Trouble in Paradise
Útek z raja
Režie:
Ernst LubitschKamera:
Victor MilnerHudba:
W. Franke HarlingHrají:
Miriam Hopkins, Kay Francis, Herbert Marshall, Charles Ruggles, Edward Everett Horton, C. Aubrey Smith, Robert Greig, Rolfe Sedan, Luis Alberni (více)Obsahy(1)
Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
NFR 1991 ()
Dokonale elegantní a svižná komedie od mistra žánru s úžasným Herbertem Marshallem (věděli jste, že přišel v první světové o nohu a měl dřevěnou protézu?) mě přeci jen nevzala u srdce tolik jako třeba takový The Shop Around The Corner. Snad příště. Dialogy by se samozřejmě daly tesat: _Lily Vautier: You see, mother is dead. _Mariette Colet: Yes, that's the trouble with mothers. First you get to like them, and then they die. ()
(1001) Docela sranda, zvlášť z toho pohledu, že rozdíl mezi tímto filmem a těmi, které se berou smrtelně vážně, je jenom velmi malý. Dnešní divák se tím nejspíš bude bavit víc než autory zamýšleným humorem. ()
Totálne nadšenie. Mix vtipnej komédie, zamotaného heistfilmu a dojímavej romance ktorá má stále švih,eleganciu, hravosť a ešte dokáže žonglovať s klišé.od Lubitcha som videl zatiaľ iba 4 filmy ale do všetkých som sa v momente zamiloval a musel ich obdivovať. 10/10 a onedlho sa bude asi u mňa meniť režisérska topka ()
Slabší. Víc romance než komedie. Opět mě bavilo okrádání spojené s vtipem (obzvlášť počáteční vzájemné okrádání nemá chybu) a roztomilá Kay Francos. Krásné bylo umění stáčet řeč na jiné téma, moc vtipné. # Nejspíš nezapomenu na ruského socialistu. # "Má hodnotu maximálně 40 000" "Pokud bych ji prodal, dostal bych 5000." "pak bych se zachovala čestně a vrátila ji té dámě" # příběh 6 | hudba 6 | humor 4 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 5 ()
[6,5/10] (Paramount) (Čb. /// Produkce: Ernst Lubitsch /// Scénář: Grover Jones, Samson Raphaelson podle divadelní hry A becsuletes megtalalo László Aladára /// Kamera: Victor Milner /// Hudba: W. Franke Harling) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Nie príliš typická romantická komédia, skôr taká romantika naruby so zaujímavým a odvážnym záverom. Možno budete mať problém s fandením hlavného hrdinu, ale Lubitsch to takto presne zamýšľal a celá nekorektnosť a morálna zvrátenosť filmu je jeho vtipným ťahom. Z dnešnej tvorby sa tomu blíži Coenovská právnická spolupráca s Clooneym a Jonesovou, aby ste mali predstavu, aký tón má celý film. Lenže v tomto prípade sa ešte nejedná o kalkul, ale o hru s dobovým divákom, ktorý si musel vystačiť s náznakmi a dvojzmyslami a mám pocit, že bol na tom lepšie. Toto nie je príbeh o zbližovaní dvoch rozdielnych ľudí, ktorí si k sebe na konci nájdu cestu, ale komplikovaný milostný trojuholník, kde je výsledok podmienený niečím iným, ako predvídateľnosťou žánrových klišé. ()
Raj by mal predstavovať talianske Benátky a francúzsky Paríž,kam sa uchýlia prosperujúci podvodníci,notorickí klamári a odvážni vynaliezaví kleptomani Gaston s Lily,ktorí si vyhliadnu „novú obeť” milú a extrémne dôverčivú bohatú Madam Colet,ktorú obalamutí naivnými rečičkami pod zámienkou vrátenia drahej kabelky,ktorú sám ukradol,o čom ona nevie,a tak sa dostáva do jej blízkosti a stáva sa novým tajomníkom,o ktorom nikto nič nevie,len François Filiba má nutkanie,že sa niekde stretli,veru,že má pravdu,okradol ho v Benátkach,a teraz sa stretávajú znovu... Na úvod je zaujímavo rozohraná zápletka,dvaja podvodníci,t.j Miriam Hopkins a Herbert Marshall,tento podarený párik sa hrá na niekoho,kým nie sú.obidvaja sa dostanú do honosnej vily k Madam Colet a chcú ju pripraviť o mastný sejf s peniazmi na konte sa im to podarí a zaisťujú si útek z raja a Madam o tom vie,s kľudom ho odprevádza... Trochu zvláštne,to uznávam,ale pozerať sa na herecký koncert trojice hercov,kde Kay Francis je po celý čas naivná,dôverčivá,nerozmýšľa je zaslepená,samozrejme toho dokáže hocikto jednoducho využiť. Využil toho režisér ERNST LUBITCH,ktorý s dokonalým načasovaním filmovej reči balansuje koľkokrát na tom,čo sa nakoniec stane,že do poslednej minúty som rozmýšľal,či si príde pre Gastona polícia,či ostane s Madam,alebo odíde s Lily,so spoločníčkou,s ktorou ho spája ohromná vzájomná náklonnosť! Nechajte sa prekvapiť,nie je to ťažké uhádnuť,veď je to v samom názve brilantného filmu o IDENTITE! ()
