U Zlaté rukavice

Už jste někdy viděli film, kde vám byly všechny postavy odporné a dokonce se vám během něj zvedl aspoň jednou žaludek? Já určitě ne, a protože zde se mi to stalo, už proto se tenhle film zařadí hodně vysoko v mých neotřelých a nezapomenutelných filmových zážitcích. A přitom je to vlastně tak prosté. Hlavní hrdina je odporný shrbený loser, kterému se ani nepostaví přirození, když dojde na věc, a tak si sem tam svůj vztek vybíjí na těch nejošklivějších ženách, které shání ve své oblíbené putice, a které jediné jsou ochotny jít s ním do jeho odporného bytu. A neštítí se ani vražd. Tohle byla taková syrová, zvrácená a svými detailními záběry opravdu nechutná úchylárna, že mě to přikovalo do sedadla a nepustilo dřív než se závěrečnými titulky. Film jako dělaný pro festivalovou pozdně večerní projekci, která tomu dodala tu správnou atmosféru. Naprosto skvělý a ve všech směrech uvěřitelný výkon zde předvádí v hlavní roli Jonas Dassler, kterého tímto začnu podrobněji sledovat, ale vlastně všichni herci jsou tak skvělí a reální, že to bylo až děsivé. Každopádně byť je to mega úchylárna a možná budu v menšině, hodnotím nadprůměrně, protože když mě něco takhle baví, nemůže to být špatné. [27. Art film Fest Košice] (18.06.2019)

Celej internet teď pěje chválu na filmového Jokera, obzvlášť kvůli mírně přepálenému hereckému přednesu Joaquina Phoenixe a krapet dospělejšímu podání klasické komiksové látky. Přitom je to vlastně jen docela suchý thriller bez jediného překvapivého zvratu či svěžejšího nápadu. Ale budiž, nechme masám posvícení, pro vás náročnější (a otrlejší) tu mám tip na kus pořádné filmařiny. Příští týden do kin vtrhne nový snímek Fatiha Akina U Zlaté rukavice, ve kterém exceluje mladý Jonas Dassler (roč. 1996) v roli sériového vraha Fritze Honky. A je to tak mocný sociální ekelhaft, že na to budete neradi vzpomínat ještě o Vánocích. Neskutečně poutavá a zároveň sžíravá (a v jistých okamžicích i zvráceně zábavná) sonda na samé dno lidské existence. Zmalovaný Phoenix tomuhle klučinovi nesahá ani po obřezanou klobásu. Na to vemte jed na krysy a zapijte ho vodkou! (08.10.2019)

,,POZRI SA NA HENTÚ! VYZERÁ AKO HOVNOM NAKLADANÁ TENISKA.“ __ Pokiaľ sa vraví, že Nemci sú zvrátení úchyláci, no neexistoval relevantný dôkaz, tak v tomto prípade sa ukazuje v plnej nádhere. Užívateľ ,,Makky“ svojim sarkastickým komentárom pekne vystihol dej a potvrdzujúc jeho slová môžem povedať, že ide o skutočnú delikatesu pre pravých filmových fajnšmekrov schopných oceniť takéto netradičné kúsky a dajú sa tiež pochopiť tí, u ktorých sa počas sledovania dostaví nevoľnosť či už z pohľadu na hlavného predstaviteľa, jeho špecificky zariadený byt alebo z viacerých – nie nutne násilných – scén. Hoci som film videl pred mesiacom, žiada sa mi ho okomentovať, pretože si ho stále dokážem vybaviť a nemôžem poprieť nadšenie z videného, pri ktorom som sa mimochodom výborne naraňajkoval. Ódy možno pieť na všetky strany počnúc hereckým výkonom mladého Jonasa Dasslera za kvalitnej podpory maskérov stvárňujúceho o dvadsať rokov staršieho Fritza Honka (,,TOHO BY SOM NEOŠŤALA, ANI KEBY HOREL.“) až po autentické zachytenie doby v podobe dekorácií a výberu vtedajších šlágrov, medzi ktorými sa nestratí Karel Gott a záverečná ,,Wir sind jung, wir sind frei“ (tiež prespievaná Gottom ako ,,Léta prázdnin“). Z technickej stránky vyzdvihujem najmä zábery vrážd bez strihu, z obsahovej citeľný čierny humor miestami vyvolávajúci dojem paródie, nielen počas vešania voňavých stromčekov, ale takisto v prípade Honkových vrážd alebo jeho zrazenia dodávkou, kedy som sa smial na plné hrdlo. Naopak, mrazenie vyvoláva zobrazenie telesnej degenerácie ako priameho dôsledku zničujúceho vplyvu alkoholu na človeka nielen v prípade Honku, ale aj osadenstva ,,U zlatej rukavice“ pijúcich, pretože ide o ľudské trosky a už ich nič v živote nečaká. V tomto prípade ide o dokonalý detox, pri ktorom rozhodne nebudete mať chuť na pohárik a začnete zvažovať, či sa ešte vôbec napijete. Inak ide o ideálny film napr. na Štedrý večer. (1056, hodnotenie, 117. komentár k filmu) _ P.S. môj komentár č. 1111. (30.12.2019)

