátcích). ___ Kuchtík a princezna se spolu sbližují čtverácky.____ Co podle mě selhalo, je dramaturgie, jak se naplno projevilo v poslední třetině filmu. Náznaky kolapsu jsou ale patrné už od začátku. Třeba tolikrát zde kritizovaná kuchtíkova srdeční slabost, která je několikrát zmíněna, která mu zabrání stát se plavcem, po čemž tolik touží, a která se nikdy neprojeví. Podle mě totiž není skutečná. Je to záminka jeho rodičů, aby svého benjamínka, který je ve srovnání s bratry menší postavy, udrželi od riskantního povolání. Tady je kuchtík spřízněný s hlavním záporákem markýzem, kterému jeho matka nepřestává říkat: "diblíku", zatímco on už je dospělý muž. Sice trapný a ubohý, ale chce si jít vlastní cestou. Stejně jako kuchtík. Oba je přitom jejich rodiče srážejí a drží zpátky. Tenhle motiv si zasloužil rozvedení, mohl být nosnou linkou celého příběhu, protože i princeznu Verunku její otec nutí do něčeho, co nechce, totiž do bohatého sňatku k záchraně chudého království. Velká škoda téhle promarněné šance. ____ Místo jejího prokreslení nahazuje scénář další a další motivy, aniž by byl čas je pořádně využít. Ke všemu se v poslední části násilně láme zatím více méně sluneční nálada snímku do nezvládnutého dramatu. K pohádce, která dosud byla vtipná, se nehodí morová epidemie (která se ostatně jen zmíní, pak neukáže a nakonec beze stopy zmizí). Pokud chcete točit pohádku o moru, tak musíte temně už začít (v tomhle ohledu vřele doporučuji Pohádku o putování, ale bacha, je to fakt síla). Nesmyslně násilné je také odhalení, co vlastně jsou ve skutečnosti matky markýze a princezny. To bylo jak rána z čistého nebe a v ději to vůbec nemělo žádný význam, jen další zašmodrchání už tak zamotaného konce. _____ Nevysvětlené je sjíždění vodopádu, který by nedokázala sjet ani Africká královna. I pohádky se musí řídit logikou, děti nejsou pitomé, tak kdyby aspoň řekli, že tenhle vodopád se normálně nesjíždí, a že ty vory, co před ním parkují, vždycky rozeberou, přes nebezpečnou část přenesou a dole zase složí. Takhle to působilo, že všichni statní vodáci vodopád normálně dají a jen ten nezkušený chabý plavec Mádl na to nemá. _____ Neoslnil ani princeznin úkol, který byl opravdu hloupý a ani jeho splnění v podání nápadníků. Fakt mě vytočila levitující švestka i zázračná nábojnice-píšťala, když jejich autoři nebyli kouzelníci, takže neměli kde k takovým zázračným předmětům přijít. ____ Zbytečně otravné taky bylo, že některé promluvy nápadníků ve zkomolených jazycích a s přízvukem byly nesrozumitelné. _____Tahle pohádka si zasloužila, aby její tvorbu někdo chytil pevně do rukou, vyhodil nepotřebný balast a pevně ji ukočíroval až do konce. Což se, bohužel, nestalo. Ale i tak větší část cesty jela s parádou. () (méně) (více)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Super pohádková komedie, která mě dostala svým obsazením, kostýmy, kamerou, lokacemi a humorem. Eliška Jansová mě strašně bavila a spolu s Jirkou Mádlem, který je standardně výborný, jim to moc slušelo. Pavel Liška je až nečekaně démonický a vyloženě mi z něj běhal mráz po zádech (mj. i zásluhou perfektního kostýmu - celkově jsou kostýmy v tomto filmu velmi podařené). Ivan Trojan jako vždy naprosto fantastický a vposledku skoro až strhává celou pozornost jen na sebe. Bolek Polívka v roli zchudlého krále skoro jako by hrál sám sebe - jeho filmový rozpadlý zámek musí snad každému připomenout osud jeho zkrachovalé farmy na Vyškově. Pokud mi zde něco vadilo, byla to dějová linka s tím, že se Ondra setká s Verunkou, aniž by věděl, že je princezna, a přeskočí mezi nimi první jiskra. To je podle mě minimálně už od časů Šíleně smutné princezny strašně ohrané a už mě to nebaví sledovat ve stopadesáté variaci. Jinak ale za mě celkově velká spokojenost z herecky i režijně skvělé zvládnutého filmu, který nabourává mou odvěkou skepsi k české porevoluční pohádkové produkci - podle všeho svítá na lepší časy. A věřím, že si k tomuto filmu při jeho dalších televizních reprízách najde cestu více lidí - aktuálních 48% se mi zatím zdá jako krutě podhodnocených. ()

