Zelig

„Nesmíme se tak pevně vázat k našemu založení a ustrojení. Naší hlavní zdatností je umět se přizpůsobit rozličným zvyklostem. Držet se z nutnosti jediného způsobu znamená přebývat tu, ale nikoliv žít. Nejznamenitější duše jsou ty, jež v sobě mají nejvíce různosti a přizpůsobivosti.“ (Michel de Montaigne) (13.02.2018)

Rozhodně zajímavý počin, ve kterém Woody shromáždil "všechny své lásky" (tedy alespoň ty tehdy aktuální) a to téměř doslova. Forma zde ovšem poněkud vítězí nad obsahem... Jistě bylo nesmírně zábavné vymýšlet všechny ty fórky, ale výsledek vlastně vtipný moc není, smeknout klobou je nutné před všemi těmi geniálními mystifikacemi, před naprosto bezchybným napodobením dobového filmového materiálu, ale opět, sledovat více než hodinu šedivé a zrnící záběry je přes všechnu tu neuvěřitelnou práci občas, nekamenujte mě, i trochu nuda. Celý film je totiž takový chameleon, který vlastně není nijak moc zajímavý sám o sobě, ale pouze tím, jak dokonale napodobuje a kolik mystifikací se do něj podaří vložit. "Originální" Woodyho filmy mám rozhodně radši, mimo jiné proto, že si v nich může člověk plnými hrstmi užívat Woodyho kongeniální herectví, nádherně hračičkovou komiku, úžasné dialogy s plné nesmírně zábavných tvrzení a sem tam i překvapivě přesně vyslovovaných pravd, které by se občas měly i tesat... V tomhle filmu jsme je, přes všudypřítomný umělý šum a praskání, mohli spíše jen tušit... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: kinej, Matty, Rob Roy (07.06.2011)

Nikdy jsem nevedl seminář o masturbaci, patrně nejsem ani mnohonásobný bigamista, neusiluji o světový rekord v přeletu přes Atlantický oceán hlavou dolů, nedostal jsem nabančeno od Papeže, nerušil jsem strejdu Hitlera při projevu a pokud vím, tak mi ku-klux-klan nenabízí exkluzívní pobyt na kříži ani za mé evidentní židovství, černošství či indiánství. Do dneška jsem to všechno nepovažoval za důležité, ale možná bych s tím měl něco udělat, protože Zeligův životopis je skutečná výzva pro teoreticky chrabré muže, kteří v životě ještě nic nedokázali. (25.11.2012)

Ona originalita a forma je jedna věc, zábava a kvalita humoru druhá. Z hlediska dokumentu, který mystifikuje, film boduje, Woody na těch fotkách a dobových snímcích vypadá jako by tam skutečně patřil, za což před technickým štábem smekám klobouk. Fantazie při zapojování Allenovy postavy do chodu dějin a jeho setkání s význačnými osobnostmi taky stojí zato (na druhou stranu jsem kromě Hitlera snad žádnou z nich neznal, takže neznalý faktu, zda jde v některých případech o skutečnou postavu nebo jen herce, se mi dostalo pobavení vlastně jenom u Vůdcova zpackaného projevu). A právě humor, na který jsem se tak těšil, mnohokrát vyšel do ztracena. Rozesmál mě pořádně jenom Woody, když zrovna sám mluvil a pak některé z jeho "převleků" (+ teda informace o "bití" v jeho rodině). A za těch 79 minut jsem se bohužel taky setkal s nudou, takže hodnotím pouze lepším průměrem. "Musím se vrátit do města. Mám tam tu hodinu masturbace. Jestli tam nebudu, začnou beze mě." (29.12.2011)

Woodyho nápady nepoznajú konca, ak si neberie na paškál citové prepletence vzťahového charakteru, tak prichádza na rad štúdia jedného komicky narušeného psychopata umocnená dokumentárnym spracovaním a autentickým zasadením do vtedajšej doby. Mala som pocit, akoby som sa dívala na večerné správy, Woodyho premeny boli síce vtipné a scéna, kde Hitler diktátorsky prednáša a Woody sa bezmocne krčí v jeho tieni, by si zaslúžila 10*, ale aj tak to nie je to pravé orechové a od rodeného cynika trošku slabý prejav. Na jedno pozretie bohato stačí. (09.09.2010)