Zelig

Pro mě osobně nejnudnější Allen ever, měl jsem strašný problém to dokoukat. Co na tom, že se Allenovi dokonale podařilo napodobit dokumentární styl, o který usiloval, se všemi těmi mluvícími hlavami a přibližujícími se záběry na staré černobílé fotografie, protože přesně tohle je podle mě nejnudnější typ dokumentů pod sluncem, a doslova jsem u toho umíral. Navíc nesnáším mystifikaci jako takovou (mockumentary, chcete-li) a přišlo mi to i dokonale nevtipné, nezasmál jsem se u toho ani jednou. Působilo to na mě spíš jako opilost vlastním egem a topení se v nostalgii po dávno mrtvé éře, kterou jsem nezažil a osobně k ní nemám žádný vztah, takže víc jsem se s tím už minut nemohl. (14.10.2022)

Woody posunul hranice humoru zase o kousek dál a já si musel vzít pleny, abych nepochcal smíchy křeslo. Jak tám mával za tím Hitlerem to byla šleha, hádka o tom, kdo je doktor taky hrozila mýmu močáku, fakt prdel. Chlápek, který zamotá hlavu Ku - Klux -Klanu hned třikrát musí bejt prostě jedlej po všech stránkách. (26.09.2007)

"Musím na tu masturbaci, jinak začnou beze mě." Občan Zelig. Co vypadá jako jednorozměrná blbina je ve skutečnosti mnohovrstvým, neuvěřitelně (a přitom nepředvádivě) vypiplaným mockumentárním zamyšlením nad základními filozofickými otázkami člověka (utíkajícího před sebou samým) i společnosti (projektující si do lidského chameleóna své aktuální obavy), kterou lze ve druhém plánu číst jako sebereflexivní úvahu nad mediálními obrazy a životem celebrity nucené jít z role do role za postupného vytěsňování vlastní identity. Jeden z formálně nejodvážnějších a nejoriginálnějších Allenových filmů, který množstvím podnětů hravě strká do kapsy Forresta Gumpa i většinu vážných biografických filmů. (Mimo jiné kvůli Allenově nespokojenosti s prvními sestřihy jde o jeho nejkratší film.) 85% Zajímavé komentáře: Pohrobek, anais, troxor (12.11.2005)

Hodně originální snímek v rámci mnou viděných filmů od Woodyho Allena, u kterého jsem se sice nijak výrazně nezasmál, jako například u Prokletí žlutozeleného škorpiona či Sólokapra, ale spíše jsem si vychutnával netradiční zpracování a samotný nápad. Snímek je jakýmsi dokumentem o fiktivním muži, Leonardu Zeligovi, který vzbudil ve 20. a 30. letech 20. století senzaci a Allenovi se podařilo tohoto "chameleona" vměstnat do dějin tak dobře, že to vypadalo, jako kdyby Zelig skutečně někdy existoval. Nejvíce nápaditou scénou (alespoň pro mě) bylo pokažení Hitlerova projevu. Zkrátka na Allena celkem netypický film, který mě spíše než humorem oslovil námětem a technickým provedením. (19.04.2013)

Woody je originál to se musí nechat. Ale ne vše se podaří. Zelig je fiktivním retrodokumentem o osobnosti Zeligovi (což je někdo na způsob Forresta Gumpa - člověk, který byl u všeho). Problémem je, že i délka 75 minut je strašně moc. Tato forma se postupem času stává pro diváka (aspoň mě teda) doslova ubíjející. (24.02.2010)