To Be or Not to Be
Režie:
Ernst LubitschScénář:
Edwin Justus MayerKamera:
Rudolph MatéHudba:
Werner R. HeymannHrají:
Carole Lombard, Jack Benny, Robert Stack, Felix Bressart, Lionel Atwill, Stanley Ridges, Sig Ruman, Tom Dugan, Charles Halton, Halliwell Hobbes, Miles Mander (více)Obsahy(1)
Zemřou nacisté smíchy? Mistrovská komedie o rozverném divadelním souboru, který se během okupace Polska nedopatřením přidává k odboji... Slavný filmový režisér německého původu Ernst Lubitsch patřil mezi nejúspěšnější zahraniční tvůrce, jimž se podařilo etablovat v Americe v období Zlaté éry Hollywoodu. Během své dlouhé hollywoodské kariéry se rychle dokázal přizpůsobit nástupu zvukového filmu a natočil řadu úspěšných komedií, které se zařadily mezi klasiky tohoto žánru (Láska mezi umělci, Ninočka, Obchod za rohem). Zároveň patřil mezi politicky angažované hollywoodské režiséry, kteří se neobávali zaujmout stanovisko zejména k situaci v nacistickém Německu. V roce 1942 měla premiéru jeho protinacistická satira Být, či nebýt, v níž si velmi drsně utahoval z tehdejší politické situace v Evropě. Společně s Diktátorem Charlieho Chaplina se jednalo o jednu z mála komedií tematizující německý nacismus. V době svého uvedení snímek vyvolal velkou společenskou polemiku a tvůrci čelili výhradám, že zlehčují nacistickou hrozbu a zasadit děj komedie do tehdejší Varšavy je společensky nevkusné. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové krátce před premiérou při leteckém neštěstí. Publikum docenilo tuto mistrovskou situační komedii až s odstupem dalších let a snímek začal být považován za vrcholné dílo komediálního žánru. Děj snímku se odehrává v roce 1939, kdy německé jednotky obsadily Polsko. Varšavský divadelní soubor zrovna zkouší protinacistickou inscenaci, která je ovšem na poslední chvíli z cenzurních důvodů stažena z programu. Členové divadelního souboru se následně zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí a díky perfektní znalosti divadelních prostředků se jim podaří přelstít gestapo navzdory milostným peripetiím a zmatkům v životě hlavní herecké hvězdy Josepha Tury a jeho manželky. (Česká televize)
(více)Recenze (78)
Konverzačná protinacistická komédia akú som ešte nevidel. Ernst Lubitsch sa brutálne a po zásluhe pustil do nacistov a Hitlera samotného a vytvoril neuveriteľnú zábavu. "Heil, Hitler." a Hitlerova odpoveď: "Heil, ja." ()
Vtipné a přitom i mrazivé. Tohle je jedna z nejsvižnějších komedií z druhé světové, kterou jsem viděla. Vzhledem k datu vzniku snímku mě překvapuje, že nacisty nezobrazuje jako vysloveně komické nebo napak démonické postavy, jak bych předpokládala, že si i kvůli propagandě doba žádala. A Carole Lombardová disponuje oslňující září pravých hvězd. ____ Na okraj přidávám Módní okénko: světlé saténové šaty s asymetrickými ramínky byly skutečně nádherné. Slušela jim i brož na boku. Absolutně jsem ale nepochopila, proč měly tak viditelné záševky na zadku, které odstávaly a hlavně - úplně zbytečný byl kožešinový lem rozparku. Ten ty šaty úplně zabil. Ještě štěstí, že Lombardovou zabírali hlavně od pasu nahoru, takže nebyl vidět. :) /5. 12. 12./ ()
Je obdivuhodné, že film, srovnatelný s válečnými komediemi ze 70. let vznikl již během samotné války. Lubitschova tarantinovka je celkem svižná i přirozená, zároveň chvílemi i opravdu vtipná. A propojení divadla a odboje má v sobě takový šarmantní nádech. 7/10 ()
Být, či nebýt je hlavně skvěle napsaná konverzační komedie. Dá se namítnout, že humor je zde příliš sitcomový a celému projektu by více slušelo provedení na divadle. Možná. Přesto se jedná o jednu z nejlepších filmů na dané téma - což je naprosto úžasné, vzhledem k roku vzniku. Člověk by totiž očekával, že Lubitsch se nechá strhnout tehdy v USA panující nemilosrdnou protiněmeckou propagandou - on si však pouze s velkým nadhledem dělá srandu z nacistů. A to se mi líbí. ()
