Quiet American in Prague
Kamera:
Josef VanišHudba:
Karel SvobodaHrají:
Barbara Brylska, Josef Langmiler, Miroslav Zounar, Miroslav Moravec, Vladimír Ráž, Radovan Lukavský, František Němec, Svatopluk Beneš, Jiří Holý (více)Obsahy(1)
V éře normalizace se vrátily i zdánlivě již pohřbené agentské historky. Tato se odehrává v těsně poválečných letech a vypráví o odhalení špionážní sítě, kterou na českém území spřádal americký diplomat. Neuspěl: nejprve mu spáchala sebevraždu blízká spolupracovnice, jíž bylo dokázáno, že za války kolaborovala s nacisty, a po té již zásah bdělé Bezpečnosti. K prchajícím Američanům se však "na oplátku" připojil československý agent... Naivní dobrodružnou vyprávěnku sotva kdo mohl přijmout vážně. Kniha, která sloužila jako předloha k filmu, byla napsána na základě skutečných událostí, k nimž došlo v roce 1948. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Celkom slušný námet, spracovanie nemalo (mnohými) miestami správnu dávku reality a citu pre racionálne konanie zúčastnených. Mám pocit, že menej akejsi "politickej angažovanosti" a viac tempa zo začiatku filmu mohlo celkovému výsledku pomôcť. Nedá mi nevyzdvihnúť vynikajúcu hudbu od K. Svobodu. ()
Krávovina prvního řádu....snad jen ti skvělí herci stojí za zhlédnutí - zvuk je třeba vypnout!!! ()
Se spionaznimi filmy se v 70.letech roztrhl pytel. Tendle patri k tem zasadnim, protoze zde nejde o nějake konspirativni honeni ega ceskoslovenske rozvedky, pretahovani panu inzenyru, ale tady de vo celej Unor! Praha je prolezla imperialistickejma agentama, ktery rozhazujou dolary na vsechny strany. Jejich nejvetsim trumfem je specialni kniha sifer od Vladislava Vancury Obrazy z dejin naroda ceskeho. Nastesti se bdelemu Jirikovi, ketery nakonec pochopi, ktera strana ma pravdu, podari novy purpurovy kod rozlousknout a v tu chvili se vsechno hrouti. Misto planovaneho prevratu takzvanych "demogratu" veme vse do rukou pracujici lid a nase svetle a skvele zitrky jsou zpeceteny. Skoda, ze se film zbytecne snazi o ponurou atmosferu, vice uprimneho nadseni pri plneni stranickych ukolu by bylo namiste! ()
Typický normalizační československý film. Historie převrácená naruby, z níž se vybírá pouze to, co je vhodné, totální dehonestizace Spojenců a černobílá pravda jedné strany, to jsou stěžejní body snímku. Film se odehrává (údajně podle skutečné události) v letech 1946-1948, v období tzv. třetí republiky. Film jednobarevně popisuje složitou dobu, v níž se budovaly základy nového státu a v němž hraje hlavní roli americký diplomat Barton, který vydírá pomocí kompromitujících fotografií nepohodlné protivníky, má pod palcem ministrestvo vnitra a plánuje dokonce státní převrat. Zřejmě se jedná o životní roli J. Langmilera (onen tichý Američan). Smělý plán nakonec Bartonovi selže, neboť převrat vykoná pracující lid po vzoru a pod taktovkou bratrů z Východu. Domnívám se, že z hereckých výkonů je těžké někoho vyzdvihnout, mě osobně zaujal kultivovaný výkon zmíněného J. Langmilera, přirozený výkon vlasatého M. Moravce a nepřehlédnutelný půvab polské herečky B. Brylské, jejíž nejednoduchá postava s temnou minulostí byla zahrána velmi dobře. Film je plný úskočných metod poválečné diplomacie a téma, přestože nikterak věrohodné, je zajímavě pojato. Ač je snímek zaplněn až pokraj normalizační propagandou, nemám z něho až tak špatný pocit, naopak pokud divák bere film s nezbytným nadhledem, může se jednat o slušnou podívanou se spoustou známých československých herců. ()
Postava ztvárněná Barbarou Brylskou je inspirována Annou Stanislavovou (narozena 1914 v Moravských Budějovicích), fanatickou stoupenkyní nacismu. V létě 1941 si vzala za muže Miroslava Šturce a ještě téhož léta udala ho a jeho přátele z trampské osady Ztracená naděje.Ti zemřeli na popravištích a v koncentrácích. Po válce byla Anna Stanislavová odsouzena k trestu smrti a popravena (20. 3. 1947 v Praze). Viz PEJČOCH, Ivo - PLACHÝ, Jiří: Ženy na popravišti. Tresty smrti vykonané v Československu na ženách v rámci retribučního soudnictví v letech 1945-1948. Cheb 2016, s. 167-170. Stanislavová nebyla po válce žádnou americkou agentkou, jak si vymysleli tvůrci tohoto filmu. Čistě k filmu bez ohledu na historické konotace: není to vůbec špatný snímek, závěr je celkem nijaký, ale celkově podle mě 65 % - tedy o třídu lepší než současných 44 %. ()
Popravdě řečeno, nepobral jsem z toho ani hovno. Ale předpokládám, že vzhledem k době vzniku jsou Američani ti zlí a soudruzi ti hodní. No tak to mě mohlo napadnout rovnou a moh jsem si tuhle léty už velmi značně vyčpělou blbost nechat ujít. ()
