To Be or Not to Be
Režie:
Ernst LubitschScénář:
Edwin Justus MayerKamera:
Rudolph MatéHudba:
Werner R. HeymannHrají:
Carole Lombard, Jack Benny, Robert Stack, Felix Bressart, Lionel Atwill, Stanley Ridges, Sig Ruman, Tom Dugan, Charles Halton, Halliwell Hobbes, Miles Mander (více)Obsahy(1)
Zemřou nacisté smíchy? Mistrovská komedie o rozverném divadelním souboru, který se během okupace Polska nedopatřením přidává k odboji... Slavný filmový režisér německého původu Ernst Lubitsch patřil mezi nejúspěšnější zahraniční tvůrce, jimž se podařilo etablovat v Americe v období Zlaté éry Hollywoodu. Během své dlouhé hollywoodské kariéry se rychle dokázal přizpůsobit nástupu zvukového filmu a natočil řadu úspěšných komedií, které se zařadily mezi klasiky tohoto žánru (Láska mezi umělci, Ninočka, Obchod za rohem). Zároveň patřil mezi politicky angažované hollywoodské režiséry, kteří se neobávali zaujmout stanovisko zejména k situaci v nacistickém Německu. V roce 1942 měla premiéru jeho protinacistická satira Být, či nebýt, v níž si velmi drsně utahoval z tehdejší politické situace v Evropě. Společně s Diktátorem Charlieho Chaplina se jednalo o jednu z mála komedií tematizující německý nacismus. V době svého uvedení snímek vyvolal velkou společenskou polemiku a tvůrci čelili výhradám, že zlehčují nacistickou hrozbu a zasadit děj komedie do tehdejší Varšavy je společensky nevkusné. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové krátce před premiérou při leteckém neštěstí. Publikum docenilo tuto mistrovskou situační komedii až s odstupem dalších let a snímek začal být považován za vrcholné dílo komediálního žánru. Děj snímku se odehrává v roce 1939, kdy německé jednotky obsadily Polsko. Varšavský divadelní soubor zrovna zkouší protinacistickou inscenaci, která je ovšem na poslední chvíli z cenzurních důvodů stažena z programu. Členové divadelního souboru se následně zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí a díky perfektní znalosti divadelních prostředků se jim podaří přelstít gestapo navzdory milostným peripetiím a zmatkům v životě hlavní herecké hvězdy Josepha Tury a jeho manželky. (Česká televize)
(více)Recenze (78)
Jak se ocitl vegeterián Hitler ve Varšavské cukrárně? Tak na tuto otázku vám tato pohotová komedie odpoví hned zpočátku. Nevyčerpá tím ale svůj potenciál a pokračuje v neuvěřitelně vtipné satiře na okupaci Polska, která v té době stále probíhala. Zatímco mnoho jiných talentovaných režisérů natáčelo nabubřelé agitky (např. Četař York), Lubitsch přišel s tím, co mu šlo nejlíp - se satirickou komedií. Pro mě osobně klenot, kterému na dokonalosti přidává i výkon Lombardové a Bennyho. ()
Klenot který má čestné místo vedle Chaplinova diktátora. ()
Tento film mě i přes své stáří a silnou nerealističnost dost bavil. Sledujeme trampoty jednoho varšavského divadelního souboru, který vede charismatický herec Josef Túra. Jeho žena Maria Túra má zase velice fešného nápadníka, letce a plukovníka Sobinského. Každý muž by chtěl vypadat jako on a každá žena by chtěla, aby měla muže jako je on. Když velký herec Josef Túra pronáší hamletovskou repliku "Být či nebýt" tak se onen Sobinský zvedne a jde se do zákulisí dvořit jeho ženě. Chudák Josef nedokáže pochopit, proč mu vždy odejde divák zrovna v tom nejlepším a vnímá to jako "ohavný zločin". Později však zjistí reálnou příčinu. Mezitím vypukne válka, v Londýně se aktivizuje odboj a do toho se zapojí také letec Sobinský. V Londýně působí jistý profesor Siletsky, který získá informace o rodinách polských odbojářů a letí do Varšavy předat jim vzkazy. Zjistí se, že je to konfident gestapa a tak začíná boj o to, aby se informace nedostaly do rukou varšavského gestapa. Zde se plně angažuje onen divadelní soubor a ve spoustě vtipných scén provádí reálnou odbojovou činnost. Z divadla se udělá úřadovna gestapa, na kterou zamíří sám Siletský. Josef Túra se převleče za šéfa gestapa Ehrhardta a snaží se obelhat onoho profesorského kolaboranta. "Oni mi říkají koncentrační tábor Ehrhardt" opakuje pořád dokola, protože mu došly repliky. Profesor to prohlídne, naštěstí je odstraněn a tak se může Josef vydávat za něj. Zbytek souboru se vydává za příslušníky gestapa a jeden z nich dokonce za samotného Führera. Zesměšňování gestapa, výsměch slepé oddanosti Führerovi, peripetie skutečného Ehrhardta s jeho podřízenými, s falešným Siletským a krásnou Marií. Prostě kolotoč jak má být, a nakonec vše dobře dopadne. Nerealističnost je dána tím, že skutečné gestapo by celou tu blamáž velice rychle prohlédnulo a celý soubor by visel, pro výstrahu by byli veřejně oběšeni přímo před divadlem, protože Němci se s Poláky za okupace vůbec nesrali. Herecké výkony naprosto geniální, stará generace Hollywoodu měla jistý šmrnc, vznešenost, úroveň a věřím, že herci tehdy procházeli přísnými konkurzy, aby nakonec zbyli jen ti nejlepší. ()
