Ostře sledované vlaky

Některé scény jsou opravdu pamětihodné, ale když se nudili hlavní "hrdinové" filmu, nudil jsem se i já. (07.02.2006)

ŽENA, to je ozdoba přírody. Věděl to B. Hrabal, věděl to J. Menzel a pan Somr resp. výpravčí Hubička jim to denodenně dokazoval, přičemž byl (kdykoliv a kdekoliv) připraven to stvrdit i razítkem (jak já tu scénu miluju). A je úplně jedno, zda je to za války, míru, na jaře, či na podzim. Jen ten Vašek Neckář resp. M. Hrma se v tom teprve učí chodit aneb dr. Brabec konstatuje diagnózu- eiaculatio praecox a rovnou ordinuje i (rychlo)léčbu) aneb jak zpívají Mandrage: „hledá se žena......zkušená žena“. Čas však neúprosně tlačí a hodiny odkrajují poslední vteřiny (do) příjezdu „ostře sledovaného vlaku“. To aby bylo dostatečně jasno, že (zde) se hraje (i) na vážnou notu, tj. Hrabalovsky poetické (Menzelovsky chronologické, méněvrstevnaté) se silným mrazivým (protektorátním) podtextem, to zejména díky postavě V. Brodského coby kolaboranta rady Zedníčka. Zasloužený klenot české resp. československé kinematografie, byť paradoxně (alespoň v době vzniku) (o)ceněná více v zahraničí než u nás doma. P.s. pro čtenáře předlohy (resp. jejich výtky) mám pochopení.....90% (25.02.2013)

Nemám rád r. Jiřího Menzela. [4/10] (Barrandov) (Čb. /// Produkce: Zdeněk Oves /// Scénář: Jiří Menzel podle románu Bohumila Hrabala /// Kamera: Jaromír Šofr /// Hudba: Jiří Pavlík, Jiří Šust /// Oscar: Československo (nejlepší zahraniční film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (20.01.2009)

Videl som množstvo záživnejších a lepších českých filmov ako Vlaky. Nepoznajúc, čo tento film znamená pre českú kinematografiu, mal by som iste menšie očakávania. Možno to chce viac pozretí, každopádne teraz musím hodnotiť iba za tri. Ludí zaujímajú aj počas vojny viac starosti a slasti života. Pekná myšlienka, ale na Oscara nedostačujúca. (05.10.2009)

Ostře sledované vlaky jsou naprosto klasická Menzelovina. Celý děj je servírován s obrovským nadhledem a pořádnou dávkou humoru. Zejména samotný začátek je úžasný, a to rozhodně nepřeháním. Ve filmu je i spousta skvělých narážek na dobu, o které vypovídá. Samozřejmě i v tomto filmu je mnoho scének, které se mému oku, a dokonce i tomu druhému, prostě nelíbily kvůli své nudnosti. Ale takové scénky jsou skoro v každém film. Zvláště pak ve filmech starších. Po herecké stránce se jedná o naprostý top. Myslím, že stejně nemůžu dát vyšší hodnocení než 3*. Menzel prostě vytvořil i lepší filmy. Stejně se ale tento řadí rozhodně k těm povedenějším. (15.06.2012)

Pana Neckáře nemám zrovna v lásce, ale tenhle film se opravdu povedl :) A co teprve skvělá role Ferdinanda Krůty. Po přečtení krátké knihy pana Hrabala se mi film líbí ještě více. Ona je kniha oproti filmu jednodušší a řekl bych, že někdy až úchylnější :D Na druhou stranu se mi tam však líbil více konec, který byl více rozvinut. (08.01.2007)

Vynikající snímek, který nemá chybu. Je vážný, ale zároveň vtipný. Václav Neckář zde podle mého exceloval. Prostě dokonalá klasika, která nemůže urazit nikoho. (30.04.2012)

Chudák Miloš musel být pěkně nevybitý, když byl mužskej i z pohledu na důchodkyni krmící husu. Tak jako tak by měl Oscara dostat spíše Neckář, neb svého Miloše panice hraje prvotřídně (tedy předpokládám, že v třiadvaceti ho už hraje). Hereckých kvalit nelze ubrat ani Brodskému či Somrovi... 80% (12.10.2012)

