Frankie a Johnny

Romantická komedie, která sice nění nijak objevná, ale Al Pacino a Micehlle Pfeiffer jsou naprosto výborní a myslím, že kdyby se před každou ženou objevil takový muž, jako Frankie, tak by musela jeho kouzlu prostě podlehnout. Přestože jde o přímočarý příbeh s dopředu jasným koncem, krásně se na něj dívá a je tak pohodový a uvěřitelný, že každá romantická duše musí podlehnout. (24.08.2008)

Přenádherný film o lásce. Al Pacino je prostě dokonalej. Takovej nápadník jakým byl doléhavej Johnny kuchař se neodmítá. Parádní hudba, výkony a nesmím zapomenout na humor, bez kterého by to nebylo ono a díky kterému musím přidat 5*, ale to, že je to ze života. Skoro každej se setká s odmítavostí, ale né každej dolíhá a ještě k tomu uspěje. (19.11.2009)

Desítky, snad tisíce (možná přeháním:) filmů obsahují obvyklá vztahová schémata setkání dvou lidí, kteří se zamilují a v průběhu děje řeší svůj vztah. Průměrná, hezká, ale zároveň také očekávaná linie. Podobnou romantiku tak dokáže ze stálých vod často "vylovit" dokonale k sobě pasující ústřední herecká dvojice, která svou silnou osobností a uměním excelentně zastíní všechny ostatní nedostatky a slabiny. V případě tohoto filmu není setkání Frankie a Johnnyho ničím výjimečné, stejně jako jejich charaktery. To, co jim dodává na přitažlivosti a vyzvedává jinak obyčejný děj do výšek, je skvělá herecká dvojka v podání Ala a Michelle. Úžasně jim to spolu pasuje a chemie mezi nimi taktéž zdatně pracuje. (04.06.2011)

V roce 1991 natočil Garry Marshall možná ne úplně všeobecně známý, ale rozhodně nejlepší snímek své bohaté kariéry! Divadelní hru na jejíž motivy je film natočen jsem neviděl, tudíž nemohu srovnávat. Ústřední dvojice je naprosto vynikající a vhodně ji doplňují i vedlejší postavy. Film beru i jako jakousi nenápadnou poctu tradičním malým americkým fast foodům a jejich zaměstnancům. (14.10.2010)

Překrásný film o osamělosti lidského rodu a o tom, že překážka na cestě za pravou láskou vězí často v nitru nás samých. Asi jsem ještě neviděla romantický snímek, který by byl tak plný nervózních gest, sžíravé nejistoty a rozechvění při křehkém sbližování. A přitom co slovo, to perla. I přes kouzlo ústřední dvojice a zábavné vedlejší postavy mou pozornost stíhaly upoutat jemné detaily, gesta a humorné situace, které ne vždy měly souvislost s hlavním dějem, a přece dokreslovaly atmosféru celého příběhu, vyjadřovaly roztržitost a hravost, které přicházejí v životě vždy, když jde o to „pravé“. (27.12.2014)