Zapálený rusky hovořící trockista v davu údajných nálezců kabelky neměl chybu. Jinak opět lubitschovsky ironicky prošpikovaná necukerinová love story. ()
Lupič - gentleman měl na ženy dobrý vkus. Na můj vkus film moc stojí na dialozích. Ale Lubitsch se z této konverzační komedii snažil jako jeden z prvních o náznaky pohybu kamery. ()
Zlodejská romantická komédia má v sebe kúzlo dialógov i rozohranú zápletku. Je však aj "iná", zo začiatku posobí chaoticky, je to predovšetkým stavbou príbehu. Ten sa neskor dostane do vychodených koľají. Zábavná jednohubka. ()
Hrozně se mi líbila ta svěžest, která z celého filmu sálá. Jakoby ještě neopadlo to prvotní kouzlo zvukového filmu a všechno tak bylo nové a čerstvé. Ztělesněný "Lubitsch Touch". 7/10 ()
Stařičké a cynické. Miriam Hopkinsová ve vrcholné formě, ten její frajer už by dneska jako fešák neobstál. Příběh je děravý jak řešeto, zachraňují ho jednotlivé situace. SHRNUTÍ: Nikdy si nekupujte kabelku zdobenou brilianty! Budete vypadat jako buranští snobi a stejně vám ji každý bude chtít ukrást. ()
Okúzľujúca, svižná a vtipne napísaná rom-com. Je úžasné sledovať, že ani po toľkých rokoch nestráca snímok paru, je hravý a chytľavý. Takto nejako má vyzerať kvalitný zástupca vo svojom žánri. ()
Falešný baron se dá dohromady s falešnou hraběnkou, vrátí si věci, co si navzájem během romantické večeře ukradli a začnou pracovat spolu. Jejich největší akcičkou má být okradení bohaté paní Coletové, ale jaksi to začne vypadat, že se lupič zamiloval :-) Zábavná předkodexová komedie se skvělými postavami a dialogy. Trošku to nudilo ve druhé půlce, ale jinak moc fajn :-) ()
Je to dobrý film, o tom žádná. Jsou zde naprosto skvělé interakce mezi herci, příběh není úplně odfláknutý, ale pro mě to nebylo něco, co by mě mělo okouzlit a ohromit. Ernst Lubitsch natočil snímek, který snadno překlenul svou dobu a může se promítat i dnes, ale není to něco, nad čím budu trnout. ()
Genilany film nielen o tom, jaxa falosny baron zamiluje do falosnej grofky /ci kto ona presne bola/ .... proste genialny film, nadherne kulisy, tempo, perfektne dalogy ....... 100 % ()
Elegantni komedie (zadna velka rachanda) s nadhernou Miriam, a s Key Francis a jejim zabijackym usmevem. Docela zabavna (ale predvidatelna) story o zlodejiccich vseho druhu. Ale jak rikam, zabaleno je to cele v luxusni krabici a prevazano jeste luxusnejsi masli...a to mam rad. 4+ ()
Geniálna analýza, ktorá presne opisuje, prečo je Trouble in Paradise jedným z najlepších filmov všetkých čias: "So, perhaps, “Europe in cinema” at its purest stands for such a unique mixture of comedy and melancholy which we find today in the works of von Trier and Haneke, and which survived even in the Hollywood films of Ernst Lubitsch. Let us take Trouble In Paradise, his first absolute masterpiece, the story of Gaston and Lily, a couple of happy burglars robbing the rich, whose life gets complicated when Gaston falls in love with Mariette, one of their wealthy victims. The lyrics of a song heard during the credits provide a definition of the “trouble” alluded to: “That’s paradise / while arms entwine and lips are kissing / but if there’s something missing / that signifies / trouble in paradise.” To put it in a brutally direct way, “trouble in paradise” is thus Lubitsch’s name for il n’y a pas de rapport sexuel. Maybe, this brings us to what “Lubitsch touch” is at its most elementary – an ingenious way to make this failure work. That is to say, instead of reading the fact that there is no sexual relationship as a traumatic obstacle on account of which every love affair has to end up in some kind of tragic failure, this very obstacle can be turned into a comic resource, it can function as something to be circumvented, alluded to, played with, exploited, manipulated, made fun of … in short, sexualized. Sexuality is an exploit which thrives on its own ultimate failure. So where is the trouble in paradise in Trouble in Paradise? The first answer that imposes itself is: the true “paradisical” sexual relationship would have been the one with Mariette, which in why it has to remain impossible/unfulfilled. This unfulfillment confers on the film’s end a touch of melancholy: all the laughter and