Frankie a Johnny

Desítky, snad tisíce (možná přeháním:) filmů obsahují obvyklá vztahová schémata setkání dvou lidí, kteří se zamilují a v průběhu děje řeší svůj vztah. Průměrná, hezká, ale zároveň také očekávaná linie. Podobnou romantiku tak dokáže ze stálých vod často "vylovit" dokonale k sobě pasující ústřední herecká dvojice, která svou silnou osobností a uměním excelentně zastíní všechny ostatní nedostatky a slabiny. V případě tohoto filmu není setkání Frankie a Johnnyho ničím výjimečné, stejně jako jejich charaktery. To, co jim dodává na přitažlivosti a vyzvedává jinak obyčejný děj do výšek, je skvělá herecká dvojka v podání Ala a Michelle. Úžasně jim to spolu pasuje a chemie mezi nimi taktéž zdatně pracuje. (04.06.2011)

Tři objektivní důvody pro tři hvězdičky. 1) Garry Marsall natočil mnohem civilnější a uvěřitelnější romantickou komedii než Pretty Woman, které ale zároveň nechybí šarm jeho slavného trháku o prostitutce. 2) Celý ten film provází příjemná hudba. 3) Michelle a Al. Čtyři subjetivní důvody, proč tomu hodit hvězdičky čtyři. 1) Miluju Řecko, řeckou povahu, řeckou kuchyni, a i když se Frankie a Johnny odehrává kdesi v New Yorku, něco z té atmosféry přece jen nabízí. 2) Al Pacino je v tomhle filmu tak šíleně temperamentní a... ehm, k sežrání, že si ho prostě nejde nezamilovat. 3) Chci domů taky chlapa, který bude umět takhle vařit. 4) Nemám ráda černobílé postavy a ta neuvěřitelná civilnost a opravdovost sálá z každého okamžiku tohohle filmu. Závěr? Subjektivita vždy zvítězí nad objektivitou. (04.06.2008)

Á vidím, že je to můj jubilejní 3-stý komentář, a zrovna tak úchvatný film. Těžko hledám slova, nechci patetizovat, natož měknout, ale poprvé cítím, že můj nick nebyl výstřel do prázdna. Přišla jsem domů utahaná jak klisna a měla chuť na malé osvěžení. Hned u úvodního soundtracku únava spadla jako moje čelist a obojí až do konce filmu. Stejně budu tvrdohlavá jak Frankie a poetická jak Johnny. Láska je tak nádherná a věčná, i kdyby trvala blbé chemické 2 roky, (přinejhorším jsou ještě další 2 roky, a znovu 2 roky atd.) stojí za všecky zármutky a bolesti člověka, jen aby nebyl sám. Ti dva krásní to zahráli úplně perfekt. Michelle strach a zmatenost, Al vášeň a zamilovanost. Mám duši rozervanou na hadry: "I like his face, forever!" (19.03.2011)

Opět jeden rewatch po 10ti+ letech a opět velké překvapení. Taková vcelku realistická a delikátně humorná komedie s problémy "dospělých" lidí. Na začátku jsem moc nechápala, kde je u Michelle Pfeiffer problém - mě uhánět Al Pacino v tomto stylu, tak neodolám ani 5 vteřin :-D - ale ke konci se už divák tolik nediví. Konec je jeden z nejlepších v daném žánru. (30.05.2024)

Překrásný film o osamělosti lidského rodu a o tom, že překážka na cestě za pravou láskou vězí často v nitru nás samých. Asi jsem ještě neviděla romantický snímek, který by byl tak plný nervózních gest, sžíravé nejistoty a rozechvění při křehkém sbližování. A přitom co slovo, to perla. I přes kouzlo ústřední dvojice a zábavné vedlejší postavy mou pozornost stíhaly upoutat jemné detaily, gesta a humorné situace, které ne vždy měly souvislost s hlavním dějem, a přece dokreslovaly atmosféru celého příběhu, vyjadřovaly roztržitost a hravost, které přicházejí v životě vždy, když jde o to „pravé“. (27.12.2014)