Tři nevinní

"Že jsou stejní? Kde jste sehnali dva stejný, dali jste si inzerát?" Jiří Sovák si tento film nemohl vynachválit. Přidělenou trojroli bral jako důvěru ve své schopnosti a dostal za ni tři honoráře, což na Barrandově způsobilo menší skandál. Hraje tři muže podezřelé ze zločinu, který žádný z nich nespáchal, a na jejich odlišení si dal opravdu záležet. Málomluvný kapsář, srdečný novomanžel, agresivní cholerik. Hlavně ten poslední se povedl a je jen škoda, že se tak nestalo v lepším filmu. Tři nevinní jsou totiž mizerná komedie. Místo aby Josef Mach důkladně promíchal osudy nic netušících hrdinů, všechny poměrně záhy shromáždí v jedné cele. Každý z nich ji pak opouští už s vědomím, že má dva dvojníky, takže následné záměny nikoho z nich nemají čím překvapit. 40% (10.04.2007)

Československá komedie v hlavní trojroli s J. Sovákem. Snímek je na první pohled silně podporován komikou J. Sováka, jenž ztvárnil tři údajné pachatele přepadení mladé ženy velmi odlišných charakterů. První postava, zkušený recidivista, se tváří celý film neskutečně drsně, druhý je tajemný podivín vybraného chování, mající těsně před svatbou. Třetí nejvtipnější postavu představuje typický Sovákův cholerický bručoun, jímž se proslavil. Bohužel velmi chabý, místy téměř chaotický scénář, nedokázal udržet zajímavou myšlenku, mistrně herecky podporovanou, a snímek postupně ztrácí na kvalitě. Domnívám se, že zlomový moment filmu se odehrává ve vězení, kde jsou postupně umístěni všichni tři Sovákové a od té chvíle může pouze divák sledovat, jak se režisérovi rozpadá film pod rukama. Ve vedlejších rolích se představili například hlavní vyšetřující J. Bek, nevěsta jednoho z podezřelých půvabná M. Drahokoupilová či okradený německý turista J. Bláha. Za zmínku též stojí charakteristická hudební melodie od Z. Lišky linoucí se celým snímkem. Díky mizerné druhé polovině scénáře nebyl režisér J. Mach schopen vytvořit z Tří nevinných víc než průměrnou záležitost a jeho snímek upadl v zapomění právem, avšak herecký výkon jednoho z našich předních komiků lze s klidným svědomím doporučit. (10.09.2013)

Scénárista zřejmě vycházel z předpokladu, že čím nesmyslnější a chaotičtější bude děj, tím větší to bude legrace. Bohužel se spletl. Za celý film jsem se asi dvakrát pousmál nějaké Sovákově hlášce, což je na komedii opravdu málo. Film nemá žádný spád a v podstatě všechny postavy se chovají naprosto nelogicky. Děj se občas posunuje vpřed tím stylem, že někdo najednou oznámí nové skutečnosti, které v podstatě popírají smysl předchozích událostí. (07.11.2013)

Po zásluze zapadlé dílko. Většinu stopáže vyplňují záběry na Sováka, kterej čumí, zatímco jednotlivé scény provází neuvěřitelně otravná hudba. Sovák ovšem celý film utáhnout nemohl, zvlášť když nedostal dost prostoru a ostatní herci mu to také moc neulehčují. Za zmínku stojí pozoruhodná postava Papíčka Bláhy, kterej hraje Německého gentlemana (zjevně východního), za tím účelem si nechal odrůst vlasy, pořádný pejzy alá 70. léta, narval se do kostkovanýho saka (ladilo by k Sovákově kostkované bekovce) a vybavil se velice naivními německými výkřiky. (10.07.2015)

Vcelku podařená typicky záměnná komedie s troj až čtyř rolí Jiřího Sováka, kterého veřejná bezpečnost stále vláčí na stanici a snaží se ho až směšně obviňovat ze zločinu, který byl spáchán na jedné dámě ve spořitelně. Chvílemi film baví, ale především poslední třetina už je jen nastavovaná a zcela zbytečná kaše. Filmu by prospělo zkrácení tak na hodinovou stopáž. Ale jinak to celkem jde, čistý průměr. Hudba (sterilně unylá a stále stejná): Zdeněk Liška (04.09.2011)