boisterousness of the film’s last minute, all the merry display of the partnership between Gaston and Lily, when the couple exchanges the stolen objects, does only fill in the void of this melancholy. There is, however, also the possibility of the exactly opposite reading: what if the true paradise is actually the scandalous love affair of Gaston and Lily, two chic thieves fending for themselves? What if, in a tantalizing irony, Mariette is the snake luring Gaston from his blissfully sinful Garden of Eden? What if Paradise, the good life, is the life of crime full of glamour and risks, and evil temptation comes in the form of Mariette whose wealth holds the promise an easy-going dolce vita without real criminal daring or subterfuge, only the humdrum hypocrisy of the respectable classes? Recall Gaston’s sincere and raw outburst, enacted with no elegance or ironic distance, the first and only one in the film, after Mariette refuses to call the police when he tells her that the chairman of the board of her company is for years systematically stealing millions from her. Gaston’s reproach is that, while Mariette was immediately ready to call the police when an ordinary burglar like him steals from her a comparatively small amount of money or wealth, she is ready to turn a blind eye when a member of her own respectable high class steals millions. Is Gaston here not paraphrasing Brecht’s famous statement “what is the robbing of a bank compared to the founding of a bank”? What is a direct robbery like those of Gaston and Lily compared to the theft of millions done in the guise of obscure financial operations? There is, however, another aspect which has to be noted here: is Gaston’s and Lily’s life of crime really so “full of glamour and risks”? Aren’t, beneath the surface of glamour and risk of their thievery, the two of them “a quintessential bourgeois couple, conscientious professional types with expensive tastes? Gaston and Mariette, on the other hand, are the really romantic pair, the adventurous and risk-taking lovers. In returning to Lily and lawlessness, Gaston is doing the sensible thing — returning to his proper place in life. Recall G.K. Chesterton’s famous passage from famous “Defense of Detective Story” in which he remarks how the detective story "keeps in some sense before the mind the fact that civilization itself is the most sensational of departures and the most romantic of rebellions. When the detective in a police romance stands alone, and somewhat fatuously fearless amid the knives and fists of a thief's kitchen, it does certainly serve to make us remember that it is the agent of social justice who is the original and poetic figure, while the burglars and footpads are merely placid old cosmic conservatives, happy in the immemorial respectability of apes and wolves. /The police romance/ is based on the fact that morality is the most dark and daring of conspiracies.” Is this not also the best definition of Gaston and Lily? Are these two burglars not “placid old cosmic conservatives, happy in the immemorial respectability of apes and wolves,” i.e., living in their paradise before the fall into ethical passion? What is crucial here is the parallel between crime (theft) and sexual promiscuity: what if, in our postmodern world of ordained transgression, in which the marital commitment is perceived as ridiculously out of time, those who cling to it are the true subversives? What if, today, straight marriage is "the most dark and daring of all transgressions"? This, exactly, is the underlying premise of Lubitsch's Design for Living: a woman leads a satisfied, calm life with two men; as a dangerous experiment, she tries single marriage; however, the attempt miserably fails, and she returns to the safety of living with two men – the participants of this ménage a trois are “placid old cosmic conservatives, happy in the immemorial respectability of apes and wolves.” Exactly the same thing happens in Trouble in Paradise: the true temptation is the respectful marriage of Gaston and Mariette. And, again, my hypothesis is that such thorough ambiguity, such mixture of comedy and melancholic loss, is specifically European, the gift of Europe to Hollywood." - Slavoj Žižek () (méně) (více)