Reklama

rt12 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně vše zachraňoval Ivan Trojan. Milým překvapením pro mne byl výkon Elišky Jansové. Ostatní výkony herců se odvíjel od scénáře, se špatně napsaným se špatně pracuje, budiž. Nápadníkovi Liškovi jsem tentokrát dokonce rozuměla co říká a konečně ze sebe nemusel dělat debila. Mádl je pro mne neustále průměr (uvidíme zda nepřekvapí v neděli ve Dresu). Ovšem zbytek nápadníků - to byla šmírácká katastrofa, jakoby přijela Primácká Partička s jejich lacinými a rychle spíchnutými fórky, chvílemi mi bylo z jejich přízvuků a přehrávání trapně za ně. I mistr tesař ……. Jiřímu Strachovi držím dál palce!!! ()

depony 

všechny recenze uživatele

Další pohádka, která mi přišla zbytečná a tak hrozně nedomyšlená a nedodělaná, s nelogickým chováním mnoha postav. Umíněný Mádl, který se cítí být plavcem, ale naprosto nerespektuje žádná jejich pravidla (dvakrát do stejného jezu nevpluješ!); Liška, kterého mám jako člověka rád, ale jako herce vůbec (jeho záporná postava je tak blbá, že ono oslovení "diblíku" tomu dalo ještě větší grády), Polívka s rudým obličejem vypadal, že dává svému herectví maximální podporu alkoholem. Takže jedinou postavou, která bavila, a s kterou jsem se dokázal ztotožnit, byl učitel v podání Ivana Trojana. Ten si zasloužil asi 3 hvězdičky, zbytek filmu vážně bída. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Svatojánský věneček mě nasral už v létě, když jsem se chtěl vydat na výlet do Uherčic a zámek byl celý léto zavřenej kvůli natáčení. S povděkem ale kvituju výběr téhle málo známé památky. Jestli měla tristní podoba uherčického zámku korespondovat s podobou krále, smysl to dává, ale uvědomil jsem si, že v posledních letech v pohádkách král jen výjimečně bývá autoritou. Většinou ale za A) vypadá jako dement nebo se za B) chová jako dement, v případě Bolka Polívky platí A i B. Zajímavým překvapením tu je Pavel Liška, který sice hraje jako vždycky, přesto v rámci celku působí démonicky. Excelentní Jaroslav Plesl v nevšední dvojroli. Sympaticky funkční dvojice Mádl-Jansová. Má to ovšem docela složitej děj, dost historicko-politických odkazů a lingvistických vtípků zabíhajících do ruštiny a italštiny, takže pro děti je to podle mě prakticky nepoužitelný. Ale mně se to líbilo. Dávám tři z pěti. Čtvrtou přihazuju za Uherčice, kde se příští léto doufám nebude nic točit. ()

Galerie (214)

Zajímavosti (8)

  • Eliška Jansová (princezna Verunka) se svěřila, že nejnáročnější pro ni byla scéna, kdy se na slavnostní hostině sešla téměř celá herecká sestava. Při citově vypjatém momentu nemohla zastavit výbuchy smíchu. Dokonce musela být vyhlášena přestávka, během které ji zkušenější kolegové radili, jak salvy smíchu ovládnout. Scénu se nakonec podařilo natočit. (SONY_)
  • Herci trávili před nástupem na plac 1,5 hodiny v maskérně. Nejnáročnější přípravy vyžadovala postava barona Wajsmana (Jaroslav Plesl), která představuje dvě osoby v jednom těle. (SONY_)
  • Na mostě u zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého. (Winster)

Reklama

Reklama