Je třeba zabít Sekala

Jak to tak bývá u tak moc oslavovaných snímků, mě to tolik nevzalo. Ale jinak je to hodně slušné drsné drama, skvěle zahrané hlavně Poláky a Bartoškou, a jehož hlavní myšlenkou je, že lidi jsou svině vždycky a pořád. Krásná hudba, krásné exteriéry, silné morální poselství, byť vlastně dost jednoduché. 75% (06.03.2011)

Je třeba zabít Sekala je velice osobitým typem válečného filmu bez jediné zbraně a bez jediného uniformovaného důstojníka, který nás v rámci 2. světové války zavede do vesnice mimo ústřední váleční konflikty. Do existenciálně laděného příběhu vstupuje do hry morálka, hrdinství i náboženství, film nese přesně vystupňované napětí gradující až do hodně nepříjemných momentů, ale především podává silné svědectví krušných válečných časů. Svědectví o době nebo situaci, kde pokaždé chybí jednoznačná odpověď jak konati. Scenárista Jiří Křižan mě svým dílem již před časem dostal ve filmech Tichá bolest nebo Mŕtvi učia živých, zde opět potvrzuje své tvůrčí kvality. Od počátku si mne ale film taky získal specifickou atmosférou, působící jak v moravské přírodě, tak třeba ve scénách ze zakouřené hospody, přičemž vysoký podíl na atmosféře má i Štrbova kamera. Oceňuji výběr pro domácí publikum neznámých polských herců, kteří podali vynikající výkon, filmový návrat Vlasty Chramostové a 90-tiletého Gustava Nezvala ve výrazné roli z jednoho ze sedláků. Mírně mi dojem pokazil pouze náběh k závěrečnému finále (nezdálo se mi moc pravděpodobné, že by se sokové, kteří velmi dobře vědí o plánech toho druhého, pár hodin před osudným momentem takhle přátelsky dohodli na bitvě) a pak samotná bitva, při které díky tmavému pozadí po většině času nešlo rozeznat od seba postavy Sekala a Barana. Celkově mi ale tyto drobné výhrady nijak nezkazily dojem z filmu, po jehož skončení jsem ve tmě tiše zatleskal... Jeden z porevolučních českých filmů, které by stálo za to vidět na velkém plátnu v kině! (95%) (Filmová výzva 2018 - HonzaBez) (29.07.2018)

Viděno po letech. Sice to na mě nedolehlo jako například Želary, kdy Eliška Aničky Geislerové rovněž hledá bezpečný úkryt před gestapem.. ale pořád je to velký dramatický kus. Stíhaný gestapem je v jeho případě Jura Baran, přemýšlivý valašský kovář, cizinec bez důvěry domácích, kteří na něj navíc ukážou prstem při potřebě zbavit se démona vesnice. Výsledkem je nadčasový střet, o který jde v mých očích až ve druhém plánu. Primárně je totiž zajímavé sledovat samotného všemocného Sekala, kterým kdysi každý opovrhoval, a nyní jen přihlížejí tomu, jak se karty obrátily. Bůh je tu jen za kus kříže, vládne strach o grunt, potemnělé duše zapomněly na základní lidské hodnoty. Možná škoda, že to celé Vladimír Michálek pojal až s příliš velkou pokorou a bez vlastních nápadů. Neříkám, že nejsou, ale prostě tak nějak bez překvapení směřujeme až do nevyhnutelného finále. A místy dost chladně a dost akademicky. Tak či onak potěší řemeslo (hudba, kamera, zvuk, výprava a další) a samozřejmě herci – nejen ti hlavní, ale i výtečně vybraní sedláci bojící se o své grunty. (07.09.2018)

Ehm... byl by někdo tak hodný a vysvětlil mi, co je na Sekalovi tak úžasného, pozoruhodného a působivého? Že vesnice a malá města jsou semeništěm závisti a pomluv, kde ví každý o každém i to, kolikrát při své poslední chřipce kýchl, je snad všeobecně známo. Že milý, idylický, nezkažený venkov naivních spisovatelů existoval tak leda v jejich představách, to už snad taky nikoho nepřekvapí. A filmů z časů okupace už pár máme... Dalo by se namítnout, že zpracovává poměrně neotřelé téma, charaktery nejsou černobíle vyhraněné a pobíhá tam pár opravdu dobrých herců (zvlášť zaujmou Bartoškův farář a Chramostová v roli Sekalovy matky), a všechno jsou to námitky oprávněné. Jenže vzdor vší snaze a hanáckému létu je ten film studený jak márniční podlaha. (24.07.2007)

od michalka som doposial videl len zabudnute svetlo a bol som velmi milo prekvapeny. moja druha zastavka v jeho filmografii dopadla uplne rovnako. pohotova rezia, dobre napisany a zahraty pribeh, krasna kamera.. uz len pocet ceskych levov hovori za seba. nieze by som velmi daval na nejake sosky a podobne veci, no tentoraz su asi viac ako zasluzene. a ja sa pomaly pripravim na babie leto :) (21.12.2007)