Mě by opravdu zajímalo, kdo ze zdejších "odpadlíků" má povědomí, jak se tehdejší události vyvíjely a co je na nich tak strašně tendenčního a propagandistického. Že sem US Army bez jakýchkoli skrupulí vtrhla a odvezla desítky beden, aniž by vznesla jakýkoli dotaz či požádala o povolední (aby už otevřené a jednoznačně přebrané kysny vrátila demonstrativně zpět), to je historický fakt. Že se na tuto skutečnost narouboval nějaký příběh, jakkoli nepravděpodobný, to je běžný kolorit kdekoliv - nejenom v ČSSR. Spíš se domnívám, že bdělé oko zastánců kvality a čistoty vidělo rok natočení a mělo hned jasno. Já se domnívám, že to odpovídá duchu doby, ostatně podívejme se do nabídky celosvětové produkce, co se tehdy točilo... ()
Hodnocení snižuji, není to až tolik dobré, jak jsem o tu dvacítku před pěti lety „nadhodnotil“. Ale úplné „nic“ to není taky. 20161115 9235/9422+++++++++++++++++++++++++Mně moc špionáž nebere, ale tento film jsem viděl celý a skoro jsem se nenudil. Nebýt stupidního závěru, možná bych na hodnocení přidal. 201109169236/9413 ()
Čím vyšší zájmy tím nižší poloha :-). No jo film průzračný a doslovný až štěchovická hrůza, ale u mě to má plusové body díky postavě doktora Háčka ve kterém jsem se poznal - levičáckej, idealistickej naivka... ()
Tak tohle dílko dnes asi v běžné televizi jen tak neuvidíme. Rozehraná partie mezi komunistickými a americkými agenty v Praze kolem února 48. Pětačtyřicetiletý M.Zounar zde hraje třicátníka, hlavní roli si celkem slušně střihla polská herečka B.Brylská. Reálně: scénaristicky je to blbost, ale výkony nejsou tak zlé a navíc solidní práci odvedl Karel Svoboda, jehož hudba dodává snímku dobrou atmosféru. Jenom mi ty hudební motivy připímanaly jinou Svobodovu práci, Smrt Stopařek anebo Deep Purple. ()
Sice se jedná o jednoznačnou propagandu proti vypouštěčům mandelinek na území ČSSR, ale zápletka se mi líbila a herecký výkon Miroslava Zounara byl výborný. Hlavně že dostali amíci co proto. :-) ()
Štěchovický archiv..:-) A američtí vojáci jsou zde za úplné blby (bohužel, je to přece jen film ČSSR..) ()
Pokud odhlédneme od jednostranného úhlu pohledu (který se dnes ototčil a dělá se propaganda zcela stejná - řekl bych na minus jedna), nené to zcela špatně udělané. Jádro problému je v castingu a pak kupodivu i ve střihu, kde místy vznikají naprosto nelogické skoky. BB je dobrá a pořád pěkná a její příběh je dobrý, i když motivaci z dnešního pohledu těžko pochopit, Pan Langmiller jako obvykle zvládá padouchy s nadhledem a slušně, Radovan Lukavský výborný jako skoro vždy. Příběh Charlese Kateka si zaslouží monografii a film, ale natočit se dá až tak za dvacet třicet let, až bude možné ukázat více než jeden pohled na jeho roli (dnes je zčásti vnímán jako padouch, zčásti jako hrdina, občas jako člověk, který zpravodajsky selhal spíše pro své osobnostníí rysy. Do historie let 46-48 se ale zapsal nikoli nepodstatně). Pan Zounar je jako obvykle hrozný, studený, nevýrazný, na pohled asi pěkný chlap, ale herecky smutenka. M Moravec mi až tolik nevadil, škoda že nejlepší herec z této strany souboje, František Němec, rychle mizí ze scény. Špatný je i Vladimír Ráž, který je herecky nevyrovnaný, v některých filmech slušný, tady v křeči. No a pár figurek. Dva žežiséři, oba v normalizaci velmi pilní a oba nic moc, proto asi pozvolné tempo na mnoha místech nudí a jak říkám, některé střihy jsou pro mne zcela vadné, ale nemám sílu si to pouštět podruhé, jestli jsem náhodou něco nepochopil mylně. ()
Komunistický propagandistiký škvár první třídy. Pamatuji se jedinou scénu, jak metodou "pokusu a omylu" přišli na jméno toho agenta. Do slova nějakého zvířátka - tapír, vsunuli "m" - Tampír..... V dnešní době, kdy by tenhle jazykový rébus řešil počítačový program dost naivní metoda pátrání.... ()
Šmírování bylo tak skvělé a důležité! Mám takový pocit, že po tomhle se komunistům stýská zdaleka nejvíce, po sraní se do života ostatním lidem a jejich vydírání. ()
Nejsem žádný ultrapravičák, ale jakmile je film výrazně ovlivněn jakukoli ideologií a předkládá své zkreslení, vidění světa a lži publiku, o kterém si myslí že všechno na plátně nebo obrazovce sežere, tak se mi to hnusí. A toto je ten případ. Film vychází ze skutečnosti, ale dost by mě zajímalo jak to bylo doopravdy. I když i možná kvůli tomu to má aspoň nějaký děj. Kladem filmu je snad krásná polská herečka, ale výkon p. Zounara je snad to nejhorší co jsem v kinematografii dosud viděl - takhle blbě a naivně sehrát zamilovanýho mládence. Této postavě jsem už nevěřil vůbec nic. Ve své době (dneska už vůbec ne) obyčejnýho konzumenta tento film nezajímal a přemýšlivější museli vytušit, že něco není v pořádku. ()