Zcela výtečná válečná komedie, a rozhodně jeden z nejlepších výtvorů Lubitsche. Zcela oddychový snímek, při kterém občas až nevěříte, kam až daleko Lubitsch s humorem zašel. Zcela excelentní námět a hlavně výborný scénář doprovázen skvělými a sarkasticky až nevkusnými scénkami a hláškami. Nemám co vytknout za mě 100%:-) Viděno v kině na 40. LFŠ ()
Výborná konverzačka a skvělá komedie záměn (těch je tam tolik, že člověk ani nestačí počítat), která upomíná na to nejlepší, čím přispěla německá emigrantská vlna éře klasického Hollywoodu. "Její manžel je ten skvělý, skvělý herec Joseph Tura. Slyšel jste o něm?" - "Ve skutečnosti jsem ho dokonce viděl hrát. To, co on provedl Shakespearovi, teď my provádíme Polsku." ()
Pre mňa ďaleko lepšie než Chaplinov Diktátor, akurát, keby sa sem pridali možno 3 scénky z toho filmu vrátane záverečnej a mierne pozmenili humor, tak by to bol už ozaj geniálny film, ale aj bez toho som sa celkom bavil a tie zápletky a prechody v obsahu deja najmä na začiatku ma dostali. Ešte aj na heilovaní sa tu dá zasmiať a zaujímavé, že o Poliakoch to natočili počas vojny Američania, teda tí, ktorí v podstate ešte im vtedy nepomohli, ale tu akoby splácali málom svoju ľahostajnosť. ()
GENIÁLNÍ KOMEDIE. Zcela dozajista byl tento snímek velkou inspirací pro pozdější protiválečný, neméně geniální, seriál Haló Haló. V některých okamžicích jsem téměř umřel smíchy. "V Londýně Vám říkají Koncentrační tábor Erdhardt." "Ano, ano ... My obstaráváme koncentrování a Poláci táboření." :-))) Prostě humor, který se nesere s ničím. "Heil myself." :-) ()
Šikovne napísané dialógy a vtipné herecké výkony, pri ktorých sa ale nebudete smiať, ale len usmievať. Technická stránka filme ( výprava atď. ), tak mnohonásobne prevyšuje tú umeleckú. ()
Možná jsem divný, ale mám rád, když je tvůrce uměleckého díla mnohem chytřejší než já. A u tohoto filmu to platí zcela beze zbytku! Pokaždé, když už jsem si začal myslet, že tuším, jak se příběh bude odvíjet, přišel nečekaný zvrat a vše se začalo ubírat zcela jinam. Dobře patrné je to již v úvodní expozici, tedy zhruba do chvíle, než se objeví Hitler s legendárním ,,Heil myself!" Jen do tohoto okamžiku (první cca čtvrthodina) se perspektiva vyprávění obrátí asi třikrát a vy se sotva stačíte dosmát jednomu vtipu a hned je přenesen na druhou (občas i na třetí) a je snad ještě vtipnější. A to vydrží po celou dobu filmu - nemá to slabé místo. Lubitsch byl ďábel - jeho humor je černočerný a dokonce i jeho nejbližší přátelé ho přesvědčovali, že hlášky jako ,,To co on dělal Shakespearovi my teď děláme Polsku!" jsou na rok 1942 příliš silná káva. Lubitsch se naštěstí přesvědčit nedal a vzniklo geniální, po čertech vtipné, ale i neskutečně dojemné dílo. Současní ,,provokatéři" (jako třeba tvůrci Mého vůdce) by si měli tento film pustit, a pak svá natáčení zvážit... ()
Kultivovaná (Ernst Lubitsch si to dává tzv. na Shakespeara, tzn. odcházejí jen burani bez vkusu a ti, co mají smluvené rendez-vous) válečná veselohra (sic!) s převleky ("Jé, Patriku, to je Hitler!" - tato hláška se ve filmu samozřejmě neobjevuje, leč mohla by!), pro milovníky Haló, Haló! a Sedmé roty takřka povinnost. Pasáže z ústředí varšavského protektora, kolonela Ehrharda (Sig Ruman), jsou prostě geniálně vypointované, ještě teď se usmívám ("Co mi to zas děláte, Schultzi?"). A pokud se ptáte, jestli mě uráží rok vzniku, tedy rok 1942, zdali si nemyslím, že za války by se o válce vtipkovat nemělo, tak spolu vzpomeňme na Chaplinova Diktátora. I ten byl přeci natočen ve válečných letech. Nakonec, jak se taky jinak postavit k válce, nemáme-li v rukou její ukončení, nezbývá, než se jí vysmát! 85 % ()
Bezvadně jsem se bavila a docela mě udivovala troufalost, s jakou tento film točili v době, kdy se opravdu konaly ztvárněné historické události v pozadí. Dokonale nadčasový film. ()