Film úsměvný i vážný..tyto dvě složky nejsou vůbec separovány, ve snímku podle novely Bohumila Hrabala dochází k jejich fúzi, a to tím nejlepším možným způsobem. Jiří Menzel s citem natočil dílko, které ukazuje, že i na pozadí války probíhá normální život..život se všemi radostmi a strastmi všedních dnů. Herecké výkony v popředí s Václavem Neckářem, Josefem Somrem a Vlastimilem Brodským jsou..nepopsatelné, přirozené. Jakoby to sami herci ani nehráli. Ve filmu se nachází tolik úchvatných momentů, že jedno oko nemůže zůstat suché. Od "razítkování zadečku" až po "sabotáž". Získání sošky Oscara byla snad jen formalita. Vždyť se jedná o jeden z nejlepších filmů nejen české kinematografie. (10.05.2006)

Poetice Menzelovsko-Hrabalovských filmů asi nikdy nepřijdu na chuť. Příběh Ostře sledovaných vlaků sice působí zajímavě, ale je tak zbavený emocí, že na mě vůbec nijak nezapůsobil. (30.01.2011)

Kedysi a kdesi som napísal, že z filmových adaptácií Hrabalovho diela mám najradšej Postřižiny, Slavnosti sněženek a Ostře sledované vlaky. Včera som si po dlhšej dobe pozrel posledne menované a dnes by som už zmienený názor nenapísal. Myslím si, že Hrabalova novela sfilmovaním hodne stratila a nedokážem posúdiť, či to spôsobil Menzel alebo nesfilmovateľnosť predlohy. V každom prípade považujem Vlaky za nadpriemerný a vydarený film. Len som si ho včera užil menej, ako kedykoľvek predtým. (23.05.2011)

Vrcholný snímek českého voyeurismu aneb jak s razítky na prdeli pro Oskara. (07.01.2022)

Spolupráce Hrabala a Menzela má na svědomí několik titulů, které patří k tomu vůbec nejlepšímu v českém filmu. Václav Neckář je jako nesmělý elév Hrma dokonalý, Josef Somr se jako výpravčí Hubička proslavil razítkovací scénou (při jejímž natáčení vůbec nebyl) a Vlastimil Brodský byl zajímavě obsazen proti svému obvyklému typu, aby nám mohl krásně zdůvodnit německý strategický ústup na všech frontách. Krásný film! (13.03.2006)

velmi podareny, vtipny a citlivy pribeh, ktory si zasluzil byt oceneny. Menzel ma proste dar od Boha tocit prijemne filmy, ktore nikdy nezapadnu prachom. (30.12.2006)

"Jmenuji se Miloš Hrma. Pro to jméno se mi často smáli, ale jinak jsme byli slavná rodina," začíná zpověď mladého výpravčího, jehož dědeček-hypnotizér zahynul při pokusu zastavit německé tanky silou myšlenky a penzionovaný tatínek se okázale povaluje v peřinách, aby jej těžce pracující viděli a měli vztek. Také Miloš nesmírně touží po válení se v posteli, přesněji řečeno po spočinutí na koženém kanapi pana přednosty, kde by jej nějaká zkušená utěšitelka zbavila metly všech mladých mužů jménem ejaculatio praecox. Humor na ostří břitvy, osud smutného hrdiny daleko od válečné vřavy, láska, patos, chtíč a nakonec smrt – kdo film nezná, nepotřebuje vědět víc, pro toho, kdo jej už viděl, zase netřeba mnoho dodávat. Jisté je, že Ostře sledované vlaky vynesly mladému Jiřímu Menzelovi pověst nadějného režiséra s osobitým stylem, který bravurně ovládá. Film se líbil divákům i kritice, posbíral vavříny na světových festivalech a nakonec získal cenu nejvyšší, Oscara za nejlepší zahraniční film roku 1967. Významný podíl na scénáři má samozřejmě i autor původní literární předlohy Bohumil Hrabal, ačkoli se Menzelovi podařilo celý příběh obrousit do laskavější formy. Korunou na pomyslném stromu úspěchu jsou vedle Šofrovy kamery a Šustovy hudby především herecké výkony. Hraný debut oblíbené star tehdejšího světa populární hudby Václava Neckáře poukazuje na velkou míru bezprostřednosti a jisté autentičnosti. Patrně nejvděčnější postavou co do charakteru i významu je sukničkářský výpravčí Hubička v podání Josefa Somra; pro mě osobně však zůstává nejlepším neherec Vladimír Valenta v roli svérázného přednosty stanice. Zcela ojedinělý výkon zde podává Vlastimil Brodský, jehož kolaborantský rada je ztělesněním zla v jeho ďábelské podobě. Klenotem je pak několikaminutový záběr s okouzlující Květou Fialovou jako hraběnkou ("To snad ani není ženská, to je sen..."). Na závěr dávám slovo režiséru Menzelovi, který na adresu tohoto filmu podotkl více než výstižně: "Každý z nás ví, že život je krutý a smutný. Je zbytečné to ukazovat ještě ve filmu. Prokažme svou statečnost tím, že se mu dokážeme smát. V tom smíchu pak nehledejme cynismus, ale usmíření". I přesto jsou Ostře sledované vlaky neobvykle syrové a díky spodnímu tragickému tónu se divákovi hluboce vryjí do paměti. Nechce se pak ani věřit, že již více jak čtyřicet let projíždějí časem bez úhony. (16.02.2009)