Příjemná a docela zábavná konverzační komedie. Ale že by se jednalo o "nejlepší válečnou komedii všech dob"? To tedy opravdu ne. ()
Svěží odbojářská komedie s perfektními hláškami a gagy, která ovšem vystihuje krutou absurditu doby. Herci jsou všichni výborní, mají pěknou výslovnost. Nicméně z dnešního pohledu je film místy přece jen poněkud naivní. ()
Válka nikdy nebyla tak zábavná! ()
Po ostrém úvodu nastupuje na překvapivě vážnou notu bez humornějších prvků, aby se to v druhé polovině zvrhlo v čistou frašku sázející vtip za vtipem. Komediální části byly výborné, ty vážnější pouze OK. Extrémně oceňuji dobu, kdy to vzniklo. ()
Jako jo, je to vlastně skvělé. Na vše je třeba nahlížet s nadsázkou a nadhledem. Film o rafinovanosti, důvěře, můžském egu, statečnosti a trochu i švejkovství. Nejvtipnější momenty jsou postaveny na nepochopení, náhodě, či vtipné improvizaci postav. Herecky skvěle ukočírované a civilní, vizuálně je vše čisté s vyjímkou pár skokových střihů. ()
S Chaplinovým Diktátorem jsou to nejlepší filmy zesměšňující nacismus, co jsem zatím viděla. Opravdu jsem se výborně bavila a se mnou celý kinosál. Film má úžasný klasický vtip, chytrý a zvláště nápaditý, který se málokdy v současných komediích najde. ()
Kdy jindy si dělat legraci z nacistů, než v době jejich nadvlády? Poté, co Lubitsch v Ninočce dokázal, že se umí s ironií podívat na komunistickou ideologii, se v roce 1942 pustil i do nacistů. A to v převlekové komedii, kterou si lze dobře představit i na divadelním jevišti. Příběh o skupince polských herců, kteří se vlastními "zbraněmi" pustí do odboje, má skvělou kadenci vtipů, jež navíc za těch 70 let vůbec nezestárly. Ve filmu lze vystopovat i řadu inspirací pro pozdější válečné komedie, včetně zcela zřetelných Hanebných Panchartů. ()
#670 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/27690-to-be-or-not-to-be ()
Bohužel jsem tenhle film viděl v angličtině s anglickými titulky, které jsem nestíhal všechny překládat, takže mi některé věci utekly. Nicméně Josef Tura rozehrál velké divadlo, které postupem času gradovalo, přičemž i vtip rostl téměř exponencionálně. Rád bych viděl nějaký povedený remake, poněvadž zápletka nebyla vůbec špatná, jen nejsem fanouškem černobílé barvy. ()
Jak je jenom možné, že mi tenhle klenot válečné (!) kinematografie až dosud unikal. Srovnatelné snad leda s Casablancou, i když tohle je navíc ještě ve znamení humoru. ()
Žeby najlepší film z vojnového obdobia? Asi áno, aj keď je pravda, že som ich mnoho z tejto doby nevidel... Strašne dobre sa na to díva. Čiernobiely filter (resp. v tomto prípade to ani filter nie je), kostýmy aj kulisy sú nádherné a prirodzené. Predsa len, je to to najaktuálnejšie, čo v tej dobe bolo. Staršie filmy bývajú strašne pomalé a nudné. To Be Or Not To Be taký nie je. Je napínavý, človek nevie, čo má čakať. Je zábavný, je tu veľa nekorektných vtipov, ktoré by teraz nepovolili. Vlastne je divné, že ich vôbec vtedy povolili, keď na tú dobu bol ten humor strašne, strašne čierny. Páči sa mi ako film ukázal neveru bez toho, aby fakt bolo vidieť intímne scény. Chcete vidieť neúspešného maliara v Poľsku? Áno. Chcete vidieť hlúpych náckov? Určite. Chcete vidieť letca, ktorý vie zhodiť 3 tony dynamitu za 2 sekundy ? Asi áno. Propagandistický film (komédia), ktorý aj má niečo do seba. 8/10 Sad facts: Poté, co Carole Lombard (Maria Tura) zemřela při letecké havárii, byla z filmu odstraněna hláška „What can happen in a plane?" Trochu desivé je aj to, že si tu postavy robia srandu z vecí, ktoré sa neskôr ukázali byť o dosť horšie.. "You're quite famous in London colonel. They call you concentration camp Erhard. Heh, yes, yes, we do the concentrating and the Poles do the camping.” ()
Remake je lepší, dokonca aj keď zohľadníme 40-ročný rozdiel medzi nimi. ()