The Great Adventure
Režie:
Miloš MakovecScénář:
Jiří BrdečkaKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Jan RychlíkHrají:
Otomar Krejča st., Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan, Eduard Kohout, Bedřich Karen, Bedřich Vrbský, Miloš Kopecký, Vladimír Hlavatý, Svatopluk Beneš (více)Obsahy(1)
Ve vypjatém stalinistickém období na přelomu 40. a 50. let vzniklo i v Československu několik životopisných filmů, jejichž protagonisté byli v duchu panující propagandy líčeni jako třídně uvědomělí umělci, vědci atd. To platí rovněž o cestovateli Emilu Holubovi. Scenárista Jiří Brdečka vytvořil velice ilustrativní, kulisovitý příběh výjimečného muže, jenž však naráží na nezájem a odmítání domácí české buržoazie. K tomu ovšem ještě přistupuje hledisko mezinárodní - Holub se v Africe setkává a britskou rozpínavostí a rozhořčeně odmítá kolonizátorské metody, snaží se černochům pomáhat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
„Pacltova aféra.“ „Nesmysl.“ „Jenomže to je v novinách a lidé tomu věří.“ Globusy, hned dva a už ve 4. minutě. To je možná nový rekord. Páni vědci se přesto snaží o vážný výraz. Drsné rouhání Marvana: „Fryče nesmí kritizovat ani sám Pán Bůh.“ „A jak jste se stal cestovatelem?“ „Dřel jsem ve dne v noci.“ To je asi sám. „Hlavní je vůle. Chtít se musí.“ To je asi jediný na světě. „Darwin a Humbolt jsou geniální vědci.“ a směje se při tom – dobře ví proč. Takhle dlouhý smích jsem ve filmu dlouho neslyšel. Fanatické uctívání Darwina potom pokračuje: „hrdina vědy, bojovník s pověrou“ Hezké dekorace, např. starý vývěsní štít „JOSEFA PIVCE vdova“. Zednářská symbolika: Marvan s Hlavatým, Marvan s Kohoutem – podání ruky. Mili Holub při rozhovoru s kněžnou: převrácená pyramida. Vrabec v redakci: devil horns. Mili Holub: „Důvěru si musím vydupávat. A krvavě!“ prosím upřesnit, pane Krejča. „Já nemohu pracovat pro bohaté a mocné.“ – a zase úsměv. Následně známý hlásící děda: „Jen aby v tom Holubovi nebyl nějakej švindl.“ Symbolické. U Rhodesů tak obrovský globus, že za ním Cecil není ani vidět. ()
No, já nevím.... já toho o E. Holubovi zase tolik nevím, tak nějak nedokážu úplně erudovaně posoudit obsah toho filmu. Tak posoudím aspoň formu. Dokud se to odehrávalo v Praze či Vídni, převážně mezi muzejními zdmi, tak to vypadalo jako klasický film pro pamětníky. když se to přesunulo "do Afriky", tak mi to přišlo už spíš jako taková parodie, viděno dnešní optikou. ()
Mám rád životopisné filmy let padesátých a líbil se mi i tento. Je zde k vidění celá plejáda hereckých osobností, zajímavé jsou scény z Afriky, hlavně krokodýli a uříznuté hlavy na stromě. ()
Životopisné filmy o českých velikánech 19. století byly sice na přelomu 40. a 50. let dosti rozšířeným žánrem, avšak Velké dobrodružství mezi nimi zaujímá zvláštní postavení. Zatímco Krškovy filmy o umělcích se i přes větší či menší poplatnost stalinskému nacionálnímu socialismu dají celkem dobře sledovat díky jeho poetickému cítění, Makovcův portrét Emila Holuba je při své syrovosti podstatně méně stravitelný. Emil Holub je zde v dost otravně patetickém podání Otomara Krejči (škoda, že v dokumentech o něm nebývá toto jeho budovatelské období zmiňováno) v naprostém rozporu s historickými fakty bizarně vykreslen jako uvědomělý odpůrce násilné kolonizace v kontrastu k přístupu britskému a belgickému. Je sice docela fajn, že zde dostala mnoho prostoru i postava Holubovy ženy Růženy, avšak bohužel ji hraje Antonie Hegerlíková, jež už tehdy byla nesnesitelná zhruba stejně jako ve svých vrcholných 70. letech. Film je zhruba do půlky převážně konverzační a salonní, do Afriky (natočené evidentně kdesi v Československu, naštěstí aspoň s docela kvalitním černošským komparzem) se s ním vypravíme dost pozdě a po návratu nás čeká neuvěřitelně směšný didaktický závěr. Nejlepší jsou na filmu (pomineme-li vysoký dobový standard Novotného kamery i Rychlíkovy hudby) výkony herců ve vedlejších záporných rolích, a to zejména Plachého zlý a věčně opilý britský kolonizátor Wayne, Kopeckého Cecil Rhodes, Vrbského britský guvernér v Kapském Městě, Karenův Leopold II. a svým způsobem i Kohoutův Antonín Frič, jakkoliv problematické je jeho vykreslení coby zkostnatělého buržoazního škůdce Holubovým snahám. ()
Film, který si i přes špatnou dobu vzniku zachoval jistou grácii. ()
Tenkrát v době malin nezralých bych byla dala *****. Nedávno jsem se dopátrala DVD a je to tak na ***. Asi jsem už zhýčkaná. Zarazilo a zklamalo mě, že drahný čas zabraly hádky o finance a intrikaření - to jsem si tedy nepamatovala. V mých vzpomínkách utkvěly jen africké pasáže, a ty jsem si užila stejně jako tehdy. Na druhou stranu jsem teprve teď dokázala ocenit skvělé obsazení a stejně jako tehdy pro mě byla nejsympatičtější postavou paní Hegerlíková. Takže nakonec **** ()