Nestarnoucí klasika. (21.03.2010)

Skvělá kamera, to je prostě přemýšlení na úrovni. Hrozně se mi líbila postava výpravčího Hubičky. Dneska bychom řekli, že to má v ****. A jeho symbióza s přednostou (Valenta). Takové malé, válečné drama s nikdy nepřekonaným Neckářem. (26.11.2019)

JEDNODUCHO TRIUMF vtedajšieho Československa... OBCHOD NA KORZE z roku 1965 s podľa mňa najlepším slovenským hercom všetkých čias pánom JOZEFOM KRONEROM a paní Idou Kamińskou priniesol zaslúžene Oscar za najlepší zahraničný film Slovensku s režisérmi,ktorí sa narodili ešte v Rakúsko-Uhorsku,t.j Elmar Klos narodený v Brne a Ján Kádar narodený v Budapešti,tak nie je to čisto slovenská zásluha,ale rád by som,aby my Slováci sme mali aspoň, ako tak jedného zástupcu... Naši českí susedia sú na tom v podstate oveľa lepšie,po rozdelení sa získal KOLJA v roku 1997 to isté,čo Obchod na Korze a ešte dávno predtým práve snímok pána MENZELA OSTRO SLEDOVANÉ VLAKY,čo chcem naznačiť,že si vystačili samostatne s vynikajúcou predlohou pána BOHUMILA HRABALA s ústrednou dvojicou pán Václav Neckář a pán Josef Somr,ktorí sú takí excelentní ako spomínaná dvojica vyššie v podstate s tou istou témou,t.j druhá svetová vojna... Venujem sa filmu,o ktorom chcem napísať to,že je určite tým najdôležitejším,čo kedy vzniklo v českej kinematografii s pamätnými scénami,ktoré na tú dobu sú provokatívne,ale prikláňam sa na stranu tvorcov,ktorí sa snažia vypovedať viac podstatných udalostí,ktoré sa odohrajú v deji,ktorý nie je obyčajný... Dvojica je rozdielna, pracujúca na jednom pracovisku s problémami opačného pohlavia,kde musia riešiť ako sa s tým vysporiadať,čo preto urobiť,len otázka je,či obidvaja nájdu spoločnú reč? O české a slovenské snímky sa zaujímam strašne málo,ale ak sa naskytne možnosť vidieť práve takéto extrémne kvalitné,tak sa nemusím dva krát prehovárať.. (13.08.2014)

Snažil som sa ostro sledovať vlaky, avšak nečakal som, že väčšinu deja budem ostro sledovať železničiara Neckářa, či už tú sprievodčičku pretiahne alebo nie. Za to Somr sa s tým nepáral a využil všetky možné zákutia Bahnhofu. Snažil som sa ale na filme nájsť niečo oscarové. Ale razítkovanie na prdeli to určite nebolo. (13.07.2021)

Miluji! (01.01.2017)