1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete - č.153//Nejdříve jsem se obávala spojení válečné doby se Shakespearem - přece jen jde o něco posvátného. Ovšem hned začátek mě pobavil natolik, že jsem ležela smíchy na zemi a nemohla jsem přestat :-D. Když vidíte ten začátek divadelní hry Gestapo s tím jejich "Heil Hitler!" a najednou tam nastoupí Hitler a vy si říkáte panečku....a po jejich tradičně d**entním pozdravu vůdci si sám Hitler řekne "Heil myself"...to mě rozsekalo. Úvodní a závěrečné titulky ovšem beru s velkou rezervou jakoby komediální Heil Hamlet...Vtipné je, že vás vlastně celým filmem provází Shakespearův Hamlet. Neustále se tam opakuje "To be or not to be...that is the question..". Dalším vtipným bodem je, že při vyřčení této věty pokaždé někdo v publiku odcházel a hlavní herec z toho byl chudák celý na prášky. Docela ráda bych viděla tu divadelní hru Gestapo celou :-D. Velkou poklonu skládám Carole Lombard a čest její památce - škoda, že se nedočkala ani té premiéry tohoto perfektního komediálního filmu. Nejlepší komedie z válečného období. Škoda ovšem je, že na dnešní tvorbě není vidět takový herecký talent jaký měli tito herci(nebo jen u málokoho). ()
Snímek Být či nebýt působí hravě, avšak je v něm cítit frustrace a napětí z probíhající války. A tak jedna z cest, jak si s tím poradit a hrozné situaci odlehčit, je válku a nepřátelé zesměšnit, tím jim vzít hrozivost a polidštit je. Film se nejdříve tváří jako romantická komedie, ale záhy milostná zápletka dává vyrůst mnohem důležitějšímu příběhu. To jak je člověk vydán na milost a nemilost vůdcům, kteří o jeho životě a smrti rozhoduji z malichernosti nebo z důvodů, které daná osoba nemá šanci ovlivnit, nebo to, že stačí jen slovo mimo roli nebo o kapku méně štěstí a je život ukončen, to všechno zračí naléhavost a zoufalství, který se ve filmu za každým vtípkem skrývá. ()
Dokonalý mix satiry, bláznivej komédie a tragikomédie z roku 1942. Príbeh je v skratke o skupine divadelníkov počas okupácie, ktorí nacvičujú hru o Hitlerovi a neskôr sa zapoja do odboja, kde svoje úlohy patrične využijú. Od tohto filmu som nejaké veĺké očakávania nemal, ale bol som milo prekvapený - inteligentný humor tej najvyššej kategórie a film, ktorý sa minimálne vyrovná podobne ostrému Diktátorovi od Chaplina. Tento film má odo mňa absolútne odporúčanie. ()
Výborná komedie o válce, kde jsou až neskutečné momenty, které vám natolik vyrazí dech, že se dokonce i nebudete smát. Přitom jsou to vtipné momenty, ale je strašně hezké vidět, jak si tvůrci dovolili skutečně hodně. Tohle nemohl být film, který by měl Hitler rád, a to je jen dobře. Podobné komedie se dnes už bohužel netočí, protože autoři nevědí, kde je míra a jak si rýpnout tak aby to bolelo. ()
Je vidět, že filmaři neznali situaci ani prostředí. Dnes už vyšeptalé, teatrální, křečovité. Jiný než dnešní pohled mě nezajímá. ()
Génius komedie ve vrcholný formě. ()
Konverzační komedie a rádoby dějové drama je asi to nejhorší spojení, co film může nabídnout. Všechny ty "vtipné hlášky", převleky, idioti z Gestapa, a všechen ten herecký lesk a šarm, mi daly notně pocítit vulgaritu celého podniku. Nejsou tu zesměšněny a zkarikovány jen gestapáci, ale také židé (všimněte si jejich jmen na vývěsních štítech) a také celý odboj. Skutečně nechutné a slaboduché. Lubitschovi jsem se dosud úspěšně vyhýbal, škoda jen, že se mi to nepodařilo i nyní. Ještě mi v hlavě zní: "Maj fjurer". - Pozdější pozn.: Napsal mi kolega Raroh: "Zdravím, k Lubitschově filmu Být, či nebýt. Nutno zdůraznit, že sám Lubitsch byl žid a s tradicemi židovského humoru pracoval (třeba i v Ninočce, k níž scénář napsal jeho žák Wilder). To jen na okraj Vašeho komentáře". - Pochopil jsme to tak, že můj pohled na věc je příliš subjektivní. A nejspíš ano! Ačkoli jsem sám čtvrtinový žid, a v životě jsem poznal několik plnokrevných židů, nikdy jsem se s nimi nesžil, jejich povahy mi byly cizí, stejně tak jako jejich kultura, kterou se domnívaly, že zastupují. Pozn.: Chtěl jsem uvést nějaký konkrétní příklad výše uvedeného, pak jsem to zamítl, ale o slovo se přihlásil Slavoj Žižek: "... když je vysoký nacistický důstojník dotázán na německé koncentrační tábory v okupovaném Polsku (moje pozn.: stav známý tedy již v roce 1941/42), odsekne: My se staráme o koncentraci a Poláci o táboření." (First As Tragedy, then As Farce, 2009) ()