Psí odpoledne

Svižně odtočená tragikomedie o jedné nevydařené amatérské loupeži. Celé se to nese v takovém tom rozervaném americkém stylu 70. a 80. let a celé to staví na výborném, avšak trošku jiném Al Pacinovi, který jako homosexuální bankovní lupič je bezkonkurenční. Spousta vtipných momentů, film si vás vtáhne a budete prožívat všechny policejní manévry, budete se kochat, jako pojede na letiště z minibusu a závěrečná scéna vás rozhodně nepotěší, protože těmhle dvou „kmotrovským bratrům“ musí fandit každý! Jeden z nejlepších filmů na tohle téma, ale podruhé bych ho vidět už moc nemusel, spousta dlouhých (hlavně zbytečných) scén a místy chaotické. Hodnwě dobré tři hvězdičky. (07.06.2008)

Drsný príbeh dvoch kamarátov, ktorí sa rozhodnú vylúpiť banku. Skvelý herecký výkon Al Pacina. Je to podľa skutočnej udalosti. Lúpež je všetkými sledovaná v priamom prenose. Samozrejme, že všetci fandia zločincovi, až kým nevyjde najavo skutočnosť, že je bisexuál. Ulúpenými peniazmi chce zaplatiť svojmu priateľovi operácii zmeny pohlavia. V tú chvíľu sympatie miznú a Sonny zostáva sám. Vydarený snímok s výborným mladým Al Pacinom a pôsobivou atmosférou. Al Pacino tu vytvoril ďalšiu výbornú postavu a jeho lupič je ozajstný sympaťák, ktorému budete držať celý film palce a dúfať, že mu všetky plány vyjdú. Jeho lúpežný parťák je John Cazale s ktorým Al Pacino hral už v Krstnom otcovi. Ten bol za svoj výkon nominovaný na Zlaté glóby. Skvelý film. Všetkým odporúčam. (10.02.2015)

Geniální One Man Show. Al všechny naprosto převálcoval svým kolosálním herectvím. Vydal se rychle kupředu a nechal hodně daleko za sebou všechny ostatní. A ty dvě hodiny stopáže, kterými je tento skvost obdařen, dokázal levou zadní utáhnout v "klidu" sám. Ostatní herci, především John Cazale a Charles Durning jsou skvělí a doplňují svými vedlejšími posty Alovu Oscarovou (bohužel neproměněnou) kreaci. Celou svou osobností a umem dokázal s přehledem zalepit i slabší místa. Kdybych se ocitla na onom místě, před bankou, nejspíše bych se připojila k davu a skandovala Sonnyho jméno. Fandila jsem mu a doufala, že se z toho nakonec dostane. Jako bonusová perlička na závěr působí Lance Henriksen a jeho po sobě často vyslovená věta, jejíž význam (a nástrahu) možná plně pochopíte až v samotném závěru. Alovo ztvárnění Sonnyho Wortzika je jeden z těch silných, nezapomenutelných hereckých výkonů, které mě naprosto dostaly a strhly. Přirozené, opravdové, sugestivní. Klaním se. Toto není film Sidneyho Lumeta, ve kterém hraje Al Pacino. Toto je film Sidneyho Lumeta a Al Pacina. Nebo ještě přesněji řečeno - toto je film jednoho muže. Na konci jsem Alovi s obdivem zatleskala. (06.02.2010)

Tři vynervovaní looseři vtrhnout do banky a jejich chabý plán se jim postupně rozsype pod rukama. První prchne okamžitě, zbylí dva budou muset čelit narůstajícímu tlaku zvnějšku. Al Pacino si vaše sympatie získá po pár minutách. Nepotřebujete vědět, kdo je a proč to dělá. Budete mu věřit, budete mu fandit. Stejně jako desítky lidí na ulici a stovky lidí u televize. Ale udrží si vaše sympatie po odhalení všech skutečností, po zjištění, jak špatným otcem/milencem je? Sidney Lumet neztrácí čas a jde rovnou k věci, strhující tempo první poloviny bohužel nedokáže udržet během celého filmu a občasné umělé natahování nekonkrétním žvaněním zamrzí. Původní sílu zážitku resuscituje závěr, kdy to už už vypadá, že všechno klapne, všichni (včetně vás) mají skrz naskrz propocené oblečení a do konce filmu zbývá všehovšudy pět minut – nepopsatelný nervák. Speciální vyzdvihnutí si rovněž zaslouží všechny scény s Pacinem, dle své nejlepší tradice stoprocentně ponořeným do komplikované role. Otázkou na závěr zůstává: může Psí odpoledne vzbudit takový poprask jako v 70. letech? V době, kdy k této události skutečně došlo, v době kulminující vietnamské války a celkové zmatenosti, nikoliv jenom sexuální a nikoliv jenom ve Státech? Těžko říct, ale minimálně pokřik „Attica! Attica!“ vám z paměti nikdy nevyprchá. Neměl by. 80% Zajímavé komentáře: StarsFan, JohnFarst, ]V[()Rt (10.09.2008)

Už si nikdy nebudu stěžovat na to, že mám smůlu... Sidney Lumet natočil perfektní kriminální drama o jedné ne tak úplně obyčejné bankovní loupeži, které místy připomíná i komedii. Role Sonnyho Wortzika je jednou z Al Pacinových nejlepších kreací. Dokonale zvládá, zničeného chudáka, který se ze všech sil udržet situaci pod kontrolou. John Cazale jako Sal je příjemně nenápadný a zamlklý a po celou dobu je na něm vidět, že ho užírá strach. A jak se ukázalo, ten chlápek na konci v minibusu byl opravdu Lance Henriksen :-). Scénář je dokonalý a ukazuje, že i z tak standartního tématu jako je bankovní loupež se dá vytřískat něco tak "jiného". (28.10.2006)