• vesper001
    *

    Mádl se stabilním výrazem rozmrzelého štěněte, kterému sebrali pískací balonek a stokrát opakovanou debilní replikou „já jsem plavec!“, odrbaný král Polívka s ožungersky červeným nosem, nezajímavá princezna-intelektuálka Jansová, Ital Trojan s lokýnkami a Liška coby trapná imitace zlého já Jacka Sparrowa nebo možná Drákulova retardovaného bráchy. Špetka okultismu, spousta žvanění, trocha zdravovědy, jedna biologická zbraň, žádný vtip a hromada nudy. Základ dobré pohádky? Ne. Jen alternativa používání tisícovek místo toaletního papíru. Zdá se, že místo kostlivce Stracha je spíš ve skříni než za kamerou.(28.12.2015)

  • rikitiki
    ****

    Vždycky, když nastanou vánoční pohádkové idy, sesypou se diváci na nebohé pohádky i jejich tvůrce jako roj sršňů a předhánějí se v tom, kdo je dokáže hlouběji potopit a zároveň při tom co nejvýrazněji předvést vlastní vtipnost. Vzdychá se při tom po zpívajícím poupátku, třech oříšcích, princezně s dermatologickým defektem v podobě hvězdy na čele.... Prý, kde jsou ti tehdejší geniální tvůrci, proč se nenatočí něco podobného? - Nenatočí. Už nikdy! Není to ani v lidských silách a nejspíš ani v božských. Když pominu, že tehdy měla národní kinematografie víc peněz a času (ale také povinnost ideologizovat mládež komunismem, což třeba z Pyšné princezny přímo trčí a je to dost patrné i z Princezny ze zlatou hvězdou a dalších), nikdy už nebudeme dětmi, které se dívají poprvé na pohádku okouzlenýma očima. A ta magie zůstává, i když vyrosteme jako vzpomínka na tehdejší omámení. V dospělosti už prostě každou nově viděnou pohádku posuzujeme dospělýma skeptickýma očima. Proto je marné tesknit po nemožném. Tímhle postojem diváci zas a znovu zpátky zahánějí filmaře do už vyčichlých vod a málokdo se pokusí natočit pohádku jinak. Autoři stejně vědí, že to od staromilských diváků schytají, ale nechtějí dostat přes tlamu tak moc, jako loni uvedené Kdyby byly ryby, podle mě vtipná, originální, lehce dada pohádka. ____ Svatojánský věneček není vůbec špatná pohádka. První dvě třetiny je hravá, civilní a vtipná. Mádl jako chasník z dědiny a princezna vědkyně se k sobě hodí, oba jsou příjemně obyčejného, ale sympatického, vzhledu i projevu. Pohádce tu hodně uživatelů vytýká pitvoření, já nic takového nezaznamenala. Postavy čtyř nápadníků jsou prostě karikatury našich českých představ o jiných národnostech. Ostatně ten samý princip nadsázky použili autoři pro postavu italského učitele v podání I. Trojana, kterého tady kde kdo naopak chválí. Přitom třeba Myšičkův výkon coby ruského šlechtice si s tím Trojanovým v ničem nezadá. ___ Kamera je krásně filmová (až snad na nadužívané záběry z plavení řeky). Lokace příhodné - zámek zchudlého krále se opravdu rozpadá nad hlavou (tam by mělo komando z Národního památkového ústavu vlítnout hned po svátcích). ___ Kuchtík a princezna se spolu sbližují čtverácky.____ Co podle mě selhalo, je dramaturgie, jak se naplno projevilo v poslední třetině filmu. Náznaky kolapsu jsou ale patrné už od začátku. Třeba tolikrát zde kritizovaná kuchtíkova srdeční slabost, která je několikrát zmíněna, která mu zabrání stát se plavcem, po čemž tolik touží, a která se nikdy neprojeví. Podle mě totiž není skutečná. Je to záminka jeho rodičů, aby svého benjamínka, který je ve srovnání s bratry menší postavy, udrželi od riskantního povolání. Tady je kuchtík spřízněný s hlavním záporákem markýzem, kterému jeho matka nepřestává říkat: "diblíku", zatímco on už je dospělý muž. Sice trapný a ubohý, ale chce si jít vlastní cestou. Stejně jako kuchtík. Oba je přitom jejich rodiče srážejí a drží zpátky. Tenhle motiv si zasloužil rozvedení, mohl být nosnou linkou celého příběhu, protože i princeznu Verunku její otec nutí do něčeho, co nechce, totiž do bohatého sňatku k záchraně chudého království. Velká škoda téhle promarněné šance. ____ Místo jejího prokreslení nahazuje scénář další a další motivy, aniž by byl čas je pořádně využít. Ke všemu se v poslední části násilně láme zatím více méně sluneční nálada snímku do nezvládnutého dramatu. K pohádce, která dosud byla vtipná, se nehodí morová epidemie (která se ostatně jen zmíní, pak neukáže a nakonec beze stopy zmizí). Pokud chcete točit pohádku o moru, tak musíte temně už začít (v tomhle ohledu vřele doporučuji Pohádku o putování, ale bacha, je to fakt síla). Nesmyslně násilné je také odhalení, co vlastně jsou ve skutečnosti matky markýze a princezny. To bylo jak rána z čistého nebe a v ději to vůbec nemělo žádný význam, jen další zašmodrchání už tak zamotaného konce. _____ Nevysvětlené je sjíždění vodopádu, který by nedokázala sjet ani Africká královna. I pohádky se musí řídit logikou, děti nejsou pitomé, tak kdyby aspoň řekli, že tenhle vodopád se normálně nesjíždí, a že ty vory, co před ním parkují, vždycky rozeberou, přes nebezpečnou část přenesou a dole zase složí. Takhle to působilo, že všichni statní vodáci vodopád normálně dají a jen ten nezkušený chabý plavec Mádl na to nemá. _____ Neoslnil ani princeznin úkol, který byl opravdu hloupý a ani jeho splnění v podání nápadníků. Fakt mě vytočila levitující švestka i zázračná nábojnice-píšťala, když jejich autoři nebyli kouzelníci, takže neměli kde k takovým zázračným předmětům přijít. ____ Zbytečně otravné taky bylo, že některé promluvy nápadníků ve zkomolených jazycích a s přízvukem byly nesrozumitelné. _____Tahle pohádka si zasloužila, aby její tvorbu někdo chytil pevně do rukou, vyhodil nepotřebný balast a pevně ji ukočíroval až do konce. Což se, bohužel, nestalo. Ale i tak větší část cesty jela s parádou.(26.12.2015)

