Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Alois Vachek (více)Obsahy(2)
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
(více)Recenze (370)
"Hezkých holek je šlakovitě málo, avšak jsou." ()
Rozmarné léto je filmem velmi dějově minimalistickým a plným barev, přestože sem tam zaprší, jako připomínka na životní danost postarších postav, jež by se nehledě svého věku hnali do náruče touhy. Každá z postav je právě tak svého druhu svérázná, aby ve vzájemné konfrontaci těchto svérázů vynikla hořká zkutečnost, která všechny spojuje. A tedy mají Vančurovi postavy být odejity do citového sanatoria ? Děj je opravdu jen hřištěm pro koncert jazyka respektive mile letně ospalého obrazu, který je přesně vepsán ve tváři Antonína Důry. Středobodem je zde opět žena, která je nositelkou mladistvého jinošství pružného těla kočkovité šelmy a zároveň výrazu andělské kopretiny, jež svojí domnělou potřebou zalévat láká zahradníky na zpola rozevřený květ, avšak, jak již bylo zmíněno, domněle. A je snad čistší formy touhy než tato? Žena je básníkem života, jen o tom ještě neví. ()
Ach jak mi ten film zachránil maturitu z češtiny. Díky panu Menzelovi! ()
Tento způsob filmu zdá se mi poněkud nešťastným... Předlohu jsem nečetl, ale věřím, že může mít svoje silné kouzlo. Ale jako film se tenhle letní příběh neuvěřitelně táhne a knižní repliky ve filmové podobě uším zrovna nelahodí. Zatímco v knize může taková řeč znít kouzelně, ve filmovém podání to zní velmi uměle a nepřirozeně. Zkrátit film na polovinu a mohla by z něj být nádherná filmová povídka, něco ve stylu Hrabalových Perliček na dně. Škoda. Moc jsem se na tenhle film těšil, ale i přes pár krásných poetických i humorných chvilek mě celkově hodně nudil. ()
Stejně kouzelné jako kniha ()
Dílo, které se dostalo do školních učebnic. Mně osobně tato tvorba nic moc neříká, přeci jenom jsem mladší generace, kterou tento styl moc neoslovil. Každopádně četla jsem i kousek knížky a opravdu to není sranda, mluva, která je volena v filmu je prostě Menzlovská tvroba no. Hvězdy dávám za herecké výkony a za obdivuhodné pojetí a to, že toto dílo něco znamená. ()
Možná budu za velkého kritika s nesmyslným hodnocením u někoho, ovšem tento film mě i přes herecké výkony českých herců absolutně nebavil. Proč? Neměl žádný děj, žádnou zápletku, žádné rozuzlení, žádný nápad a průběh. Během toho filmu vlastně ani nepochopíte, proč byl film natočen (respektive kniha napsána). Většinou se film natáčí, pokud to má mít nějaký záměr či nějaký průběh - v tomto filmu se ale vůbec nic nedělo. Děj byl takový, jako když si představíte, že někdo natočil film, jak se lidé koupou v rybníce, a dále se jen koupou a koupou, opalují a koupou a je konec filmu. Takto to asi vypadalo. Zkrátka žádná zápletka, nic... Za snahu musím dát alespoň (*), více opravdu ne, nezlobte se na mě, ale film bez žádného děje a smyslu natočení, si více nezaslouží. ()
Pohodový,milý film s laskavým humorem a výbornými herci..".ŽENSKÉ JSOU HLUPAČKY":-) 70% ()
Kniha je naprosto přelomová (i ve světovém kontextu); dokonalá tzv. literární hra. Nemluvě o vančurovštině... a atmosféře! Film je vynikající - jak už mnozí napsali, převádí knihu na plátno naprosto precizně. Ale aby film dosáhl téže výjimečnosti, jakou disponuje kniha (a jakou dosáhla Vláčilova Markéta Lazarová), musela by se hravost zobrazit ve formální stránce filmu. A to se bohužel nestalo. Pořád ale příjemná podívaná. ()
Tolik vážné snahy o filozofování, tolik nudných dialogů bez děje, tolik češtinářsky poeticky vyšperkovaných skvostů, a přece jde v tomto filmu jen o žrádlo, chlast a šukání. Vskutku zvrácený paradox. ()
Vždy jsem se u toho víceméně nudil. ()
I když je ten film obzvlášť nenucený, tak na něj asi člověk musí mít tak akorát rozpoložení. Mně ta hravá poetika sedla přesně akorát a musím se přiznat, že být větším filmovým nadšencem, tak se ty repliky snad naučím zpaměti. Pro mě to byl takový oddychový Saturnin s náladou dát si nohy na stůl a těšit se z žití tu a teraz. ()
Na tohle se hodí dívat pořád dokola. Nejlépe pak za chladných letních dnů. :-) Vančurovská rétorika k tomu neomylně patří. Zajímavé je, že se jedná teprve o 2-3 film Františka Řeháka a přesto působí jako zkušený matador. ()
Radek to napsal za mne, krásný, poklidný film, který chce svého diváka. Také proto píše ve svých (místy nespolehlivých) vzpomínkách na český film nové vlny, ýe se to do New Yorku nemělo posílat. Nemělo, protože tohle se nedá přeložit, k tomu by musela jít brožurka o Vančurovi a smyslu jeho tvorby a dobových podmíněnost díla i filmu, které jsou navíc odlišné. Jistě to mnohým nesedí svou pomalostí a vychutnáváním. Vedle hlavních postav bych ještě zmínil moc pěkný výkon paní Myslíkové a pochopitelně naprosto nádhernou Janu Preissovou ještě jako Drchalovou. Naši pubertu svým trikotem a scénou v maringotce obohatila. Není to film do každé nálady, No a je tu i Pavel Bošek, úcta a díky za Kurs. ()
Cela Vancurova poetika mi jde trochu proti srsti, ale predpokladam, ze je to jeden z jejich zamyslenych ucinku - u Menzelova pojeti si ale uz nejsem tak jista tim, ze neni myslena mene ironicky. Nastesti (jako dost casto u jeho filmu) to zachranuji herecke vykony vsech zucastnenych a podvedoma snaha filmu pana Arnostka potopit :) ()
Už svým založením je to zvláštní a svérázné dílo, na které už člověk musí mít svůj věk, takže se ode mě asi nečeká, že bych to z hloubi duše pochopil. Natočeno ale hezky, je to zase trochu něco jiného než obvykle sleduji. 80%! ()
Jeden z nejpoetičtějších českých filmů. A způsob léta 68 byl opravdu nešťastným. ()
Styl. ()
Dnes ráno ve stromořadí doubků mě kouzelník sešvihal svou hůlkou...neznám hezči větu, která oslavuje život¨¨ ()
Reklama