Selby? Bukowski? Pelc? Aber nein... Herr Strunk! Tak tomuhle já říkám underground! A s nelibostí a se skřípějícími zuby musím připustit, že ze zhoubného tureckého nádoru v chátrajícím německém těle vymetastázoval minimálně jeden užitečný plod, a tím je Fatih Akin, který Strunkovu předlohu zfilmoval tak geniálně, že mám teď chuť po stu letech zase zajít do knihovny. Ale počítám že až se zítra vzbudím a pojedu s přítelkou na víkendový výlet, rád pustím v lůně podzimní přírody tyhle pekelné výjevy z prostředí hamburské spodiny z hlavy. Každopádně ale extra silný filmový zážitek, okořeněný dokonalou výpravou a dokonalými hereckými i nehereckými typy. P.S.: Děkuju všem bohům, že už nechlastám. (25.10.2019)

„HAMBURK 1970. ČÁSTI TĚLA NALEZENÁ NA DVOŘE...“ /// Dalo by se říct, že je to celkem silná antifeministická uchylárna plná násilí, chlastu a vulgarit. Občas mám pocit, že film vznikl hlavně proto, aby provokoval. Záběry na hnusáka prožívajícího delirium, ženská s krámama v prdeli místo v rozkroku… no řekněte sami – nechci nikoho odradit, ale dobrou náladu si odsun neodnesete. Záběry jsou nevybíravý a celý je to spíš drsnej humáč než klasickej horor. A nejvíc je cejtit ten smrad. Fakt, ten smrad z jeho příbytku je všude kolem! Atmosférou, ale i vzdálenejma emocema mi to připomíná film HENRY: PŘÍBĚH MASOVÉHO VRAHA (1986). Není tady moc koho litovat (z mýho pohledu je to tady samá kráva a jeden vůl). A vlastně to ani nemá pořádný vyvrcholení. Stejně jako Trierův „JACK STAVÍ DŮM“ (2018) zaujme Fritz Honka fanoušky filmů o sériových vrazích a otrlý publikum. Ovšem ti na konci okamžitě vyjmenují aspoň 3 „drsnější“ nebo zajímavější snímky. Ale abych jen nekritizoval – i tady se najde několik zajímavých scén, na který se bude „s láskou“ vzpomínat. Třeba na song „Einmal Um Die Ganze Welt“ v podání Káji Gotta. Více zde! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2016 napsal Heinz Strunka, neznám. 2.) Vybírám si jen holky bez chrupu (nemůžou mi ho ukousnout). A taky s hrbem (fláknu ji do čela a celou noc přiráží…). 3.) Konečně uvidím, že není škaredých žen, jen málo vypitýho alkoholu. 4.) Thx za titule „wauhells“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.10.2019)