Tiché místo: Část II

Od Depešáků jedině Enjoy the Silence, ovšem pouze do sluchátek! Návrat krvelačných emzáků, co sice hovno vidí, ale slyší i myší prd, byl vzhledem k tržbám neodvratný, jenže nyní se už na Krasinského straně nenachází to, co mu pomohlo před dvěma lety. Moment překvapení.. Snaha jít na to přes audio zážitek, kdy se střídají hudba, ruchy okolí a absolutní ticho je chvályhodná, ale vybrakovaný příběh s ukázkami klišé a paralelní scény napětí už tolik ne. Ta druhá se synchronizovaným akustickým útokem se už pohybovala na hranici legračnosti.. (02.07.2021)

Dvojka "Tichého místa" už nevyhnutelně nemůže znovu vstoupit do stejné řeky jako fenomenální jednička. Tvůrci to moc dobře vědí a ani se o to nepokouší. Sequel dějově vychází z toho, co ustanovil první díl, a dále na tom staví. Jednička bravurně pracovala s omezeným prostorem, důmyslně představovala svět a jeho zákonitosti a hlavně pracovala se zvukem jako prostředkem expresivním, dramatickým, vyprávěcím i dramaturgickým. Dvojka sice stále v souladu se základním konceptem série využívá zvuk k budování napětí v rámci jednotlivých scén, ale roli ústředního formálního prostředku, od nějž se odvíjí dramaturgie a vyprávění filmu, přebírá střih. Krasinski v celé druhé půlce filmu udržuje napětí vlastně výhradně prostřednictvím paralelních montáží, ale také střih využívá k postupnému otevírání postapokalyptického světa. Střih, potažmo v širším významu skladba filmu a toho, co divákům ukazuje, co vynechává i ponechává k domyšlení, ukazuje Krasinského nejen jako filmaře perfektně ovládajícího řemeslo, ale také autora schopného uvažovat filmovou formou. Právě tyto schopnosti povyšují jeho filmy nad klasický žánrový standard a situují je po bok nejlepších hororů nového tisíciletí. Většina ostatních výrazných žánrových tvůrců jako Ari Aster, Robert Eggers či Jordan Peele staví svou osobitost na vizuální stylizaci či síle scénáře. U Krasinského vidíme unikátní symbiózu originálního high conceptu a užití esenciálních filmových postupů k jeho vytěžení a maximálnímu efektu. Krasinského metoda řemeslně šponovaného napětí naplno vyzní pouze v kině - s prostorovým zvukem, velkým plátnem a okolní temnotou, ve které 130 lidí ani nedutá se i sequel ukazuje jako výjimečně efektní stroj na fyzicky intenzivní pocity (byť už postrádající wow efekt a prostorovou i koncepční kondenzovanost jedničky). O to více si člověk uvědomí, jak skromně vlastně tvůrci pracují s lekačkami a naopak spoléhají především na pečlivě připravované a gradující situace vycházející z hitchcockovsky promyšlené výstavby vyprávění a scénografie. Ačkoli sequelům obecně nefandím, protože pouze výjimečně nabízejí něco originálního, v případě série "Tiché místo" vlastně doufám, že trojka vznikne. Chci vidět, jak Krasinski vlastní hozenou rukavici zvedne tentokrát a jaký filmový výrazový prostředek si zvolí jako svou weapon-of-choice. (12.06.2021)

Vím, že to s filmem nemá nic společnýho ALE taky Vám přijde, novej look stránek CSFD, totálně vymrdanej? Měsíc sem tu nebyla a když se, po všech strastech mého žlutého života, vrátím na "důvěrně známou půdu" zjistím, že musím pár hodin studovat, co a jak. Konečně sem, snad, příšla na to, jak napsat recenzi (pokud se teda zobrazí). Možná sem to neměla zkoumat pod vlivem a zhulená, ale na mou obhajobu - Já sem pod vlivem a zhulená furt. Tak a teď k filmu. Kdo mě trochu zná ten ví, jak hrozně miluju Tiché místo a tak je až s podivem, že sem se na dvojku podívala dobrovolně, bez pistole u hlavy. Důvod je jednoduchý - Nevěřila sem, že by to mohlo dopadnout hůř než absolutně vymrdaná jednička a cokoli nad odpad sem tak brala jako krok dopředu. Nechápu jak je to možný, ale film musel asi být šťastnej, že mu dám šanci a tak se mi odvděčil čistokrevným průjmem, co neurazí, nenadchne, ale rozhodně nenasere a tak, i když je to pořád totálně nelogická píčovina, tak je to, oproti jedničce, koukatelná nelogická píčovina. Pošahaná rodinka je stále pošahaná, hluchá holka snad ještě šerednější, její brácha ještě víc na přes držku, ale Cilian Murphy zachraňuje, co může a jelikož se děj odehrává na více místech, než jedna chajda a pole, tak se to dokáže tvářit i jako celkem normální postapo. Teda normální....Hluchá je ještě větší génius než byla (a ještě větší píča, než byla), emzáci jsou ještě tragičtější - Ty hovada neumí plavat, neumí lítat, neumí nic a stejně nám vyhladili armády celýho světa. Jako sorry, ale jak mohli zlikvidovat námořnictvo a letectvo? Vždyť se topěj tam, kde je mi voda po kolena a to mám metr padesát...No nevadí. Většina přeživších je stále po mozkové obrně, ale oproti jedničce je to stejně kolosAnální krok kupředu a tak je dost možný, že trojka bude koukatelnej film. Což je něco, čemu bych donedávna nevěřila. PS: Ten buzíček, jak se chytil do té pasti a řval, jak když ho klátěj na sucho do prdele, aby se o chvíli později zjistilo, že to zranění je jen povrchový...Já bych ho tomu emzákovi předhodila. Není pro matku nic horšího než porodit takovýho retarda. Ale tak víme, že celá rodinka byla "povedená"... (11.07.2021)

Filmová pokračování to mají vždy těžké - přijít s tím samým znova znamená podobný neúspěch jako přepálit původní koncept do absurdna. Pokračování Tichého místa mimo vzrušující flashback předkládá divákovi snad ještě triviálnější příběh než díl první. Okolnosti invaze nejsou nijak vysvětleny, rozpracovanost postapokalyptické společnosti nedosahuje ani hloubky průměrného dílu seriálu The Walking Dead. Film je příběhově prázdný, scénář prakticky neexistuje. Hrstka hutných scén a stopáž, která je krátká ne kvůli údernosti, ale jednoduše kvůli absenci obsahu značí, že Tiché místo II je jen tahákem peněz... (ale na mě si nepřijdou, já to stáhl z uloz.to! :)) 6/10 (03.07.2021)

Všechno (a vlastně i všichni), co se nám minule líbilo, je zpět a je to pořád skvělá podívaná i poslouchaná. Hlavní novinka Tichého místa: Části II se pak jmenuje Cillian Murphy a je to snad ten nejlepší možný herec, kterého mohl John Krasinski obsadit, protože z něj prakticky není možné spustit oči, ať dělá, co dělá (nebo nedělá). Druhé Tiché místo těsně navazuje na první, takže jsem měl pocit, že se dívám na další díl výborného seriálu a rád jsem se setkal se známými postavami, během následující, příjemně střídmé hodinky a půl jsem se navíc dozvěděl víc také o celém tom podivném ztichlém světě... Závěr filmu opět jasně ukazuje směrem k dalšímu, což mi ani v nejmenším nevadí. (17.06.2021)