  • LadyPupu
    **

    První půlhodinu jsem přemýšlela, jestli si z nás plátců koncesionářských poplatků ČT dělá legraci. Neslaný nemastný začátek s Jirkou Plavcem Mádlem a divnou princeznou. Luxusní obsazení postav princezniných nápadníků mne navnadilo na kopec srandy. A ejhle, ono nic. Všichni moji oblíbenci (Plesl, Myšička, Taclík) hráli jak moji spolužáci na školní besídce na základní škole před dvaceti lety. No a Diblík Liška, který vypadal jak Jack Sparow po lobotomii... To už vůbec nechápu. Takže suma sumárum se dalo koukat zase jen na Maestro Trojana. Dokoukala jsem to jen proto, že právě on sliboval, že "všechno dobře upadne". No, upadlo... Moje čelist. Hrůzou, že i ten Jirka Labyrint Strach natočil sra*ku.(25.12.2015)

  • salahadin
    **

    To se takhle Čech, Rus, Němec, Anglán a Talián vsadí, jestli z ničeho udělají něco. Ačkoli každý s duchem zušlechtěným tuzemsky tradičním způsobem, přece je trumfne nešlechtěný Sparrow Diblík, pardon - zakomplexovaný markýz de Sádek. Řeku všem však nakonec vyfoukne Plaváček. Nápad nebyl vůbec špatný, jen to nemělo pořádný proud, aby nás to uneslo. Matematický vzorec příběhu byl také poměrně jednoduchý, ač moje matem. schopnosti jsou neschopné a při slovu aritmetika sluch úpí. Chemické reakce mezi oběma hlavními hrdiny nakonec vyústila v početí nového reprodukčního materiálu, nicméně na uvěřitelnosti tohoto biologického procesu chtělo ještě krapítek zapracovat (mám pocit, že se princezny zamilovávají jaksi snadno). I Jirka Mádl hrál tak nějak po svém, jakoby jen odběhl z natáčení Rafťáků na Voráky. Ale jako divák jsem se několikrát opravdu zasmál. A v několika momentech se zablýskla filmařina jako od anděla Páně. PS: Ten renesanční zámek, z jehož omítek na nás zuby cedí všudypřítomné pekování, by potřeboval renovaci (krom vyvdání princezny bych se obrátil na příslušný dotační program z EU:), aby ho nepostihlo NPÚ ("náhlé památkové úmrtí").(25.12.2015)

  • depony
    *

    Další pohádka, která mi přišla zbytečná a tak hrozně nedomyšlená a nedodělaná, s nelogickým chováním mnoha postav. Umíněný Mádl, který se cítí být plavcem, ale naprosto nerespektuje žádná jejich pravidla (dvakrát do stejného jezu nevpluješ!); Liška, kterého mám jako člověka rád, ale jako herce vůbec (jeho záporná postava je tak blbá, že ono oslovení "diblíku" tomu dalo ještě větší grády), Polívka s rudým obličejem vypadal, že dává svému herectví maximální podporu alkoholem. Takže jedinou postavou, která bavila, a s kterou jsem se dokázal ztotožnit, byl učitel v podání Ivana Trojana. Ten si zasloužil asi 3 hvězdičky, zbytek filmu vážně bída.(29.12.2015)

  • - Scény z města se natáčely v kulisách seriálu Borgia (od r. 2011), stejně jako třeba pohádka Princezna a písař (2014). (rakovnik)

  • - Tomáše Stopu (Jindra) při postsynchronech nadaboval Bohdan Tůma. (funhouse)

  • - Natáčelo se na moravském zámku Uherčice a na Rabštejně nad Střelou. Natáčelo se také na řece Nežárce kousek od Veselí nad Lužnicí. Mezi filmové lokace patřily i vodopády Černá Desná, Křemže a Vlkov (mlýn Krkavec). (SimpanzJi)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace